Diit.cz - Novinky a informace o hardware, software a internetu

Test: Intel Xeon X5650 @ 4,16GHz, aneb LGA1366 a 32nm Westmere útočí

Minulý rok jsem měl možnost otestovat Core i7-950 a porovnat s novějšími procesory, nyní se podíváme na lehce novější šestijádrový Xeon, který lze masivně přetaktovat.
nepřehlédněte

Dnes je to podruhé, kdy jsem využil HEDT platformu založenou na Intel X58 chipsetu a LGA1366 socketu. Testovaná deska je opět Gigabyte EX58-UD5, hi-endový sen roku 2009. Minule jsem testoval čtyřjádrový 45nm Nehalem, Core i7-950.

Nicméně LGA1366 byla platforma, která zažila i příchod Intel procesorů vyrobených modernějším 32nm procesem, navíc tak přišly do HEDT segmentu šestijádrové procesory jako třeba Core i7-980X. LGA1366 desky podporují i serverové Intel Xeon procesory, ty lze navíc přetaktovat za pomoci zrychlení FSB, podporují navíc více paměti RAM, než Core i7. Díky 32nm procesu trochu méně topí a jejich přetaktování je velmi snadné, nebyl problém z těchto Xeonů získat frekvence přesahující 4,4GHz, limitem byla spíše napájecí kaskáda desky a chlazení.

Dokonce existovaly desky, kam bylo možné osadit dva šestijádrové Xeony a oba dva přetaktovat, toto však Intel zatrhnul s příchodem generace Sandy Bridge v roce 2011. LGA 1366 základní desky byly drahé již tehdy, dnes jsou ještě hůře dostupné a předražené, je sice možné pořídit „nové“ čínské desky, ty ale mají často naprosto minimální portovou výbavu a velmi často třeba jen dva sloty.

Znovu tedy představím základní desku Gigabyte EX58-UD5.

Gigabyte EX58-UD5 je pěkný příklad opravdového hi-endu své doby, deska má na svou dobu opravdu bohatou výbavu, najdeme zde totiž celkem šest slotů pro paměti, deset SATA2 portů, POST displej na diagnostiku, zapínací tlačítko, pořádné chladiče Intel X58 chipsetu a VRM, hromadu PCIe slotů, dvě gigabitové síťovky podporující teaming, dvanáct USB2.0 portů a tak podobně. Intel X58 NB má přímo v sobě až 36 PCIe Gen2 linek a deska tak podporuje CrossFire nebo SLI s dvěma kartama, přičemž každá může mít plných šestnáct linek. Dalších šest PCIe linek je pak integrováno v ICH10 jižním můstku.

Intel Nehalem také přinesl žhavou novinku ve formě integrovaného paměťového řadiče přímo v procesoru, což je něco, co AMD zavedlo mnohem dříve na Athlonech64. Procesor podporuje tříkanálové zapojení a můžeme tak osadit až 48GB DDR3 RAM(při uvedení bylo podporováno maximálně 24GB), což je poměrně zajímavé, protože na mainstream LGA1156 platformě je podporováno maximálně 16GB RAM. Xeony generace Westmere si poradí i s 96GB DDR3 Reg ECC RAM, ale ne na běžné X58 desce.

Původně jsem plánoval sehnat nějaký šestijádrový procesor řady Core i7-9xx, ty jsou poměrně drahé a tak jsem asi za 180Kč zakoupil použitý Intel Xeon X5650. Uváděcí cena v roce 2010 byla $996, jedná se tedy o pěkný kousek do sbírky za cenu jednoho oběda. Core i7-950 jsem chladil chladičem Arctic Freezer Xtreme rev2, ten má dvě malé věže a malou měděnou základnu, procesor má však větší IHS, než tehdejší mainstream procesory.

Vyhrabal jsem tedy větší chladič značky Xigmatek, kdysi dorazil v krabici „náhodný hardware v hodnotě 10 EUR z Německa“. Výrobce se k němu nehlásí ani v sekci neprodávaných produktů. Nicméně jedná se o chladič Xigmatek Aegir SD128264, má celkem šest měděných heatpipes, čtyři 8mm se přímo dotýkají procesoru a nad nimi bydlí další dvě 6mm pro extra odvod tepla. Pro normální provoz Xeonu X5650 jsem použil jeden originální 120x120mm ventilátor, který obsahuje čtyři téměř vysvícené bílé LEDky. Po přetaktování jsem přidal ještě extra 120x120x25mm ventilátor Arctic F12, což mnoho nepomohlo, ale o tom za chvíli.

