Nejdřív ona informace: jacísi Číňani („one of the leading Chinese CPU teams“) chtěli pro chystaný projekt školních počítačů koupit nejméně 10 miliónů grafických procesorů. Když se tak poohlíželi po trhu - tvořeném prakticky jen dvěma firmami - tak zjistili, že Nvidia je pro ně nepoužitelná, neboť dodává pouze uzavřený ovladač, který nepodporuje platformy MIPS či ARM (na ARMu šlape pouze Tegra, nikoli ale GeForce či Quadro). Nvidia měla na žádost odmítnout poskytnutí zdrojových kódů - zde připomeňme, že Linuxový ovladač Nvidia sdílí přibližně 90 % tohoto kódu s Windows platformou a Nvidia toto považuje za něco jako strategické vlastnictví - a tak Číňanům nezbylo nic jiného, než jít o dům dál, tedy k AMD. Ta prý byla podstatně vstřícnější.

Nutno podotknout že ona čínská instituce potřebuje plně otevřený kód proto, aby mohla GPU umístit do miliónů počítačů pro školy na bázi čínské architektury Loongson MIPS, takže přes toto zkrátka jiná cesta nevede. A protože víme, že open-source ovladač pro grafické karty AMD rozhodně nepodporuje 100% funkcionalitu (tedy 3D akceleraci, případně OpenCL či správu spotřeby), vyplývá logicky z výše uvedeného, že AMD musela čínským inženýrům poskytnout zdrojáky svého uzavřeného ovladače a/nebo také kompletní dokumentaci ke svým GPU.

Objednávka má znít na nejméně 10 miliónů GPU, což dle Phoronixu znamená minimálně nějakých 250 miliónů dolarů, nebo také půl miliardy, pokud bychom se bavili o vyšších čipech. My si to přepočtěme na GeForce GT 520 či GT 610, kde by to činilo nějakých 9 miliard Kč alias 440 miliónů dolarů (ale lze předpokládat, že při takovém objemu obvykle dostanete jak u AMD, tak Nvidie jistou množstevní slevu, my počítáme na základě maloobchodní ceny vč. DPH).

Nebudeme v tuto chvíli zkoumat, zdali je tato informace pravdivá, budeme předpokládat že ano. Co by asi tak Nvidii vedlo k tomu, aby toto odmítla? Přeci jen Čína je obrovský trh a takovýto kšeft by jí jistě otevřel vrátka, a to hodně dokořán.

Čína je ale také bohužel známá svou schopností kopírovat, nebál bych se říci dokonce „krást“ západní technologie, třeba automobilový průmysl by mohl vyprávět. Možná Nvidia jednoduše hodila za hlavu obchod, který sice z krátkodobého hlediska vypadá superskvěle, ale nese velké riziko odhalení vlastních klíčových technologií v zemi, kde se na duševní vlastnictví sice hledí o něco více, než před 20 lety, ale stále je to v pomezí „účel světí prostředky, takže na vaše duševní vlastnictví kašlem“.

Otázkou tak pouze zůstává, jestli Nvidia například navrhla, že svůj uzavřený binární ovladač přizpůsobí pro Loongson platformu a dodá Číňanům spolu s kartami, nebo to byli oni, kdo tuto variantu zavrhl.