Vstupní filtrace

Přímo na vstupní vidlici je pár keramických Y kondenzátorů a jeden fóliový X kondenzátor, dost to tam všechno visí, bužírka žádná. Pro úsporu místa (jinak ovšem nevyužitého) je použita pico pojistka (skleněná), zbývající část filtrace je naprosté minimum (aby se neřeklo): dvě cívky (obě se souhlasným vinutím), další jeden X kondenzátor a pár Y.

Konec, doslova. Neosazené jsou pozice pro celkem tři varistory a jeden termistor (nahrazený drátovou spojkou, poměrně neobvykle silnou). Pouze přípomínám, X kondenzátory (mezi fází a nulovacím vodičem) a Y (mezi fází a zemí/nulovacím vodičem a zemí) slouží pro filtraci vysokofrekvenčního zvlnění ze sítě (obvykle ze zařízení, které filtraci v rámci úspor nemají, ale i z jiných zařízení, u kterých je filtrace jaksi těžko proveditelná) a zabraňuje naopak jejímu vyzařovaní do sítě tímto zdrojem. Totéž v podstatě obstarávají cívky. Současně tyto součástky (částečně) mohou pomoci k zachycení menších napěťových špiček v síti.

Primární strana

Vstupní usměrnění zajišťuje můstek GBU 606, zvládá 6 A dlouhodobě (175 A špičkově) při napětí 600 V. Napěťová ztráta je typický jeden volt. Filtrační kondenzátory jsou dva, 560 uF na 200 V… A je to venku! :) Kdo nepojal podezření dosud, tak nechť je mu známo několik faktů. Celý zdroj vychází ze starých topologií od FSP, skoro z archivu dalo by se říct, používaných naposled někdy u těch starých zdrojů Fortron s pasivním PFC (typický zástupce co mě napadá je PNF). Topologie je nachystaná pro napěťový zdvojovač, ten v rámci úspory součástek pro prodej v zemích se síťovým napětím 230 V není osazen.

Toto šlo kombinovat výhradně s pasivní korekcí účiníku, ovšem cívka pro další výrobní úspory také není osazena. Tedy po lopatě, zdroj nemá PFC. Jak se to vlastně mohlo dostat na evropský trh nevím je jasné, CE si může na výrobek nalepit kdo chce a jak chce a nikdo to nekontroluje. Ne že bych volal po nějakém stahování opasků, od toho tu jsou recenze, aby zákazníci mohli hlasovat peněženkou. :) Nutno říct, že pokud jste běžná domácnost, asi vám chybějící korekce nemusí tolik vadit (pokud tedy neprovozujete zařízení citlivá na rušení ze sítě, jako různé měřicí přístroje, radiotechniku aj.). Pokud něco takového děláte, nebo jste firma a máte v provozu sofistikovanější zařízení s výkonnými elektromotory bez dodatečné korekce účiníku, můžete mít při použití těchto zdrojů zaděláno na problém.

Jinak se jedná o skoro běžný half-bridge s proudovým módem, o řízení se stará čip UC3845A v pouzdře DIL-8 (filtraci jeho napájení provádí kondenzátor ChengX), který řídí tranzistory SL SEMI SLF16N50C (16 A/64 A při 25 °C a 500 V, dopředný odpor 0,38 Ω při 8 A). Chladič zde i na sekundární části je stejný, zdroj má sice nižší výkon, ovšem při účinnosti horko-těžko kolem 80 % úplně dostatečný není, podle mne se polovodiče budou dost hřát. Transformátor ERL-35-08 vypadá, že 400 W zvládne bez větších potíží. Větev +5 V SB zajišťuje PWM čip s tranzistorem Fairchild DM311. Při síťovém napětí 230 V má specifikován výstupní výkon o hodnotě 13 W, tudíž 2 A na +5 V SB by nemělo činit problém. Napájení čipu filtruje Nicon 220 uF/35 V, je to sice dost a mohl by nějakou dobu vydržet, minimální nutná kapacita bude tak o řád nižší, ale značku vůbec neznám, takže kdo ví.