Předně si musíme jedno ujasnit. Problém linuxové distribuce Ubuntu totiž tkví v několika věcech, které jí byly v průběhu let vyčítány:

1. Vykrádá Debian - řada lidí nemohla Ubuntu přijít na jméno proto, že zpočátku šlo víceméně jen o upravený klon Debianu, který ale "nedával dostatečně kredit" tvůrcům Debianu. Tyto vášně postupně celkem utichly, však i Debian má možnost těžit z některých věcí, které Ubuntu (přesněji firma Canonical, která financuje jeho vývoj) vytvořilo.
2. Nemá roota - Ubuntu byla asi první masivně úspěšná distribuce, která se oprostila od klasického konceptu uživatelů versus všemocného roota. Jak tak ale člověk lety Ubuntu pozoruje, ten "klasicky implementovaný root" mu vlastně vůbec neschází.
3. "Částečně uzavřený" vývoj, nepřispívá do upstreamu - ano, toto je minimálně zčásti pravda, z velké části pak co se týče kernelu. Takový Greg Kroah-Hartman nemůže Ubuntu přijít na jméno, protože dle něj prakticky do kernelu nepřispívá, opravy či aktualizace si "syslí pro sebe". Ano, to je pravda, ale je třeba vnímat Ubuntu jinak: zatímco třeba Red Hat jde cestou výrazného příspěvku komunitě, Canonicalu se povedlo to, co Red Hatu ne: dostal Linux do povědomí daleko většího množství lidí. Na obou miskách vah tedy něco leží a je spíše subjektivní, které aspekty považujete více a které méně.
4. Vykrádá jiné OS/GUI, dělá příliš nevhodné změny - ano, Ubuntu skutečně přebírá některé prvky z jiných OS, v posledních vydáních je cítit zejména duch Mac OS X. Nicméně tato rovnice má ještě několik prvků. Ubuntu sice "krade" (použijeme toto nehezké slovo, ač se sem moc nehodí) u Windows i Mac OS X (stopy obého by šly vyhledat, pokud si tu hůl na bití psa chcete najít), ale cožpak "neukradl" Microsoft koncept GUI firmě Apple, která jej předtím "ukradla" firmě Xerox? Ještě jednou zdůrazněme, že slovo "ukrást" je příliš expresivní a k popisu přebírání prvků GUI a obsluhy se nehodí, ale je to slovo, které používají mnozí odpůrci Ubuntu.
5. Komercionalizuje Linux - Ubuntu postupně přidává prodej hudby, prodej aplikací a bůhví čeho dalšího se dočkáme. Zvláštní, že toto je Canonicalu tak silně vyčítáno, aniž by se titíž lidé jakkoli pozastavili nad komerčními projekty jak Red Hat Enterprise, Suse Linux Enterprise či u MS s jeho Windows Marketplace a u Applu hned u několika služeb jako App Store, iTunes atd. Prodejní systémy pro linuxové aplikace mohou být vnímány jako "infiltrace kapitalismu do svobodného světa", na druhou stranu to ale může být cesta, jak poskytnout prodejní kanály tvůrcům komerčních aplikací a třeba také uživatelům Ubuntu snadnější cestu jak se k nim dostat (napadá mě třeba: RAW program Bibble).
6. a mnohé další…

Ubuntu 11.04 posunul Canonical o další kus dál. Je zde systém pro prodej softwaru a hudby, prostředí Unity 3D jednoznačně posunulo 11.04 o kus blíže k Mac OS X a celkově je systém na první pohled i osahání o dost jiný než třeba verze 9.04 a řadě konzervativců nebude vonět. Unity 3D však nikdo uživatelům nevnucuje, je možno jej nepoužít a zůstat nadále u GNOME s gnome-panelem. Ale i klasický vzhled GNOME bude velmi brzy nahrazen s novým GNOME Shellem, který je v mnoha ohledech podobný Unity 3D (na screenshotu ukázka z openSUSE).