Na rozhodnutí lze nahlížet dvěma způsoby. V obecné i konkrétní rovině. V širších souvislostech je tento krok bez diskuse pozitivní - z pohledu zákazníků i samotných zemí (kterým z neuskutečněných prodejů samozřejmě do kasičky daně netečou). Spory oproštěné o zákaz prodejů jsou spravedlivější i z hlediska prostého selského rozumu - umělý zásah do situace na trhu realizovaný před tím, než soud vynese verdikt o porušení či neporušení příslušných patentů, je tak trochu na štíru s presumpcí neviny. Potud nelze nic namítat a dokonce bychom chtěli Evropskou komisi pochválit.

Nemůžeme ale opomenout druhou stranu mince, kterou je situace, v níž k rozhodnutí došlo. Aktuálně totiž probíhá spor mezi Motorolou a Applem, ve kterém se Motorola staví do role poškozené firmy, jejíž patenty Apple používá, aniž by k tomu měl svolení vlastníka. Z impulsu Motoroly se na základě porušení patentů, které se týkají imlementace standardu GPRS, schylovalo k zákazu prodeje telefonů iPhone na území Evropské Unie.

Právě ve vztahu k tomuto sporu Evropská komise zákaz prodeje zatrhla. Užší souvislosti daly prostor hlasům, které poukazují na okolnosti rozhodnutí. Zákazy prodeje jsou na evropské půdě používané ke konkurenčnímu boji v segmentu smartphonů a tabletů zhruba tři roky; Evropská komise však tuto praktiku zastavila teprve v okamžiku, kdy měla dopadnout na produkty společnosti Apple. Naproti tomu v minulosti, kdy Apple opakovaně zákazy prodeje konkurenčních produktů prosazoval (a několikrát úspěšně prosadil), komise mlčela.

Ať už budeme věřit, že jde jen o pouhou náhodu, nebo za načasováním stojí něco víc, uvítá výsledek většina stran (v tuto chvíli asi s výjimkou Motoroly). Pozitivní gesto připojil i Samsung, který si se zákazy prodeje zažil své (první větší zákaz v Evropě se ho zřejmě dotkl před dvěma lety, kdy německý soud zakázal prodeje tabletů Galaxy Tab 8.9 a 10.1). Komise navíc od korejského výrobce přijala závazek, že po následujících pět let k této praktice konkurenčního boje nesáhne.