Šum snímače, in-camera RAW
Kapitoly článků
Jako obvykle: připravili jsme pro vás kompletní archív pořízených RAWů a in-camera JPEGů:
Jelikož jsme dosud neměřili žádnou jinou zrcadlovku či fotoaparát této třídy, porovnáme si RAW s Panasonicem GX1.
Vlevo 20Mpix APS-C Sony A58 → vpravo 16Mpix micro43 Panasonic GX1
ISO 100 (ISO 160 u GX1):
ISO 200:
ISO 400:
ISO 800:
ISO 1600:
ISO 3200:
ISO 6400:
ISO 12800:
ISO 16000:
Podrobněji ke konkurentovi:
K hodnocení kvality RAWu se váže takový postřeh: zatímco u JPEGu je výstup expozičně adekvátní tomu, co bylo a jak foceno, u RAWu jsem pozoroval silné podexponování. Bylo v Photivo (program, který pro export RAWů používáme) potřeba zvednout expozici o +3,00, aby seděla s tím, co tělo exportuje v JPEGu, jinak byly fotografie velmi tmavé. To byla ta věc, která značně zvedla šum ve snímcích. Příčinou tohoto chování může být to, co popisuji na straně 2 u translucent mirror technologie.
A nyní k věci: dle očekávání (APS-C snímač, mnoho megapixelů a zrcátko uzurpující si významnou část fotonů) jsou snímky na vyšší iso limitovány šumem. V tomto ohledu je A58 se svým APS-C snímačem s 1,5× cropem dokonce horší než Panasonic s předposlední generací 16Mpix micro43 snímače s 2,0× cropem. Navíc, jak jistě vidíte sami u nižších ISO, snímky jsou kupodivu méně ostré. Cloněno bylo na f/8, takže vliv difrakce zde není, nebo je zanedbatelný (a ostatně na f/8 se clonilo i s GX1). Obecně je tedy výstup se Sony A58 viditelně horší. Vysoká ISO jsou použitelná jen se skřípěním zubů. Jasně se zde ukazují limity dané polopropustným zrcátkem. Bylo by hezké, kdyby jej Sony konečně opustila a přesunula AF body přímo na snímač.
Na druhou stranu se bavíme o foťáku s cenou pod 10 tisíc Kč. To GX1 ve své době nestál, to jsme se bavili o ceně zhruba dvojnásobné (dnes stojí o malinko více než A58).