Generace R700, soudě dle oficiálních materiálů AMD přijde na svět příští rok pro desktopový i mobilní segment. V podstatě lze říci, že R680 alias „Radeon HD 3870 X2“ je spolu s novou generací rozhraní CrossFireX pro AMD naprosto klíčovou záležitostí, která rozhodne o celém budoucím směřování grafických karet.

Hlavními pilíři kromě samotné architektury interního CrossFire propojení GPU na kartě bude zejména kvalita ovladačů Catalyst, resp. režimů renderingu jako AFR. Pokud se vše u softwarových inženýrů ATI zadaří a R680 přijde na svět s odladěnými Catalysty nabízejícími slibované škálování výkonu při zvyšujícím se počtu GPU, bude z drtivé části k R700 našlápnuto správně.

ATI si je totiž vědoma, že situace s klasickými monolitickými GPU je nadále neudržitelná a R600 bylo jasným důkazem. Navíc do tohoto vstupuje i omezená schopnost TSMC odladit v co nejkratším čase nejnovější výrobní procesy pro vysoce komplexní čipy formátu R600 (což prokázalo svého času GPU R520 alias Radeon X1800). Fudzilla tak přichází s první pavlačovou informací, která z R700 v souladu s informacemi od Richarda Huddyho dělá právě vícečipové monstrum.

R700 nejenže nebude tvořena jedním GPU klasické konkstrukce, nebude tvořena ani dvěma menšími, ale (a znovu to zdůrazníme, jde zatím pouze o spekulace, byť logicky podložené) měla by být tvořena rovnou čtyřmi, nebo i více (!) menšími čipy v jednom pouzdře a spolupracujícími právě skrze interní CrossFire spojení. Právě proto bude R680 a vlastně i QuadCrossFire jako takové tak důležité, neboť na něm se ATI dozví, jak se CrossFireX z hlediska škálování výkonu povedlo.

Fudzilla dále dodává, že „mikrojádra“ R700 budou vyráběna 45nm výrobním procesem (což je v rozporu se srpnovými materiály AMD) a plocha, kterou každý čip zabere, bude pouhých 72 mm², přičemž má obsahovat lehce pod 300 miliónů tranzistorů. V případě takto malých samostatných částí čipů i lze předpokládat, že se do pozdního příštího roku něco změní a mikrojádra budou skutečně 45nm procesem vyráběna.

Abychom ještě redakční spekulační prasátko pořádně podrbali za ouškama, zamysleme se nad tím trochu více. Již velmi dlouho víme o Intelově 80jádrovém procesoru, resp. projektu Larrabee. Stejně tak víme z hluboké minulosti o QuadSLI (teď pomiňme, že to byl propadák) a z let ještě vzdálenějších vzpomeňme legendu jménem 3Dfx Voodoo 5-6000, která na svých bedrech nesla čtyři čipy VSA-100. Stejně tak ATI i 3Dfx (v produktech firmy Quantum) uměly nasazení většího počtu GPU než dvou již před mnoha lety - mluvíme o období i před více než 10 lety. Vícečipové řešení zkrátka čistě dle selského rozumu dává smysl, protože ve chvíli, kdy bude mít ATI perfektně vyřešenu jak CrossFireX propojovací architekturu, tak ovladače Catalyst, je navyšování výkonu jen otázkou přidávání dalších a dalších mikrojader. A protože v budoucnu se počítá se čtyřmi PCI Express ×16 konektory na deskách, jistě není příliš sci-fi představa čtyř grafik po čtyřech (šesti, osmi, …?) mikroGPU, tedy CrossFire renderující hry pomocí 16 (24, 32, …?) grafických procesorů. A teď si představte, že by v budoucnu ATI vzala takováto GPU se čtyřmi mikrojádry v pouzdře a dala na kartu dvě (nebo více) a do PC čtyři takové karty. Že to zní šíleně? Něco mi říká, že není daleko doba, kdy se v souvislosti se stream procesory budeme bavit nikoli o stovkách, ale tisících kusech ;-).

A to už vůbec nehovoříme o tom, jak je více malých jader výhodných z hlediska výtěžnosti výroby. Nepovedlo se jedno ze čtyř? Nevadí, stále lepší než přijít o celé velké GPU rozměrů R600 (420 mm²). Stejně tak lze ubráním počtu těchto mikrojader v pouzdře místo "HD 4900 XT" vyrábět "HD 4600 XT" atd.