Dále jsem použil superherní pastu neznámého čínského výrobce, GD900. Absolutně netuším, jaká je životnost této pasty, mám však vyzkoušeno, že teplovodivé vlastnosti jsou srovnatelné s Arctic MX-2 a MX-4, nicméně kvalita i konzistence je velmi proměnlivá, ale co také chtít za nějakých sto korun. Na takovéhle pokusy je super, nemusím tak plýtvat kvalitnější pastu, nebo používat extrémně levné bílé pasty s teplovodivostí na úrovni „Ano“.

Xeon X5650 má celkem šest fyzických jader a podporu HT, má velkou 12MB L3 cache a pasuje do socketu LGA1366. Základní frekvence je 2667 MHz, Turbo boost při využití jednoho až dvou jader je 3067 MHz, při vytížení tří a více jader se frekvence sníží na 2933 MHz. Oproti Nehalemu přidává Westmere podporu AES-NI instrukcí, což je vítáno. Paměťový řadič je tříkanálový a podporuje ECC, dle Intelu je maximální podporovaná propustnost 1333 MT/s. QPI sběrnice má pak propustnost 6,4 GT/s a tiká na frekvenci 3,2GHz. Procesor má pouhých 95W TDP, což se rapidně změní po přetaktování.

Procesor jsem otestoval bez přetaktování a s 3x4GB DDR3-1333 CL9 RAM. Bohužel zlobil Turbo boost a maximálních 3067 MHz jsem nikdy neviděl, pouze 2933 MHz. Přetaktování bylo extrémně snadné, stačilo navyšovat FSB, dokud systém nezačal padat. Jenže dříve, než jsem narazil na nestabilní FSB mi došel chladící výkon. Výkonný vodník je nutností, ale nemám kompatibilní AIO na LGA1366. Finální frekvence všech šesti jader tak byla 4,16 GHz, dostal jsem se i výše, ale teploty byly extrémní, navíc už oněch 4,16GHz bylo dost na hranici. FSB také popohnalo propustnost RAM, ta se navýšila na 1664 MT/s, QPI se pak zrychlilo na 3744 MHz, propustnost QPI tak byla 7,48 GT/s. Překvapilo mě, že nebylo zapotřebí hýbat ručně s napětím, automatika si s tím bez problémů poradila. Zkusil jsem napětí ručně snižovat, ale tím se systém stal nestabilním, tak jsem to raději přenechal automatickému řízení.

Musím ještě dodat, že procesoru se nelíbilo, pokud jsem použil násobič vyšší jak 20x, 21-23x jsou evidentně rezervované pro Turbo boost, použil jsem tedy 20x násobič, FSB jsem nechal na 208 MHz.

Zbytek sestavy se tak trochu nesl v duchu Gigabyte, jako grafická karta posloužila Gigabyte AORUS RTX 2080 Ti XTREME 11GB, Gigabyte AirCruiser N300 WiFi karta, Samsung SSD 1TB 850 EVO a Corsair HX1200 zdroj, jelikož 620W Seasonic nezvládal sestavu nakrmit v maximální zátěži, tedy tento a budoucí testy budou provedeny s tímto výkonnějším a efektivnějším zdrojem. Jako operační systém posloužily Windows 10 Pro v1903. NVIDIA ovladače byly ve verzi 436.30 DCH.

Karel "Karáš Svorka" Svoboda (Google+)

Pesíci dělají chro. Je potřeba vysumýšovat chrochták.

VGA Legacy MKIII

více článků, blogů a informací o autorovi

Diskuse ke článku Test: Intel Xeon X5650 @ 4,16GHz, aneb LGA1366 a 32nm Westmere útočí

Úterý, 25 Únor 2020 - 19:10 | Karáš Svorka | ASUS P6T Deluxe V2 s i7-930 mi tu smutně mrtvě...
Pátek, 21 Únor 2020 - 10:06 | Sheldoniq | Mám v jednom z počítačů ASUS P6T Deluxe s i7 950...
Neděle, 16 Únor 2020 - 14:52 | icebreton | Prave proto, ze to zabere tolik casu bych ty...
Neděle, 16 Únor 2020 - 12:00 | Karáš Svorka | Zapomněl jsem ještě na i5-9400F a i3-9350K :D
Neděle, 16 Únor 2020 - 07:24 | Samuel | Moje chyba. Až teď jsem si všiml, že v testu jsou...
Neděle, 16 Únor 2020 - 00:41 | Karáš Svorka | Na druhou stranu většina moderních DDR4 systémů...
Sobota, 15 Únor 2020 - 23:09 | Samuel | ECC REG jsou levné. Protože vysloužilé servery...
Sobota, 15 Únor 2020 - 22:43 | Samuel | Teď bych nerad vyslovil jméno.... RMX psal.....a...
Sobota, 15 Únor 2020 - 19:51 | DDR0 | hezké testování, docela si přitom asi člověk...
Sobota, 15 Únor 2020 - 18:44 | Artael | Já HW tohohle typu mám jen do muzea, ačkoli jsem...

Zobrazit diskusi