Test: jak fotí duální Huawei P9 s objektivy Leica Summarit
Kapitoly článků
Možná se teď ptáte, proč se tady objevuje test mobilního telefonu. Ono to tak úplně pravda není. Jsem toho názoru, že není důležité, jestli má telefon v AnTuTu benchmarku skóre 80k, 90k či třeba 1 milión bodů. Jeho výkon je důležitý jen do určité míry a u určité cenové relace prostě můžete předpokládat určitý výkon. Stejně tak určité kvality konstrukce a určitou výbavu. Ta v případě P9 znamená krabičku, ve které je telefon, nabíječka (oddělitelný kabel s USB-C zakončením) a špuntová sluchátka.
Huawei P9 je telefon s cenovkou 14 990 Kč (to je oficiální cena, dá se ale v e-shopech „ulovit“ i pod 13 tisíc Kč) a Jaromírem Jágrem v reklamě a tak od něj nečekejme nic menšího než vše špičkové. Počínaje konstrukcí, přes parametry až právě po ten foťák, který je stěžejním bodem dnešní recenze. Nejprve se podívejme na parametry tohoto smartphonu.
- displej 5,2", rozlišení 1080×1920
- Gorilla Glass 4
- 64bit ARM SoC Huawei Kirin 955
- 8×CPU (4× 2,5GHz Cortex-A72, 4× 1,8GHz Cortex-A53)
- GPU Mali-T880 MP4
- 3 GB RAM
- 32 GB NAND flash + microSD(XC) slot
- 802.11 Wi-Fi a/b/g/n/ac (2.4 a 5 GHz)
- USB Type-C, 3,5mm jack pro sluchátka (v balení)
- primární fotoaparát 2× 12Mpix
- CMOS snímače Sony IMX286
- objektivy Leica Summarit H 1:2.2/27 (výroby Sunny Optics)
- v přepočtu 27mm, světelnost f/2.2
- podpora RAW
- sekundární fotoaparát 8Mpix f/2.4
- akumulátor 3000 mAh
- 145 × 70,9 × 6,95 mm, 144g
- OS Android 6.X Marshmallow + Emotion UI 4.1
- Cena 14990 Kč (5/2016)
Každý smartphone definují tři hlavní parametry. Tím prvním je displej, tím druhým SoC a tím třetím fotoaparát. Vše ostatní je tak nějak obvykle ± společné všem smartphonům v dané kategorii. Můžeme rozjímat nad tím, proč na našem trhu je 3GB/32GB verze a už ne 4GB/64GB. Na nedostatek RAM si myslím moc lidí stěžovat nebude (3 GB je dost), nedostatek NAND flash se dá řešit microSDXC kartičkou (nutno ale podotknout že P9 dle dostupných informací neumí přídavný prostor využít k instalaci softwaru, takže sloužit bude hlavně pro multimédia).
Nu dobrá, SoC tedy známe, je to vlastní konstrukce Huawei postavená na generických CPU jádrech koncetpu big.LITTLE s generickým GPU. Vše je velmi slušné, de facto poslední generace, vyráběno 16nm FinFETově u TSMC. Rovnou mohu říci, že telefon nemá obecně problém s teplotami, ač samozřejmě je potřeba počítat s tím, že při nějaké hodně náročné hře se umí jeho hliníkové tělo zahřát.
Displej Huawei P9 je krásný. Ano, i jiní výrobci mají v aktuální generaci produktů krásné displeje, ale to nic nemění na tom, že na téhle úhlopříčce se FullHD rozlišení plně dostačující a displej v P9 má výborné zorné úhly, moc hezké podání barev (ač takové, řekl bych, mírně saturovanější) a velmi dobrou automatickou regulaci jasu podle okolních podmínek. Okraje těla kolem displeje jsou minimální, takže ač jde o 5,2palcový telefon (tedy ve spodní hranici pro označení slovem „pádlo“), není zas tak zásadně velký, spíše pod úrovní levných 5palcových smartphonů. Displejem i jeho zasazením v těle a ostatně i konstrukcí těla si mě P9 získal.
A do třetice tu máme fotoaparát. Než se podíváme blíže na ukázkové snímky, zhodnotím je jedinou možnou známkou: jednička s hvězdičkou. Není podstatné jestli je přesné to, co Huawei tvrdí, tedy že pé-devítka s jejím duálním fotoaparátem zachytává o 270% více světla než iPhone 6S či o 90% více než Galaxy S7. Podstatný je výstup. JPEG je otázkou aplikace, jejího nastavení, mě zajímá hlavně RAW a co z něj lze vydolovat. A to je prostě bomba, když vezmeme v potaz, že se bavíme o pidifoťáčku v telefonu. Ale podrobněji až za chvíli.
Ještě musím doplnit, že výkon SoC možná není nejlepší na světě, ale je výborný, výdrž akumulátoru možná není ve špičce, ale je více než postačující, hmotnost telefonu je příjemně nízká na danou velikost displeje, konstrukce velmi pevná a ovládání (tedy mj. provedení tlačítek) též velmi dobré. To, jak vám sedne Huaweií rozhraní EMUI, je samozřejmě subjektivní, mě třeba vyhovuje víc než Samsungácké (to samozřejmě do hodnocení nebude zahrnuto).
Než se pustíme do posuzování kvality fotografií, je nutné zmínit jednu věc: měl jsem Huawei P9 zapůjčeno v podobě těsně předfinálního vzorku, což znamenalo že na test dorazil s firmwarem verze (tuším) „b116“, v průběhu testu připlula aktualizace „b122“, na které jsem tedy testoval. Mimo jiné přidala podporu RAWu. Ale není nejnovější, již nyní existuje verze tuším „b136“, možná vyšší (pokud P9 vlastníte, poreferujte prosím v diskusi), ale na tu nešel náš vzorek aktualizovat (musel by do Huawei na přehrání firmwaru). Je tedy možné, že se ještě jednoho dne v budoucnu k P9 vrátíme, nicméně to podstatné, tedy ukládání do RAWu podporováno u našeho vzorku bylo.