Tahle kapitola je v recenzi z jednoho prostého důvodu: můj názor je ten, že hodnotit fotoaparát, který umí RAW jen na základě in-camera JPEGů, je extrémně špatný a dementní přístup. Huawei P9 RAW umí, takže kromě toho, že v této recenzi najdete nějaké ty JPEGy, které vznikly v nějaké té foto aplikaci za nějakého toho nastavení, můžeme se podívat i na skutečný potenciál, který duální foťák Leica / Sunny Optics nabízí. Na minulé stránce máte odkaz ke stažení celého balíku, takže znovu připomínám: neberte mé zkušební exporty z RAWu za pomoci Rawtherapee jako nějaké dogma. Balíček si stáhněte a sami se ve své RAW aplikaci podívejte, co s nimi dokážete udělat a jak VELKÝ potenciál se v Huawei P9 skrývá.

Velkou výhodou „Androidího RAWování“ je totiž použití otevřeného formátu DNG. Díky němu jsem se RAWy mohl probírat právě v mém oblíbeném Rawtherapee 4.x, které mám z řady různých fotoaparátů „nakoukané“. Ukážeme si pár fotografií, přičemž tou první je kopřivové pole z předchozí stránky.

Než se do toho pustíme, tak jedno upozornění: zde zobrazené náhledy obrázků jsou drupalovský ořez, který generuje vlastní náhled. Pod ním je ale vždy skryta plná fotografie v plném rozlišení. Jde o JPEGy exportované v 94% kvalitě se vzorkováním 4:4:4, takže jsou datově hodně velké. Klikejte tedy s rozvahou, ať nám nepoložíte server :-).

Vlevo je originální exportovaný JPEG z P9, a to s profilem saturovanějších barev. To vpravo je mnou zpracovaný export z DNG (ignorujte prosím vyvážení bílé, to je taková věčná bolístka Rawtherapee).

Obecně při přímém JPEGu má P9 tendenci trošku více kontrastit. Chová se vlastně jako Rawtherappe pokud v něm zvolíte automatickou expozici: hýbe s kontrastem a expozicí, případně podle nastavení se saturací. Toto kopřivové pole ale ukazuje větší potenciál RAWu. Já místo popsaného postupu raději vytáhnu stíny posunutím černé „do mínusu“, pokud jsou drobounké přepaly, tak je kompenzuji, což mi umožní zvednout kontrast a samozřejmě i tu saturaci a doladit vyvážení bílé. Ještě vhodnější by byl darktable, který umí opravovat přepaly ne tak, že z bílé udělá šedou, ale že přepal obarví inteligentně na základě barev v jeho okolí.

Obecně ale platí, že Huawei P9 generuje fotky (at už RAW, nebo JPEG) s menší ostrostí, myšleno ve 100% zobrazení. Mikrokontrast to moc neřeší, Rawtherapee na to má krásný nástroj „Kontrast dle detailů úrovní“, kde pro dvě nejnižší úrovně nejjemnějších detailů nechávám bez doostření (jinak by vylézal jasový šum) a pouze pro vyšší úrovně doostřuji. Tento RAW export kopřiv je záměrně mírně přeostřen, ale máte k dispozici originální RAW(y) i JPEG(y), takže si můžete udělat obrázek sami za použití vlastních nástrojů.

Co ale musím vyzdvihnout, je skutečnost, že fotoaparátek v Huawei P9 prakticky netrpí na chromatickou aberaci (patrně je rovnou kompenzována) a hlavně nějak na jeho výstupu postrádám očekávané množství barevného (chromatického) šumu. Je to snad vliv druhého „jasového“ snímače? Každopádně je to rozhodně velmi kladná vlastnost.

Musím také dodat, že se mi potvrdila skutečnost z dřívějšího článku, a sice že Huawei P9 dobře zachovává textury na pozvolných přechodech, což se týká třeba obličejů či obecně lidské kůže. V tomto na mě výstup z Galaxy S7 (s nímž je P9 často srovnáván) působí opravdu jako vyžehlený a přeostřený a celkově tedy horší. Berte to ale jako můj osobní názor.

Vlevo vidíte fotografii kompenzovanou o -3eV plus maximální "highlight recovery". K výsledku to moc nevede, snímače jsou malé a tak vše, co je expozičně přes, vede k vypálené bílé. Uprostřed je standardní export pro porovnání. To co vidíte vpravo, je do třetice tentýž RAW kompenzovaný o +3eV. Ukazuje, že sílou fotoaparátu v P9 je naopak schopnost vytáhnout detaily ze tmy bez nějakého zásadního viditleného šumu, ať již v chroma či luma složce. Takže moje rada pro P9 zní: foťte pokud možno RAW+JPEG a pokud možno mírně podexponovávejte.

Další ukázka je z náměstí, kde si ukážeme dokonce +6eV kompenzaci (vlevo in-camera JPEG, upristřed standardní RAW export, vpravo export +6eVbez jakékoli redukce šumu). Šum v ní najdete, ale ruku na srdce, tohle je na 1/2,4" snímače hodně luxusní.

No a ještě pár ukázek, připomínám, že kompletní přehled je v archívu.

Zvláště tahle poslední africká fialka je takový tradiční oříšek pro fotoaparáty. Její výrazně sytě červený květ s jemňoulinkými chloupečky je věc, na které si JPEG engine ve většině fotoaparátů vyláme zuby a slije květ do jedné souvislé plochy. Nejinak je tomu i u Huawei P9, ale to není špatně, dávám to sem jen jako další příklad toho, kde je síla RAWu. Jak vidíte, z RAWu jde květina i s květem vyexportovat korektně.

Jinak co jsem tak vyzkoušel, tak o fotografii pořízené za dobrých světelných podmínek při ISO 50 lze říci toliko, že prohnaná skrze fotolab na papír Fujifilm Quality Dry vypadá skvěle a velmi detailně i v rozměru ~25×33 cm.