Trump již při svém nástupu označil koncept CHIPS Act za chybný a s vyplácením peněz firmám, které podle něj mají peněz dost, opakovaně kritizoval. Od počátku svého mandátu hledal jeho tým cestu, jak legální cestou CHIPS Act změnit a zdá se, že jednu našel. Oznámil záměr investovat do Intelu a dalších firem, které mají továrny na půdě USA a koupit jejich akcie, ovšem z valné části by tyto akcie byly zaplaceny penězi, které již tyto firmy dostaly předschválené v rámci zákona CHIPS Act.

• Po Intelu chce Trump investovat i do Micronu, Samsungu a TSMC. Moc ale nezískají

Například u Intelu se hovořilo o investici kolem $10 miliard dolarů. V posledních dnech se částka upřesnila na (jen) $8,9 miliard, přičemž v rámci CHIPS Act už Intel měl předběžně schváleno $7,9 miliard. Intel by tedy získal jen miliardu dolarů navíc - musel by ale emitovat akcie v hodnotě $8,9 miliard.

Trumpova administrativa naznačila, že podobnou „nabídku“ má i pro ostatní firmy, které mají nároky na prostředky z CHIPS Act. Nutno zdůraznit, že tyto firmy dosud schválené částky nedostaly. Byly jim vyplaceny jen zálohy.

Fab 21 v Arizoně, USA (TSMC)

Zprávy o podmínění výplaty prostředků z CHIPS Act nevýhodným prodejem akcií rozlítily tchajwanská média snahy USA označila za „dálniční loupež“ či pokus o „dvojité stažení krávy z kůže“. Nedlouho poté zareagovala i samotná TSMC prohlášením, že pokud o USA podobnou nabídku oficiální cestou dostane, raději vyplacené zálohy z CHIPS Act vrátí a dále se nebude o dotace z CHIPS Act ucházet. TSMC předběžně dostala schváleno $6,6 miliardy, tedy o něco méně než Intel. Pro TSMC to ale nejsou tak zásadní prostředky jako pro Intel, neboť po finanční stránce strmě roste a tato částka aktuálně odpovídá čistému zisku za 6 týdnů.

Pokud by tedy TSMC zálohu vrátila a zbytek peněz si nenárokovala, dosáhl by de facto Trump svého, neboť TSMC vyrábí v USA a federální rozpočet by to nestálo ani dolar. Na druhou stranu by to vyslalo dost jasný signál o spolehlivosti USA jakožto obchodního partnera.