Testovací počítače

Zařízení bylo připojeno do osmiportového 100Mbitového switche Edimax ES-3108P. Spolu s ním sdílely síť následující počítače použité při testech i běžném provozu zařízení:

1. PC1: Asus KT600, AMD Athlon XP 2600+, 1 GB DDR400, GeForce 2 MB 32 MB, 40 GB Western Digital 7200 ot./min, Windows XP
2. PC2: MSI KT333, AMD Athlon 2500+, 512 MB RAM, GeForce 4 Ti 4200, 40GB Western Digital 7200 ot./s., Windows XP
3. PC3: PCChips Sis741GX, AMD Duron 1,8 GHz, 480 MB RAM DDR400, IGP 32 MB shared, 80 GB Seagate Barracuda 7200 ot./s., Windows XP
4. Server: FIC VIA VPX, AMD K6 233 MHz, 32 MB PC66, 512kB Trident 8900, 1,6 GB Western Digital PIO4, Debian 3.0 Woody, Linux kernel 2.4.30, DHCP 3 server

Pokud máte DHCP server, disk si nechá automaticky přidělit IP adresu a poté se naprosto normálně objeví mezi okolními počítači jako další z nich.

Práce se zařízením

Po zapnutí je disk připraven k práci za 1 minutu a 12 vteřin, vypíná se za 15 vteřin. Za chodu je narozdíl od MSS poměrně slyšitelný a vydává znatelné vibrace. Těžko si dokáži představit člověka, který by vedle tohoto zařízení dokázal sedět celý den. To je takové drobné mínus, které se však nepočítá, pokud se disk bude krčit někde v serverovně, nebo doma ve skříni vedle switche.

Start je indikován oranžově svítící diodou, samotný provoz pak další dioda indikuje modrým svitem (klid) nebo poblikáváním (čtení/zápis).

Na disku jsme vytvořili několik veřejných i soukromých složek. Všechna nastavení omezení přístupu do složek fungovala správně, stejně jako následné změny přístupových práv k těmto složkám.

Vzhledem k použitému 100Mbitovému připojení nebylo reálné dosáhnout úplného vytížení použitého pevného disku. V praxi jsme se s rychlostí čtení z něj dostali špičkově na cca. 7,2 MB/s, při zápisu pak výjimečně na 5,5 MB/s. Na tyto hodnoty nemělo žádný vliv, zda četl/zapisoval jeden člověk jeden velký soubor, či se těchto operací provádělo najednou i deset a to včetně velkého množství malých souborů. Prostě všichni sdíleli dohromady tuto přenosovou rychlost, takže pokud četli tři lidé z disku nějaké soubory, součet dílčích přenosových rychlostí dával právě cca. 7,0 až 7,2 MB/s, pro zápis platí totéž. Díky použitým obvodům v NetCenteru, jež jsou v podstatě shodné s MSS, se ani není možné divit, že výsledky jsou si do značné míry podobné.

Co se týče například použití disku jako domácího „skladiště“ filmů, MP3 a podobně, pak se nemusíte obávat. Rychlost čtení z disku 7 MB/s znamená, že můžete bez potíží z NetCenteru současně přehrávat třeba i dvacet různých filmů v kvalitě DVDripu (předpoklad MPEG4 kodeku o datovém toku cca. 2 800 kbitů/s). O MP3/OGG/WMA souborech s datovým tokem typicky někde mezi 128 až 320 kbit/s a různých dokumentech (doc, xls, odt, pdf ad.) ani netřeba mluvit.

Měření jsme provedli na výše zmiňovaných třech počítačích a výsledky byly následující:

Po 100Mbitové síti se dá reálně přenášet nějakých 12 MB/s (teoreticky je to 12,5 MB/s mínus nějaká ta režie). Pokud jsme přenášeli stejné soubory jako do NetCenteru mezi počítači na stejném switchi, dostávali jsme výsledky rychlostí okolo 10 MB/s. Tudíž rychlost zápisu 4,5 až 5,5 MB/s do Shared Storage je snad až příliš nízká, na vině bude patrně ještě ne zcela odladěný firmware nebo použitá síťovka (stejná jako u MSS).

Zařízení by si spíše zasloužilo Gigabitové připojení, které má teoretickou rychlost přenosu 125 MB/s, takže by osazený pevný disk byl využit naplno. Od léta však již víme o dvou potenciálně daleko rychlejších externích discích (1TB Maxtor s 800Mbitovým FireWire připojením a Thecus s 3Gbitovým eSATA připojením), ty však slouží pouze jako externí odkladiště dat a absolutně se nedají srovnávat s komfortem obsluhy NetCenteru nebo MSS.