Test Sony Cyber-shot W810: lesk i bída levného 20Mpix CCD kompaktu
Kapitoly článků
Než se podíváme na parametry dnes testovaného kompaktu, musíme si říci pár slov o tom, v čem se bude dnešní verdikt tak trochu vyjímat. Nemá totiž smysl testovat takovýto levný kompakt standardní metodikou, protože v ní nemůže vyhrát. Jeho snímač je malý, jeho fotocitlivé buňky malé přímo směšně, navíc typu CCD, který má oproti posledním generacím BSI CMOS přeci jen svá nejlepší léta za sebou. Navíc Sony doplnila tento již tak limitující snímač objektivem s přinejlepším lehce podprůměrnou světelností, obyčejnou pomalejší elektronikou, lehce podprůměrným akumulátorem a vlastně v jeho výbavě nelze najít vůbec nic zajímavého či do určité míry nezastaralého, pokud tedy nejste fanoušky fenoménu megapixel war.
Jeho softwarová výbava ale skýtá pár věcí, které zpříjemňují život těm, kterým nejde o technokratické posuzování technické kvality snímače na subpixelové úrovni, ale chtějí supersnadnou obsluhu, dobré výstupy a hlavně nechtějí nic řešit. Ani světelnost, ani citlivost, ani pixely, ani složitou dotykovou obsluhu ani nic jiného. Řekněme takový modelový důchodce, který se nechce sžít s fotoaparátem typu Androidího/iOS smartphonu, nebo naopak člověk mladý, který tenhle přístroj využije jako pohotový doplněk. Protože ve srovnání s cenově odpovídajícími smartphony je i tenhle na první pohled nezajímavý kompakt strojem, který nastartuje 10× rychleji než foto aplikace na Androidu, dává výstupy kvalitnější a umí je i rychleji.
Takže takhle nějak. Ostatně když jsem loni na jaře testoval ultrazoom Sony HX300 s 20Mpix CMOS snímačem, měl jsem poprvé touhu proklepnout si na libovolném stroji i CCD verzi. Sony W810 je na trhu již 2 roky a i to, že se dodnes prodává, je důkazem toho, že o tuhle na první pohled nezajímavou třídu levných kompaktů stále zájem je, jakkoli ji postupně drtí právě smartphony.
Dnes testovaný fotoaparát budu mimo jiné porovnávat s BenQ LR100, což byl 14Mpix CMOS kompakt s 1080/30p videem a ISO6400, který jsem používal mezi lety 2013/2014.
Parametry:
- 20,1Mpix 1/2,3" Sony Super HAD CCD
- 6× zoom (až 48× s digi), ekv. 26 - 156 mm
- světelnost f/3,5(11,5) - 6,5
- ostření od 5 cm
- elektronická „stabilizace“
- ISO 100 až 3200
- závěrka 1/1500 - 2 s
- rychlost 0,52 fps (až 100 snímků)
- až 360° panoramata
- spousta režimů
- interní paměť na 2 snímky
- AVI/MJPEG video 1280×720 / 30 fps
- SD/SDHC/SDXC, Memory Stick
- USB 2.0, AV výstup
- 600mAh Li-ion, výdrž až 200 snímků
- 96,8 × 55,5 × 20,9 mm, 127 g
Oko znalce už rovnou vidí, že tohle je spíše soubor parametrů hodně základního přístroje. Ano, odpovídá tomu i cena ~2200 Kč, na které se obvykle pohybují kompakty, které nejsou úplně tím nejnižším dnem na trhu. Než se pustíme dále, tak v souvislosti s již zmíněným BenQ LR100 musím kupříkladu říci, že bez oheldu na vše ostatní, dává Sony W810 daleko konzistentnější výsledky kupříkladu co se týče zvoleného vyvážení bílé (kdy LR100 dokázal dva hned po sobě jdoucí snímky daného místa vyvážit zcela odlišně).
Zajímavé je, že ten mrňavoučký akumulátorek má udávanou výdrž 200 snímků dle standardní metodiky CIPA. Sony ale akumulátory umí, o čemž jsme se přesvědčili právě loni při testu HX300.