Loni v listopadu, společně s Radeony RX 6000, uvedla AMD technologii Smart Access Memory. Cílem technologie byl elegantnější přístup procesoru ke grafické paměti. Doposud měl procesor přístup k maximálně 256 MB grafické paměti, což souviselo to s omezením 32bit operačních systémů; 64bit systémy ale takto limitované nejsou a je možné adresovat vyšší objem paměti. Způsob přístupu ale zůstal zachován. Možnost změny byla podmíněna kombinací rozšířené podpory standardu PCIe 2.1 (nebo novějšího) v kombinaci s podporou ze strany operačního systému. Ve Windows 10 to vyžadovalo ovladač architektury Windows Display Driver Model (WDDM) v2. Tento ovladač dále musí sám o sobě Resizable BAR podporovat. Požadavkem je mj., aby grafické jádro dokázalo generovat a odesílat obraz i během procesu změny limitu a nedocházelo tak k výpadkům obrazu. Dále je nutné zajistit, aby během změny nedocházelo k přesunům dat po sběrnici mezi procesorem a grafickým jádrem. Nejde tedy pouze o standard PCIe a kompatibilitu na úrovni GPU, v případě využití OS Windows jde rovněž o kompatibilitu s požadavky operačního systému.

Implementace obejití historického přístupu ke grafické paměti po malých segmentech a zpřístupnění celého prostoru najednou tedy měla určitá specifika a nešlo pouze o zaškrtnutí nějakého interního check-boxu v ovladačích grafické karty. Situaci lze chápat podobně jako třeba podporu DirectX 12 na grafické kartě: Že karta rozhraní podporuje, ještě nic neznamená. K použitelnosti je potřeba vyladěný ovladač. Pokud jde o výsledný výkon, není otázkou podpora na hardwaru jako taková, ale její konkrétní implementace.

• SAM / RBAR na GeForce a Radeonu: Vytěží více Nvidia nebo AMD?

Vraťme se konkrétně ke Smart Access Memory (SAM). V době uvedení se Nvidia nechala slyšet, že pracuje na vlastní implementaci standardu PCIe Resizable Bar, na němž SAM stojí. První verzi zveřejnila v dubnu 2021, tedy před půl rokem. Nezávislé testy ukázaly dvě zásadní fakta: Zapnutí Nvidia Resizable Bar v maximech i v průměru zvyšovalo výkon méně než AMD SAM. Dále pak stálo za pozornost, že u vyššího počtu her docházelo k poklesu výkonu, ač podle Nvidie mělo být možné Resizable Bar zapnout jen ve hrách, které byly otestované na pozitivní výkonnostní dopad. Naproti tomu AMD se SAM postupovala jinak a po zapnutí je technologie aktivní ve všech hrách s výjimkou těch, kde je známo, že dělá neplechu (AMD tedy používá tzv. blacklist, Nvidia whitelist).

Vzhledem k tomu, že závěry dubnových recenzí byly takové, jaké byly, je docela překvapivé, že si AMD půl roku poté všimla, že Smart Access Memory podává v průměru lepší výsledky než Nvidia Resizable Bar a jala se to marketingově zpropagovat. Načasování nedává dobrý smysl ani s ohledem na uplynulou dobu (půl roku stará informace), ani s ohledem na hardware. Srovnání se navíc netýká ani nově podporovaných Radeonů řady RX 5000, ani nově vydaného Radeonu RX 6600. Nakonec lze říct i to, že propagovat výhody vlastních grafických karet v době, kdy se dostupnost hardwaru opět zhoršila (namísto léta, kdy byla podstatně lepší), je zkrátka zvláštní.