Sony A58 je tedy 20Mpix přístrojem s Minolta A/Sony A bajonetem. V základu je dodáván s objektivem 18-55mm, tedy v přepočtu na full-frame/kinofilm s rozsahem 27-82,5mm. Použít lze ale jak díky zpětné kompatibilitě, tak díky redukcím prakticky cokoli, od řekněme 4,5mm fish-eye Sigma (v přepočtu 6,75mm) až třeba po Samyang 650-1300mm s 2,0× telekonvertorem (v přepočtu dává maximální ohnisko 3900 mm). A samozřejmě jsou zde i světelné objektivy, kde se sluší zmínit třeba Samyang 24mm f/1.4, či Minolta AF a Sony AF skla typu 50mm f/1.4, 135mm f/1.8 apod.

Specifikace

V tabulce specifikací si pro zajímavé srovnání ponecháme právě ultrazoom Sony HX300.

Co je na A58 kompromisní? Inu, Sony pochopitelně musel někde trochu šetřit, aby srazila cenu velmi nízko. Takže: je zjevné, že je zde pomalejší elektronika, protože foťák nezvládá AVCHD 2.0 video, tedy 1080/50. Budete tedy odkázání buď na 50 půlsnímků za sekundu, nebo na 25p. Co ve specifikaci nelze zdůraznit, je levné plastové tělo. Ano, je to celé slušně pevné, ale prostě z toho nemáte pocit, hi-endového šasi jako u přístrojů s dvojnásobnou cenou. Používání to ale samozřejmě nijak nevadí, jen na to upozorňuji.

Podezřele nízko končí citlivost. 16000 tak nějak vybočuje z obvyklé řady, takže si dovolím považovat za maximum klasických 12800. Absence ISO 25600 naznačuje, že už by to bylo tak moc nepoužitelné, že Sony radši zařízla strop na 16000. Na příští straně si k tomu povíme podrobnosti. Také displej je generačně starší záležitost, dnes považuji na naprostý standard 921k bodů, ale budiž, s ohledem na cenu lze toto odpustit.

Co se sluší naopak u A58 vyzdvihnout, je toto: cena, cena a ještě jednou cena. Jakékoli kompromisy jsou odpustitelné, jelikož je A58 prodávána za tak extrémně nízkou cenu, že jí prostě nelze vyčítat, že nemá nejnovější displej, nejnovější procesor, nejnovější cokoli. Přitom v této ceně je nový setový objektiv s vlastním interním ostřícím motorkem, který je velice tichý - pro video jako dělané.