Když se HD stalo standardem (a teď nemyslíme průmyslovým, ale spíš tím nejrozšířenějším v rámci mainstreamové cenové kategorie), začali výrobci přemýšlet, čím dalším přimějou diváky upgradovat. Logickým řešením se zdálo 3D zobrazení, ale ze současného pohledu se zdá, že šlo jen o neúspěšný pokus jak předběhnout dobu. Prostorové televize nedokázaly nastavit další standard, který by byl pohodlný (sledovatelný pro více osob bez speciální výbavy) a zároveň cenově přijatelný, a tak snahy všech výrobců - zpravidla mířené různými směry - zcela minuly cíl.

I když se klíčoví výrobci snažili přes dva roky, nedokázali přesvědčit zákazníky, aby za televizi s „3D“ samolepkou pustili o nějakou tu korunu (dolar, euro…) víc.

Naopak se 4k standardem zřejmě takový problém nebude. Zákazníci nakupují UHD telky výrazně ochotněji než 3D modely v posledních dvou letech, takže se i malým značkám vyplácí jejich výroba. Například tchajwanský Tatung, který je v našich končinách značkou téměř neznámou, prodává tyto novinky po tisících.

Nejprodávanější úhlopříčkou 4k panelů je v současnosti 50” tj. ~127cm (sehnat lze ale i více než dvojnásobnou) a k nejvyhledávanějším značkám patří tradičně Panasonic, Samsung, Philips a Sony.

I když pro přehrávání vysílaného obsahu v našich končinách zatím nemá 4k rozlišení valný smysl, hodí se obrazovka s takovým rozlišením výborně například pro prohlížení fotografií. Pokud totiž vezmeme v potaz, že běžná Full-HD placka zvládá zobrazit 2 megapixely, přičemž dnes běžné fotoaparáty zvládají minimálně pětinásobek, pak právě 4k obrazovka (~8 megapixelů) je jedním z mála způsobů, jak zobrazit fotografii bez výraznější ztráty detailů (tedy megapixelů), za které u fotoaparátu zákazník zaplatí nemalé peníze.