Já jsem ten poslední, kdo bude hájit formát MP3. V závěru roku 2001 jsem jej s chutí opustil, abych si zakoketoval s WMA, které jsem v polovině roku 2002 nahradil formátem Vorbis, s nímž jsem byl absolutně spokojen až do roku 2015, kdy jsem přešel na Opus. Formát MP3 je pro mě osobně mrtvý už celých 15 let.

Mrtvý ale není a nebude. Ještě mnoho let, možná až desítek let bude formát MP3 podporován na všech myslitelných zařízeních, protože se z něj stal fakticky nepsaný standard a zbavit se jej bude zhruba stejně těžké jako u JPEG.

To, že se někde v souvislosti s tím, že vypršely poslední patenty na technologie MP3 a Frauhofferové tedy končí s licenčním programem, objeví nadpis, že MP3 je mrtvý formát, je holý nesmysl.

A to navzdory tomu, že MP3 už stejně používáme jen minimálně. Desktopové i mobilní operační systémy a aplikace pro ně dostupné si poradí se vším lepším, od WMA, přes Vorbis, AAC, Opus až třeba po FLAC. Jenže podporu MP3 si nikdo nemůže dovolit zahodit a uplynulé roky, kdy formát chránily patenty, jsou toho jen důkazem. Byl by logický nesmysl, aby firmy, které doteď za MP3 platily, formáty přestaly používat ve chvíli, kdy se stane bezplatným.

Takže já přeji formátu MP3 i do dalších let a desetiletí pevné zdraví a úspěšnou existenci vedle všech formátů, které na něj navázaly. Protože o MP3 lze říci rozhodně jedno: bez ohledu na jeho nekvality, pro běžné použití běžnými lidmi je dostatečně dobrý a to je to hlavní, co se počítá.