Poté, co současné vedení AMD dalo dohromady nabídku velkých procesorů následovanou obrodou v grafickém segmentu, se podle všeho více zaměří na APU. Za současné situace to navíc dává dobrý smysl. Velké procesory dostanou malou grafiku, která umožní segment výkonných notebooků pokrývat velkými čipletovými procesory a nebude tedy zapotřebí u APU zvyšovat počet jader tak rychle jako doposud. To dává více prostoru pro integrovanou grafiku, čímž by se segment APU mohl tak trochu vrátit ke kořenům, tedy ke grafice, na které lze s rozumnými detaily a rozlišením provozovat i nové hry.

Tento záměr se kdysi AMD podařilo realizovat jen okrajově. APU Llano se dočkalo zpoždění v důsledku nekompatibility návrhu jádra K10,5 s 32nm procesem a další generace - v důsledku absence podstatně lepšího procesu - nepřinášely takový výkonnostní posun, aby se pozici vůči samostatným grafikám dařilo držet. S nástupem procesorových jader Zen se sice obrody dočkala i grafická část, ale z důvodu potřeby navyšování plochy pro procesorová jádra stála na druhé koleji a zůstávalo u vylepšované Vegy.

Rembrandt (Ryzen 9 6900HS) s 2× vyšším grafickým výkonem oproti Cezanne (Ryzen 9 5980HS)
zdroj: ComputerBase

Skutečnou výkonnostní revoluci přineslo až grafické jádro letos vydaného APU Rembrandt, které díky kombinaci nasazení grafické architektury RDNA 2, 50% navýšení počtu funkčních jednotek a 6nm procesu přineslo mezigenerační zdvojnásobení výkonu, díky kterému je schopné poslat do důchodu i mobilní GeForce GTX 1650M, dosud rozšířenou notebookovou grafiku.

Pokud APU Cezanne likvidovalo základní nabídku v podobě mobilních GeForce MX a Rembrandt eliminoval potřebu karet jako GeForce GTX 1650M, pak aktuálně chystaný Phoenix vyřadí podle nových informací mobilní karty jako Radeon RX 6500M nebo GeForce RTX 3050. Aby něčeho takového mohl dosáhnout, potřeboval by oproti Rembrandtu další zdvojnásobení grafického výkonu. Budeme-li věřit zdrojům redakce RedGamingTech, cílí AMD s Phoenixem ještě výš. APU by mělo poslat do důchodu i mobilní karty jako GeForce RTX 2060 a vyvinout určitý tlak i na GeForce RTX 3060 / Radeon RX 6600M. To nutně neznamená, že je překoná, ale že zkrátka jejich výkon nebude o tolik vyšší, aby se kvůli němu vyplatilo vydávat peníze navíc a snižovat výdrž baterie samostatnou grafikou.

K něčemu takovému by bylo potřeba víc než mezigeneračního zdvojnásobení výkonu, spíše 2,5× navýšení (nebo více). Jak by AMD mohla něčeho takového dosáhnout? V první řadě Phoenix bude 5nm. Přechod na novou generaci dává prostor jak pro tranzistory navíc, tak snižuje jejich energetické nároky. Díky tomu se počet stream-procesorů mezigeneračně posune ze 768 na 1536, dvojnásobek. K tomuto výraznějšímu posunu, který se očekával až od Zen 5 APU Strix Point tedy dojde již o rok dříve se Zen 4 APU Phoenix.

Samotné zdvojnásobení počtu funkčních bloků ale na dosažení takového výkonnostního cíle nestačilo, takže dojde ještě na další dvě změny. Architektura RDNA 2 bude obohacena o prvky z RDNA 3. Tento hybrid, který v tabulce výše nazývám „RDNA 2+“ by snad měl přebírat výpočetní bloky z RDNA 3 (a asi ponechávat back-end z RDNA 2?). Mimo půlgenerační posun v architektuře dojde k významnému posunu taktovacích frekvencí. Zatímco GPU Rembrandt běží na maximálně 2,2 GHz, v případě Phoenix by mělo jít až o hodnoty kolem 3 GHz. Prosté vynásobení počtu stream-procesorů frekvencí nám naznačuje 2,7× mezigenerační nárůst výpočetního a texturovacího výkonu.

Jak to bude s datovou propustností? Část vyřeší rychlejší DDR5 a LPDDR5 (nejasná je zatím podpora LPDDR5X) a další část půjde na účet cache. Na jednu stranu nemá jít o „klasickou“ Infinity Cache, na stranu druhou má mít Rembrandt větší grafickou cache. Osobně bych si to vysvětloval tak, že Infinity Cache, která je v současnosti chápána jako velká grafická L3 cache, nebude přítomna, ale namísto ní bude zvětšena L2 cache. Jistý smysl v tom je - než k L2 cache přidávat další nevelkou L3 cache, může být (z hlediska poměru výkon na jednotku plochy) výhodnější zvětšit L2 cache. Připomeňme, že Cezanne měl 1MB, Rembrandt 2MB, takže v případě Phoenixu připadá v úvahu 4-8MB.

Pro lepší představu u výkonnostním posunu: Hra, která v určitém nastavení běhala plynule na integrovaném GPU Vega v 720p (Renoir, Cezanne), bude při stejných FPS běhat v 1080p na současném APU Rembrandt a v ještě vyšších FPS ve 1440p na APU Phoenix. Co běhá při 40 FPS v 1080p na APU Rembrandt, by mohlo běžet na APU Phoenix při ~60 FPS na 1440p. Dále bychom mohli pokračovat s FSR, RSR nebo FSR 2.0.

Procesorová část, jakkoli zajímavá, v tomto kontrastu působí až běžně: 8 jader a 16 vláken Zen 4, základní takt zatím vypadá na zhruba 4 GHz, jednojádrový boost kolem 5 GHz. Přestože desktopový Zen 4 zvládne i víc (5,2-5,3 GHz jako konzervativní odhad pro top model), nebude mít AMD u APU důvod ždímat každý MHz jednojádrového boostu, neboť APU nebude pohánět samostatné výkonné high-end grafiky - od toho bude čipletový Zen 4. Procesorová část APU Phoenix bude pravděpodobně vybavena 16MB L3 cache.

Phoenix AMD uvede pro výrobce notebooků koncem letošního roku, koncovým zákazníkům ho nejspíš představí v lednu na CES 2023.