Ostatní novinky byly buďto pouze promítané, nebo nešlo o produkt Intelu, ale různá mobilní zařízení partnerů. A tak - byť je DG1 něčím trošku jiným, než asi většina uživatelů z prezentací v předchozím roce čekala, je to nový hardware, bylo možné ho reálně vidět a něco na něm běželo.

Právě k tomu se vrátíme. Intel na notebooku vybaveném DG1 nechal běžet Destiny 2. Bez specifikace rozlišení, bez specifikace detailů a bez zobrazených FPS. Podle přítomných redaktorů bylo výslovně zakázáno FPS měřit. Nakonec se ale leccos dalo usoudit. Díky absenci anti-aliasingu bylo možné ze zubatých hran odvodit, že bylo pravděpodobně zvoleno rozlišení 1080p, z absence anti-aliasingu a textur bez kresby, které v důsledku toho měly tendenci k rozmazání kompresí videa, vyplynuly nízké detaily a uživatelé v různých diskuzích nezávisle na sobě odhadovali snímkovou frekvenci kolem 30 FPS.

Destiny 2 na mobilní verzi Intel Xe DG1

Toto nyní více-méně potvrdila redakce webu GamersNexus, která byla na místě. Potvrdila rozlišení 1080p, potvrdila low (nízké, respektive „low“ detaily) a obraz na místě nasnímala ve vysokých FPS, díky čemuž mohla provést analýzu a odvodit, že hra běžela zhruba kolem 30-45 FPS (což by na poměry Ultrabooku nebylo úplně špatné).

Zároveň ale upozornila, že tyto výsledky nelze srovnávat s výsledky z recenzí, neboť v recenzích se objevují akční scény, které jsou mnohem náročnější a FPS při nich padají níže, kdežto scéna vybraná Intelem byla v jednoduchém uzavřeném interiéru, bez postav, bez částicových efektů, bez explozí a tak dále (takže v tomto kontextu už se 30-45 FPS nejeví jako příliš dobrý výsledek).

Větší zádrhel byl podle přítomných v tom, že grafika vykazovala obrovské latence. Pokud se hráč například otočil nebo rozběhl, reagoval obraz se zpožděním odhadem až stovek milisekund, tedy řádově větším, než by bylo u systému s podobným výkonem obvyklé. Intel mohl použít nějaký vícenásobný buffering, aby dosáhl co nejplynulejších FPS byť na úkor latencí. Podle redakce GamersNexus by to bylo v praxi nehratelné (což nakonec činí z původně nadějně vypadajících 30-45 FPS špatný výsledek).

Kromě toho Intel ukázal, že DG1 existuje i v podobě PCIe grafické karty se spotřebou menší než 75 wattů. Ta, přes svůj designový chladič a barevné podsvícení, není určená do prodeje, ale (přinejmenším prozatím) ji Intel distribuuje jako platformu pro vývojáře, na níž mohou testovat a ladit své hry. Na samostatné kartě běželo i demo Warframe v 1080p, ovšem rovněž bez zobrazených FPS. Podle očitých svědků byly ale FPS velmi nestabilní.

Warframe na PCIe (vývojářské) verzi Intel Xe DG1

Intel na jednu stranu ukázal, že má grafiku, která hardwarově a softwarově funguje (žádné artefakty nebo pády zaznamenané nebyly), ale na straně druhé by nikdo nečekal opak, když je postavena na bázi architektury integrované v procesoru, který jde letos na trh a tudíž musí být ve funkčním stavu. Společnost evidentně potřebovala na CES něco předvést a v případě prvního novodobého samostatného GPU zkrátka mohla doufat, že účastníci budou shovívavější než kdyby prezentovala třeba výkon procesorů pod konkurenčními produkty. Společnost tím nicméně dala najevo, že se AMD s Nvidií na trhu s herní grafikou nemají v dohledné době čeho obávat. Intel sice výkonnější modely v plánu má, ale ty ve stávajícím stavu kombinace hardwaru a softwaru nemohou konkurenci jakkoli ohrozit a troufám si tvrdit, že přinejmenším rok ani neohrozí.