Sekundární strana

Pokud budu pokračovat v +5 V SB, na sekundáru je velká dioda pro jednocestné usměrnění umístěna ještě před chladič, tudíž nemá v okolí co ohřívat, alespoň to je dobré. Filtrování napětí ovšem provádí kondenzátory Nicon (1500 uF) a ChengX (1000 uF) na 16 V (Proč?), které to stejně nejpzoději do pár let vzdají. Filtraci napětí ostatních větví obstárává podobná směska s nízkými kapacitami (povětšinou 1000 uF, jediný větší je 2200 uF na +3,3 V), hrající všemi barvami. Upřímně se mi to ani moc rozebírat nechce, mám jisté pochybnosti, zda tento zdroj vůbec projde se zvlnění v rámci normy ATX, a i když ano, jak dlouho to vydrží?

Větev +3,3 V využívá magamp, usměrnění obstárává jeden můstek MBR2045CT (20 A/150 A při 45 V a 135 °C, úbytek 0,84 V při 20 A a 25 °C), ten samý je i na +5 V. U +12 V je pak paralelně osazená dvojice MBR20100CT (stejný datový list, pouze napětí je až 100 V a úbytek 0,95 V). S ochranami to nevidím vůbec nijak valně, místo pro 14pinový IO není osazeno, místo něj je tu pouze 8pinový Weltrend WT751002S, který zvládne s ohledem na počet zpětných vazeb pouze zkrat, podpětí a přepětí.

To navíc jen na +3,3 V a +5 V, které obvykle na nedostatek přenášeného výkonu netrpí, jak jsme mnohokrát viděli; problém nastal primárně vždy na +12 V (což je také dnes nejzatěžovanější větev). Navíc ochrana může reagovat dokonce až při napětích pouze 2,0 a 3,3 V, což je úplně k smíchu, na těch hodnotách dávno žádné zařízení, které by eventuelně napájení z těchto větví vyžadovalo, nedokáže pracovat. Bočníky pro dvě větve +12 V jsou úplně zbytečné a mohlo dojít k osazení obyčejného drátu, možná by se tak ušetřilo pár korun na tisíc vyrobených zdrojů; zpětná vazba nikam nevede.

Co bych pochválil je větší tranzistor pro řízení otáček ventilátor, viděl jsem pár případů, kdy u Fortronů s malými tranzistory v TO-92 došlo k jejich proražení a ventilátor pak jel s nedostatečnou rychlostí (nebo nejel vůbec).

Kvalita provedení

Výtky k použitým součástkám jsou tradičně zmíněny již dříve, zde se zaměřím zejména na kvalitu pájení a elektrickou bezpečnost. S ohledem na cenu ve zdroji není jediný kousek bužírky či jiné izolace navíc. Pod deskou je alespoň izolační folie, ale jedna z nejtenčích, co jsem kdy viděl. Pro dodatečnou oporu je zde jeden plastový distační sloupek. Oddělení primární a sekundární strany je však dobré, pod optočleny se nachází i vyfrézovaná vzduchová mezera.

Kvalita pájení ujde, našel jsem šest ručních oprav, ale nic nezůstalo nepropájené. Elektordy naštěstí nejsou nikde příliš blízko sebe, i když jsou místy na můj vkus nedostatečně zkrácené. To, co se tváří jako silná vrstva izolačního laku, je ve skutečnosti místy hromada neočištěného tavidla, následně teprve přelakovaného. Kuliček pájky jsem našel zhruba pět, celkem v tom držely, ovšem stačilo by to lépe po pájení očistit a použít o to méně laku… Není to tak hrozné, jak by člověk řekl z ceny, ovšem nemusel jsem vidět nejhorší kus.