Měsíc s ASUS VivoTab RT aneb Mé první setkání s Windows RT
Kapitoly článků
Hned na úvod vám prozradím jednu věc: celou tu dobu, co jsem s Windows RT dělal (jedno jestli původní „8“, nebo novější 8.1), jsem měl takový pocit, že mám v rukou úžasnou platformu s úžasně zabitým potenciálem. Prohlásil jsem Windows RT za „takový divný Windowsy“, asi tak divný, jako je to v tom vtipu o divným chcaní (omlouvám se za vulgární vložku, ale skutečně, když si ten vtip najdete, tak ten pocit z této verze Windows je hodně trefný, a to komplet se vším všudy, zejména pokud jste si zvykli na klasické desktopové osmičky jako na tu verzi Windows, která je sice oukej, ale celé slavné Modern UI a WinRT platformu jako takovou považujete jen za zbytečně zabrané místo na disku).
Jak já říkám, „nedalo se nic platný“, musel jsem si přeci jen vyzkoušet, co ty lidi na tom Windows Store, Metru (tedy ModernUI) a Microsoft účtu mají. Ano, založil jsem si jeden cvičný fiktivní Microsoft účet (musím říci, že takový opruz jsem už dlouho nezažil, naposledy snad u Googlu, když se občas potřebuji přihlásit do nějaké z jeho služeb a pořád mě prudí, že by ještě rád znal mé číslo bot, datum narození babičky a příjem mé manželky a že ještě určitě potřebuji využívat také tuhle a tamtu službu) a zkusil jsem si nainstalovat nějaké ty aplikace, především pak hry, protože nějak nevím, co jiného krom toho, co už tablet (obecně, jakýkoli) umí v základu, bych na něm vlastně dělal. Vlastně jsem si nainstaloval ještě i pár benchmarků, ale o tom až jindy, teď se zabýváme softwarem. Jo, pravda, taky jsem upgradoval na Windows RT 8.1 a abych byl upřímný, překvapilo mě, že pro tuto operaci Microsoft účet není zapotřebí (zejména když si člověk uvědomí, jak moc mu pak Windows 8.1 vnucují vytvoření Microsoft účtu a v podstatě zastírají, že se dá vytvořit účet lokální bez návaznosti na účet Microsoft).
Abych si vyzkoušel jakoby práci s vícero zařízeními, přiměl jsem samotný tablet k tomu, aby v něm byly dvoje Windows. Jednou původní Windows RT („8“), podruhé Windows RT 8.1. Spáchal jsem boot menu a při startu jsem si mohl vybírat, která verze Windows naběhne. Následující odstavce psané kurzívou stručně vysvětlí, jak jsem to udělal, jestli vás to nezajímá, klidně je všechny přeskočte.
Dokud byl ještě v tabletu systém Windows RT, udělal jsem si záložní Recovery flešku (označme si ji jako RT8). Poté jsem upgradoval na Windows RT 8.1 a udělal jsem si další záložní Recovery flešku (RT81).
Vyzkoušel jsem si, že je možné úspěšně obnovit jak původní Windows RT, tak i Windows RT 8.1, nezávisle na tom, co v tabletu zrovna je, což lehce odporuje tomu, co jsem četl různě po webu, ale tak co už. Postup je to, pravda, v určitých případech trošičku krkolomný, ale když se chce, tak to jde a není to nic těžkého. Je dobré si uvědomit, že v případě práce s Windows na ARM platformě je člověk omezen tím, co umí Windows, protože žádný nástroj třetí strany do systému jinudy než přes Windows Store nedostanete. A tam takové věci jako zálohování diskových oddílů a podobně možná ani nejsou (přiznám se, že jsem se je tam vůbec ani nepokoušel hledat, neboť jsem neočekával, že by tam vůbec něco takového bylo).
Vrátil jsem do tabletu Windows RT („8“), pak jsem nabootoval z recovery flešky (to je vlastně jedno z které), abych si mohl pustit příkazový řádek a v něm DISM. S jeho pomocí jsem si udělal zálohu celého oddílu s Windows RT do souboru WINRT8.WIM někam stranou (např. na dostatečně velkou microSD kartu).
