Poslední dobou pilně rozšiřuji grafy s výsledky s pomocí a dalších procesorů, nicméně v testech chybí i nějaké levnější současné kousky a tak jsem se rozhodl nějaké přidat. Zároveň mi do dorazil levný vodník společnosti SilentiumPC a také paměťový kit společnosti ADATA.

Nejprve představím testovací základní desku a poté oba dva procesory. Rozhodl jsem se oprášit desku, která lépe odpovídá cenové skupině testovaných procesorů a použil jsem tedy ASUS TUF B450-PRO GAMING. Tuto desku jsem recenzoval minulý rok a dobovou recenzi si můžete přečíst zde:

• RECENZE: ASUS TUF B450-PRO GAMING - dobrý podvozek pro APU

TUF řada značí spíše lepší produkty, konkrétně TUF B450-PRO GAMING nabízí slušnou napájecí kaskádu (konfigurace je 4+2, nicméně je zde zdvojnásobený počet cívek na každou skupinu MOSFETů), ta má i poměrně masivní chladiče, takže si deska poradí i s Ryzenem 9 3900X/3950X, ale přetaktování bych spíše nezkoušel.

Deska má dva M.2 sloty pro NVMe SSD, jeden je hned pod procesorem a je i připojen do procesoru, nabídne čtyři PCIe linky Gen3. Druhý M.2 slot je připojený do B450 chipsetu, nabízí také čtyři PCIe linky, ale jedná se o Gen2 PCIe.

Deska má také vyztužený PCIe x16 Gen3 slot, opět vede přímo do CPU, při použití procesorů s iGPU se přepne do x8 režimu, jelikož APU pro socket AM4 mají méně PCIe linek. Deska má i druhý x8 Gen3 slot, jeho použitím se přepne první slot také do x8 režimu, oba jsou připojeny přímo do procesoru. PCIe výbavu doplňují ještě tři PCIe x1 Gen2 sloty pověšené na B450 chipset.

Zbytek výbavy je poměrně standardní, 6 SATA 6Gb/s portů(čtyři z B450, dva z CPU), čtyři sloty pro DDR4 RAM, oficiálně deska podporuje maximálně 3533 MT/s, Realtek 8111H gigabit ethernet s ASUS TUF LANGuard, Realtek S1200A audio kodek, hromádku USB portů včetně 10Gb/s portů a USB-C, nějaké ty RGB headery a tak podobně.

Na desku jsem samozřejmě naflashoval aktuální BIOS, konkrétně verzi 2006 z prosince roku 2019, ta totiž přidává nový mikrokód AGESA 1.0.0.4 B. V moment kdy jsem psal tento článek byl k dispozici i novější BIOS 2007, jehož existenci jsem přehlédl, když jsem v lednu desku flashoval. Tento BIOS má však v changelogu pouze „Improve systém performance“, což může znamenat cokoliv.

Co se dalších komponent mimo desku a procesorů týče, použil jsem Samsung SSD 970 EVO PCIe NVMe x4 Gen3, Corsair HX1200 zdroj, paměťový kit ADATA Spectrix D41 2x8GB DDR4-3600, SilentiumPC Navis RGB 280 AIO chladič a Gigabyte AORUS GeForce RTX 2080 Ti XTREME 11GB.

AMD Ryzen 5 1600

Ryzen 5 1600 přišel na trh v roce 2017 a testovaný kus je víceméně z této doby, nejedná se tedy o novější revizi AF, což je v podstatě přeznačený Ryzen 5 2600 s nižším boostem. Ryzen 5 1600 má šest fyzických jader a podporuje SMT, má tedy k dispozici dvanáct CPU vláken. Základní frekvence procesoru je 3,2GHz a maximální jednojádrový boost dosahuje až 3,7GHz, procesor má také k dispozici 16MB L3 cache, podporuje DDR4 2666 MT/s paměti a má celkem 24 PCI Gen3 linek k dispozici. Uváděcí cena v roce 2017 byla $219, aktuálně se procesor prodává v rozpětí 2300-2500 Kč s DPH. V roce 2017 byl tento procesor velmi oblíbený a v poměrně zajímavé situaci, Intel vydal procesory řady Kaby Lake, ty však nabízely maximálně čtyři jádra s HT, zatímco Ryzeny končily na osmi jádrech a efektivně tak konkurovali i X99 HEDT platformě.

