První otázka, jakou si uživatel musí položit je, co vlastně se sestavou plánuje dělat. Preference běžného uživatele (především hráče), uživatele na PC pracujícího a uživatele taktujícího (overclockera) mohou být různé. Hráč bude hledat nějakou zlatou střední cestu mezi datovou propustností, latencemi a cenou, uživatel nějakého speciálního softwaru může jít za maximální datovou propustností nebo naopak za minimálními latencemi - podle toho, z čeho jím používaný software profituje a overclockerovi může jít o maximální frekvence.

Ryzen 3000 (Zen 2) umožňuje dosáhnout vyšší taktovací frekvence pamětí a to ze tří důvodů: Paměťový řadič byl oproti Ryzenům 1000 / 2000 (Zen / Zen+) přepracován právě s ohledem na podporu vyšších frekvencí (a nižších latencí), přepracován byl rovněž firmware a nemalý vliv mají i desky s čipsetem X570, které jsou vybaveny vyšším počtem PCB vrstev a optimalizovanými trasami spojů, takže s nimi lze dosahovat ještě o něco vyšších taktů než když uživatel osadí nový procesor do desky z loňské či předloňské řady. Nová deska však není nutností pro dosažení taktů vyšších, než bylo možné s předchozími generacemi Ryzenů.

Jedním z prvků, které umožňují flexibilněji konfigurovat parametry pamětí a dosahovat vyšších frekvencí, je dělička sběrnice Infinity Fabric. Tato sběrnice na předchozích generacích musela běžet na stejném taktu jako paměťový řadič; v případě Ryzen 3000 (Zen 2) už to nutnost není a jsou k dispozici dva režimy: 1:1 a 2:1.

Jak dobře ilustruje slajd, režim 2:1 (v grafu vpravo) umožňuje použití výrazně rychlejších pamětí a tedy dosažení vysoké paměťové propustnosti, ovšem na úkor vyšších latencí. Ty ovšem opět klesají v závislosti na efektivních taktech, které paměti zvládají.

Zjednodušeně lze tedy říct, že běžné uživatele, hráče a uživatele softwaru citlivého na latence bude zajímat především režim 1:1, kdežto extrémní overclockery a uživatele softwaru závislého na vysoké paměťové propustnosti bude zajímat především režim 2:1.

První skupina uživatelů udělá nejlépe, pokud bude vybírat v nabídce pamětí v rozsahu DDR4-3200 (CL14) až DDR4-3733 (CL17). Z hlediska poměru cena / výkon pvoažuje AMD za optimální paměti DDR4-3600 (CL16, případně CL15, pokud je výrobce nabízí za dobrou cenu).

Pokud vybíráte z vyššího počtu pamětí, může vám přijít vhod doporučení Roberta Hallocka z AMD, který nabídl následující postup:

1. Podívejte se na specifikace paměti (popis na samolepce, v obchodu...), např. u DDR4-3600
2. Vydělte číslo 2, čímž získáte fyzickou taktovací frekvenci: 3600 : 2 = 1800 MHz
3. Vydělte CAS latenci (CL) uvedenou v popisu pamětí fyzickou frekvencí: 15 : 1800
4. Vynásobte 1000 - tzn. 15: 1800 * 1000 = 8,33 ns
5. Získali jste hodnotu „first word time“, čas potřebný k přenesení prvního bajtu při náhodném čtení

Tato hodnota (pokud je nízká) pozitivně ovlivňuje výkon některých aplikací, především her. Několik příkladů:

• DDR4-3200 CL16: 10,00ns
• DDR4-3200 CL14: 8,75ns
• DDR4-3466 CL16: 9,23ns
• DDR4-3600 CL15: 8,33ns
• DDR4-3600 CL16: 8,88ns
• DDR4-3733 CL17: 9,11ns

Pokud bychom tedy vybírali paměť do (převážně) herní sestavy a rozpočet by dovoloval uvedené možnosti, pak uděláme nejlépe, pokud zvolíme DDR4-3600 CL15, protože nabízí nejnižší hodnotu first word time při slušné paměťové propustnosti.

Zohledněte ale i procesor, ke kterému paměti vybíráte. Zatímco pro Ryzeny 9 s 12 nebo 16 si opravdu zaslouží vybrat dobře a nekoupit první moduly, které vám váš oblíbený e-shop nabídne, u osmijádrových Ryzenů 7 nebude citlivost na paměti tak extrémní a u šestijádrových Ryzenů 5, případně budoucích čtyřjádrových Ryzenů 3, si nijak extrémně lámat hlavu nemusíte.

Jde totiž o to, že Ryzeny 3000 mají 2× větší L3 cache (vlastní interní paměť nejnižší úrovně) než Ryzeny 1000 / 2000 a dokud pracují s L3 cache, je latence pamětí vedlejší. Šestijádrový Zen 2 tedy bude na kvalitu pamětí méně náročný než šestijádrový Zen(+), alespoň co do poměru parametry paměti / reálný výkon. Pokud byste patřili ke skupině uživatelů, která má pocit, že byl tento článek psán čínsky, pak nezoufejte a nemáte-li známého, který by vám s překladem poradil, kupte paměti DDR4-3600 CL15 či CL16, případně DDR4-3200 CL14, podle toho, co vám finance a aktuální nabídka dovolí.

Nakonec jsou tu uživatelé, kterým na latencích nesejde, protože jimi využívaný software těží z datové propustnosti. I v takovém případě asi bude vhodné vyhnout se DDR4-3866 (CL18), které na tom nejsou z hlediska latencí právě nejlépe a volit moduly výrazněji nad DDR4-4000, ideálně ne s CL přes 18.

Při výběru také může pomoci značení, které se objevuje na balení některých modulů: „Memory tested on Ryzen“. Znamená, že tyto paměti byly na procesorech Ryzen otestovány a fungují bez problému.