Začněme samotnými výsledky. Procesor Alder Lake obsahuje 8 velkých jader Golden Cove s podporou HT (tzn. 16 vláken) a 8 malých atomových jader Gracemont bez podpory HT (tzn. 8 vláken). Celkem tedy umí pracovat s 24 vlákny. Takto plně konfigurovaný vzorek (který - ovšem s vyššími takty - bude patrně prodáván jako Core i9) dosáhl následujícího výkonu v testu GeekBench 4:

GeekBench 4

GeekBench 4 už není příliš používaný, nemá vlastní databázi uvádějící průměrné výsledky, takže výsledky dalších procesorů přebíráme z VideoCardz. K tomu krátká poznámka: protože mě některá čísla trochu zarážela, porovnával jsem je s databází všech výsledků GeekBench 4 a zkoušel počítat vlastní průměry, ale je to poměrně ošemetná záležitost - i tak jsou některá čísla divná; jednojádrový výkon 4,7GHz Ryzen 7 5800X vychází konstantně výrazně vyšší než jednojádrový výkon 4,9GHz Ryzen 9 5950X. Což mimo jiné naznačuje, proč GeekBench 4 po vydání 5. generace rychle ztratil na popularitě.

Výsledky samy o sobě nejsou nijak ohromující, procesor by v tomto stavu konkuroval Ryzenům 3000, ovšem nesmíme zapomínat, že běžel na velmi nízkých taktech. Základ byl 2,2 GHz a maximální boost je detekován na 27,2 GHz, což vypadá na tentýž problém s detekcí jako u staršího 1,4GHz vzorku v GeekBench 5, jemuž byl detekován boost 17,6 GHz. Tehdy jsem přišel s teorií / domněnkou, že hodnota by mohla být osminásobkem reálného taktu, tzn. 2,2 GHz pro první vzorek a 3,4 GHz pro současný.

U prvního vzorku v GeekBench 5 by to znamenalo 25% posun IPC oproti Rocket Lake, což je zhruba v souladu s očekáváním ~20% posunu oproti Tiger Lake (který má asi o 7 % vyšší IPC než Rocket Lake). U současného 2,2/3,4GHz(?) vzorku v GeekBench 4 pak vychází 18-25 % nad Zen 3. Podle toho, zda srovnáváme s Ryzen 7 5800X nebo Ryzen 9 5950X (viz zmíněné podivné chování a výrazně vyšší jednojádrový výkon u 4,7GHz Ryzen 7 5800X než u 4,9GHz Ryzen 9 5950X).

Stále se však pohybujeme okolo očekávaného 20 % nárůstu IPC oproti Tiger Lake, který má IPC podobný jako Zen 3. Respektive nárůst je mírně vyšší než očekávaných 20 %, ale z praxe víme, že GeekBench patří k testům, které ukazují nárůsty IPC na hardwaru Intelu v trochu pozitivnějším světle než třeba CineBench, Blender nebo částečně i PassMark.

Pokud jde o vícejádrový výkon, nelze odhadovat nic. Nevíme, zda procesor při využití všech jader / vláken reálně běžel na základních 2,2 GHz nebo všechna jádra boostovala na 3,4 GHz. A navíc vůbec nemáme tušení, na jakých taktech běžela malá jádra. Takže nelze odhadnout, zda se vícejádrový výkon finálního produktu bude lišit o 25 %, o 50 %, nebo ještě více. Intel zkrátka zamícháním malých jader přidal do rovnice celou řadu neznámých, a tak - byť máme s předstihem před vydáním k dispozici výsledky vzorku, byť máme dvě čísla popisující taktovací frekvence, byť známe konfiguraci jádra - vzrostl počet neznámých nad úroveň, při které je možné z výkonu vzorku dopočítat výkon finálního produktu. Pro Intel je to velmi přínosné, neboť média i konkurence přestávají vidět do jeho karet.