Kolem přistání amerických astronautů na Měsíci koluje řada zajímavých historek. Některé jsou pravdivé, jiné vymyšlené, ale rozhodně se sluší je zmínit.

První si vezměme na paškál obligátní konspirační teorie, dle kterých ve skutečnosti astronauté na Měsíci nepřistávali a jednalo se pouze o pěkné divadélko odehrávající se na Zemi. Mají tomu nasvědčovat mnohé důkazy a logické analýzy jednotlivých částí misí. Upřímně, konspirační teorie jsou často zdrojem zábavných historek. Kde tedy, pokud Apollo nikdy na Měsíc nepřistávalo, bere svět tu jistotu, že Jurij Gagarin byl ve vesmíru? Kde bere tu jistotu, že Sputnik pípal z vesmíru? Kde bere třeba i tu jistotu, že Kryštof Kolumbus doplul do Ameriky? Vždyť přece kdo ovládá minulost, ovládá budoucnost a kdo ovládá přítomnost, ovládá minulost. A přítomnost může ovládat skrze masmédia a internet v podstatě kdokoli :-). Ostatně většinu toho vyvrátil nedávný přelet sondy Lunar Reconnaissance Orbiter nad přistávacími místy misí Apollo mapující povrch pro mise budoucí.

Dle mnohých zdrojů, a naleznete to i v řadě filmů a dokumentů o Apollu 11 natočených, Buzz Aldrin velmi silně usiloval o to, aby mohl z Eaglu vystoupit před Armstrongem a stát se prvním mužem na Měsíci. Avšak o všem nakonec rozhodla konstrukce lunárního modulu, kde byl u poklopu zkrátka Armstrong a kolem něj by se Aldrin neprotáhl. Pokud si dobře vzpomínám, tak toto cílevědomý Aldrin skutečně špatně nesl i proto, že jej média označovala jako druhého na Měsíci, ale stejným faktem je, že na povrchu přistáli s Armstrongem společně.

Jednu zábavnou historku nacházíme všude možně na internetu, včetně Wikipedie: Říká se, že během pobytu na Měsíci Armstrong řekl: „Hodně štěstí, pane Gorski“. Několik let poté pan Gorski zemřel a tak mohl Armstrong vysvětlit, co tím myslel. Když byl malý chlapec, slyšel hádků sousedů. Paní Gorská říkala: „Orální sex? Ty bys chtěl orální sex?! Tak ten budete mít, až ten sousedovic kluk bude chodit po Měsíci, pane Gorski!“ Tato historka je smyšlená. Sám Armstrong se vyjádřil, že ji poprvé slyšel od jednoho komika okolo roku 1994.

Na fotografiích Apolla 11 je prakticky pouze Aldrin. Důvodem bylo, že Aldrin neměl na svém obleku fotoaparát Hasselblad, navíc se věnoval více věděckým záležitostem. To, že měl Aldrin omylem zanechat film ze svého přístroje na podstavci lunárního modulu je výmysl. Armstronga však nalezneme na jednom záběru, pro jehož pořízení půjčil svoji kameru Aldrinovi.

Analýzy měsíčních vzorků z misí Apollo 14 a 15 se účastnil i český geolog Dr. Petr Jakeš, jakožto tehdejší člen Lunar Science Institute v texaském Houstonu, která pro NASA provozovala Lunar Receiving Laboratory. Petra Jakeše jste jakožto velkého popularizátora vědy mohli zažít jako klíčovou osobu pořadu Vědník/Popularis, po jeho smrti mu ČT věnovala 13. prosince 2005 vzpomínkový díl.

Projev o národním vesmírném úsilí, kde zazněla známá část („Rozhodli jsme se jít na Měsíc. Rozhodli jsme se jít na Měsíc. v tomto desetiletí a dělat další věci ne proto, že jsou snadné, ale proto, že jsou obtížné…“) pronesl John Fitzgerald Kennedy na Rice University v Texasu roku 1962, kde o 11 let později získal svůj doktorát Hector Ruiz, současný předseda správní rady a bývalý šéf AMD. Část z tohoto projevu, pasáž o britském průzkumníkovi Georgi Mallorym, který zahynul na Mt. Everestu, zazní i během úvodních titulků (béčkového) filmu Wing Commander natočeného na motivy známé série počítačových her jejich tvůrcem Chrisem Robertsem.