Pak jsem z Recovery flešky RT81 vrátil do tabletu Windows RT 8.1 (smazal jsem v podstatě veškeré interní úložiště, šlo o čistou instalaci). Po instalaci jsem zmenšil oddíl s tímto systémem tak, abych mohl vyrobit další oddíl, kam později lupnu zazálohované Windows RT. Na uvolněném místě jsem vytvořil oddíl (konkrétně asi 18GB) a zformátoval jako NTFS. Pak jsem do tohoto oddílu DISMem obnovil ze souboru WINRT8.WIM původní instalaci Windows RT.
Nabootoval jsem opět do Recovery prostředí, abych mohl oddíl s Windows RT 8.1 před zraky obnovencých Windows RT skrýt. Použil jsem DISKPART a nastavil patřičný oddíl jako skrytý. Pak jsem programem BCDBOOT přidal do boot menu druhou položku pro nabootování obnovených Windows RT a nakonec jsem z nich i nabootoval. Jak jsem zmíni, Windows RT 8.1 jsem před Windows RT skryl, aby se to náhodou nepokaňhalo (měl jsem vyzkoušené, že když to neudělám, pokaňhá se to, protože obnovené Windows RT mohou vidět stávající Windows RT 8.1 jako C: a vlastní oddíl jako D:, což jim vůbec nedělá dobře).
Poté, co obnovené Windows RT úspěšně nabootují a zvyknou si na to, že jsou na svém novém Céčku, můžu odkrýt oddíl s Windows RT 8.1 a všechno šlape, jak má. Z obou systémů ten, který právě nabootoval, vidím jako C: a druhý jako D:. Hurá, mám na jednom ARMovém tabletu dvoje Windows RT, jak původní „8“, tak nové 8.1. A oba systémy se tváří nezávisle, tedy z pohledu např. účtu Microsoft je ten druhý brán jako jiné zařízení. Není takto samozřejmě problém dát na jeden tablet dva nebo i více systémů Windows RT, klidně i stejných (nemusí být různé), a jeden používat jako běžný a druhý na pokusy, kde si můžete dovolit leccos. Omezeni jste jen velikostí interního úložiště.
Ve finále jsem tak tablet dostal do stavu, kdy primární jsou Windows RT 8.1 a druhé Windows RT. RT 8.1 mají na interním úložišti ještě i svůj Recovery oddíl a možnost bootovat do recovery prostředí, RT „8“ zde tuto možnost nemají (jsou tam jen trpěny).
Než tablet vrátím, oddíl s Windows RT smažu (včetně položky v boot menu), oddíl s Windows RT 8.1 rozšířím na původní velikost a je vymalováno.
Když jsem si takto vytvořil vlastně dva tablety v jednom ;-), mohl jsem si hrát s takovými věcmi jako synchronizace aplikací a dat obecně v Microsoftím cloudu. Vyzkoušel jsem si to pak také na běžném x86-64 počítači s Windows 8, i tam to pochopitelně funguje (v rámci možností), a pak ještě na jednom dalším tableto-notebooku (o kterém bude řeč příště) a ještě jednom dalším notebooku.
Abych byl upřímný, je hezké, že ta synchronizace přes cloud a Microsoft účet v podstatě funguje, ale že by mě to nějak oslovilo a nemohl bych bez toho žít, to se vůbec říci nedá. Ve Windows Store jsem našel i pár pěkných hratelných a bezplatných her, jen mě občas dost obtěžovalo zobrazování reklam (to se klidně jako reklama přehrává i kus traileru na nový film, což je fakt hodně rušivé).
To se nejsnáze vyřeší tím, že se při hraní odpojím od internetu, pokud toto připojení hra vyloženě nevyžaduje (to nebyl můj případ, takové hry já nehraju, i když řada her od Microsoftu se dožaduje propojení s Xbox Live účtem, což mě taky iritovalo, byť to pak má tu výhodu, že jste na všech synchronizovaných zařízeních v postupu ve hře na stejném místě).
Především jsem ale měl pocit, že mě pořád něco tlačí do Metra jak husu do tunelu. Ani jsem si moc té klasické plochy neužil, pominu-li fakt, že i při vytvoření běžného lokálního účtu mi vlastně Windows RT 8.1 vůbec na obrazovce Start nenabídly dlaždici vedoucí na plochu. Na druhou stranu je to logické, co bych taky na té ploše dělal? Ono tam totiž nic moc dělat nejde - a tady se víc než kdy jindy hodí říci – „a vo tom to je“. Windows RT zkrátka ve skutečnosti vůbec nejsou Windows v pravém slova smyslu, byť je to postavené na stejném kódu. Je to jako by mi někdo prodal nový autobus a já až doma zjistil, že je to trolejbus.