Procesor jsem nejprve testoval v továrním nastavení, protože podporuje XMP a lze ho přetaktovat, provedl jsem samozřejmě i přetaktování. V továrním stavu jsem paměti nastavil na 2933 MT/s, jelikož krátce po vydání mělo mnoho kombinací desek, CPU a RAM problémy běžet spolehlivě s XMP. Osobně mám zkušenosti s různými deskami a procesory z této doby, 2933 MT/s šlo rozběhat poměrně běžně, 3000+ bylo často problematické, což se celkem rychle zlepšilo s novějšími BIOSy a mikrokódy. Využil jsem pomalejší XMP profil, který nastavuje časování pamětí na CL16-16-16-39.

Přetaktování jsem provedl tak trochu „na prasáka“, nastavil jsem 4GHz pro všech šest jader a nechal jsem desku, aby se postarala o VCore napětí. Paměti jsem nastavil na 3533 MT/s, jelikož to je oficiální maximální propustnost RAM, kterou u desky uvádí výrobce. Časování jsem ručně snížil na CL16-16-16-36 1T. Byl jsem překvapen, že systém byl takto zcela stabilní a ani jednou nedošlo k pádu. Chlazení procesoru bylo díky AIO dostatečné, napětí pro VCore navíc typicky oscilovalo v rozpětí 1,336-1,363V, což je celkem málo vzhledem k frekvenci. Ryzeny první generace mají totiž s vysokými frekvencemi problém a pro frekvence přesahující 3,9-4GHz vyžadují často dost šílené napětí neslučitelné s dlouhodobým provozem. Switchovací frekvence VRM testované desky je od výrobce 300kHz, tuto frekvenci jsem navýšil na 350kHz, což může zlepšit stabilitu při přetaktování, ale VRM pak topí o něco víc.

AMD Ryzen 5 2400G

Dalším testovaným procesorem je Ryzen 5 2400G, tento procesor se podstatně liší od šestijádrového Ryzenu 5 1600. R5 2400G má jen čtyři jádra a SMT, pouze 4MB L3 cache, grafické jádro Vega 11 a pouze 16 PCI Gen3 linek, přičemž osm je pro GPU, čtyři pro NVMe a čtyři pro komunikaci s chipsetem. Procesor má základní takt 3,6GHz, maximální jednojádrový boost je pak 3,9GHz, teoreticky by tak měl být rychlejší, než Ryzen 5 1600 při použití menšího množství jader. Procesor se v únoru 2018 prodával za $169, nyní ho lze pořídit za nějakých 3300 Kč s DPH. Oproti ostatním Ryzenům není mezi jádrem a IHS pájka, ale pouze teplovodivá pasta, což zvyšuje teploty a zhoršuje možnosti přetaktování. Hlavním tahákem Ryzenu 5 2400G je iGPU, které výkonnostně odpovídá GeForce GT 1030 nebo Radeonu RX 550, jsou samozřejmě i situace, kdy tato jmenovaná GPU nabídnou vyšší výkon, nicméně Vegu 11 lze přetaktovat a výkon mohou přidat i rychlejší paměti. Grafickým výkonem Vegy 11 jsem se tentokrát nezabýval, zajímal mě spíše procesorový výkon. Paměti jsem opět nastavil na 2933 MT/s s časováním CL16-16-16-39 1T.

Přetaktování jsem opět zkusil nastavit tak trochu od oka, nakonec jsem procesor nechal tikat na 4,1GHz, nicméně automatika posílá do jádra velmi vysoké napětí, 1,570V, což bych rozhodně nedoporučil pro běžný provoz. S paměťmi to bylo překvapivě výrazně horší, 3533 MT/s byla nedosažitelná propustnost, nakonec jsem zůstal na 3400 MT/s s CL16-16-16-36 1T časováním. Nicméně i v minulosti jsem měl problémy s tímto APU vymáčknout více jak 3200 MT/s, takže 3400 MT/s je určitě jisté zlepšení. Snažil jsem se také snížit časování, nicméně procesoru se to vůbec nelíbilo, takže jsem zůstal u CL16. Switchovací frekvence VRM testované desky je od výrobce 300kHz, tuto frekvenci jsem navýšil na 350kHz, což může zlepšit stabilitu při přetaktování, ale VRM pak topí o něco víc.

Grafy se tím pádem prodloužily o čtyři další položky. Přeji veselé klikání a řazení grafů dle chuti.