Nebudeme opakovat, co Zeiss vedlo ke konstrukci objektivů Otus, proč mají právě taková ohniska, světelnost i názvy, jaké mají nebo proč je jejich cena vysoká. Tomu jsme se věnovali při vydání prvního modelu, 55mm f/1.4:

• Zeiss Otus 1.4/55 T* - tvrdá konkurence pro Sigmu (+ trocha fotohistorie)

Zaměříme se rovnou na 85mm portrétního kolegu. Zeiss tentokrát nevyšel z optické konstrukce Distagon, ale sáhl po Planaru. 85mm ohnisko je dostatečně dlouhé na to, aby i s neretrofokální konstrukcí byl dostatek prostoru pro složitou optickou konstrukci. Ta se skládá z 11 optických prvků (čoček) v 9 skupinách. Pro srovnání: klasický Zeiss Planar 85mm f/1.4 je složený ze 6 čoček v 5 skupinách, takže jde o posun téměř na dvojnásobek. To ještě umocňují použité technologie a materiály: Jedna z čoček je asferická, přičemž Zeiss tradičně pro asferické čočky nepoužívá „plasty“, jako je tomu v běžné u asferických čoček levnějších objektivů, ale sklo, u kterého je ovšem výrazně finančně i časově náročnější vybrousit dokonale přesný asferický povrch. Dále je šest prvků vyrobeno ze skla s anomální částečnou disperzí (materiály s velmi vysokými hodnotami částečné disperze jsou obecně využívané pro apochromatickou korekci).

Optický blok je navržený pro interní ostření a disponuje plovoucími prvky, takže jsou zároveň optické vady korigovány s ohledem na vzdálenost, na kterou je právě zaostřeno.

Asi není třeba zdůrazňovat, že se Zeiss chlubí praktickou absencí distorze a chromatických vad. Hlavně za kvalitně provedenou korekci chromatické aberace mu řada uživatelů bude vděčná - zdůraznění neexistující distorze ale nemá přílišný smysl, to je u delších ohnisek v podstatě standardem.

I když objektiv na snímcích může působit vcelku subtilně, není tomu tak. Ve skutečnosti je ještě macatější než 55mm kolega. Měří sice na délku o ~3 milimetry méně (138-141 milimetrů podle bajonetu), ale je zhruba o dvacet deka těžší (~1200 g podle bajonetu) a má i větší průměr. To se bohužel týká také závitu pro filtry, za který Zeiss nepochválíme. Zatímco základní 55mm Otus disponuje 77mm průměrem závitu, portrétní 85mm model má 86mm. Buďto s sebou fotograf ponese dvě sady filtrů, nebo redukci z M77 × 0,75 na M86 × 1,00, která ale znemožní nasazení sluneční clony.

Podle Zeissu se řada Otus dostala do obliby především u majitelů full-frame zrcadlovek, podle kterých jim díky výjimečné optické kvalitě při vysoké světelnosti umožnila vytvářet fotografie, na jejichž realizaci by jinak potřebovali dražší středoformátovou výbavu. To dává smysl hned ze dvou důvodů: 55mm Otus je velmi ostrý už na f/1.4 i v rozích, takže fotografa při odcloněném objektivu nelimituje na středovou kompozici. Ostrá kresba na f/1.4 bez duchů, chromatické aberace a ztráty kontrastu zároveň umožňuje zúžit hloubku ostrosti při kvalitní kresbě, což byla do jisté míry výsada středoformátu.

Otus APO Planar 85mm f/1.4 bude dostupný v bajonetech Canon a Nikon počínaje polovinou září. Objektiv bude k vidění (a snad i k osahání) na Photokině od 16. do 21. září. Oficiální cena je stanovena na €3360,50 / $4490, což po připočtení nějakých těch daní a středoevropských přirážek může znamenat 110-115 tisíc Kč.