Předně je to linuxový kernel ve verzi 5.0, přinášející podporu pro Radeon RX Vega M, grafiku v Intel Cannonlake či POWER memory protection keys (další kapitola války proti Meltdown a spol.), vylepšení v podpoře USB 3.2 a Type-C a ve správě napájení. Podpora Raspberry Pi 3B a 3B+ a Qualcom Snapdragon 845, která byla v Ubuntu 18.10 označena za základní, je nyní kompletní. Ačkoliv není pětkové jádro považováno za nijak zásadní a přelomové, když se novinky vztáhnou k rok staré verzi 18.04LTS a jejímu kernelu 4.15 nebo půl roku staré verzi 18.10, není jich zase až tak málo.

Změnil se i toolchain, v němž najdeme glibc 2.29,  OpenJDK 11, GCC 8.3 (volitelně 9),  golang 1.10.4, Python 3.7.3,  ruby 2.5.5, php 7.2.15, perl 5.28.1 či rustc 1.31. Běžného uživatele ovšem pravděpodobně nejvíce zajímá desktop. Zde je v hlavní roli GNOME 3.32, v němž je dostupný nový panel pro konfiguraci zvukových vstupů a výstupů, alt-tab nyní tak jako ve Windows přepíná okna a nikoliv celé aplikace a vylepšeno bylo i systémový vzhled Yaru, představený v minulé verzi.

Wayland i X.org umožňují škálování obrazu od 100 do 200 % v krocích po 25 %, byť u druhého jmenovaného jde jen o experimentální podporu. Z desktopových aplikací jmenujme Firefox 66, Chromium 73, LibreOffice 6.2.2, VLC 3.0.4 nebo GIMP 2.10.8-2.

Zároveň s Ubuntu vychází i jeho oficiální varianty - Kubuntu, Lubuntu, Xubuntu, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Kylin a Ubuntu Budgie. Narozdíl od vydání minulého se však už u žádné z nich nedočkáme instalačního média označovaného jako i386 (ve skutečnosti i686), tedy pro čistě 32-bitové procesory, uživatelům předchozích verzí pak není nabízena aktualizace. Pro počítače s těmito procesory je doporučována rok stará verze 18.04LTS, jejíž podpora zdarma je plánována do dubna 2023 (rozšířená placená pak do roku 2028) a pak už nezbude než aktualizovat hardware.

Stahovat lze z webu Ubuntu, release notes včetně návodu na upgrade z předchozí verze najdete na Ubuntu Wiki.