Měření +5 V SB

Plnou zátěž zvládla větev bez jakýchkoli obtíží, zvlnění bych vyzdvihnul jako excelentní. To jen dokazuje, že zvlnění v kombinované zátěži vzniká zašuměním vlivem ostatních větví a částečně i rušením. Jsem přesvědčen, že vysokofrekvenční filtrace není dostatečná, protože pokud jsem neuklidil napájecí kabel od zdroje do maximální možné vzdálenosti od sondy, tak fungovala jako anténa a zachytávala strašně věci.

Přetížení se nepovedlo, na plánovaných 3,5 A napětí spadlo krapet do kanálu, už na 3 A to nebylo o mnoho lepší. Větev +5 V SB zde zvládá bez potíží opravdu jen specifikovaný proud 2,5 A, tudíž vlastníkům bych doporučil si dost hlídat nabíjení USB zařízení apod. ve stand-by režimu. Na druhou stranu příkon i zvlnění naprázdno je v podstatě na úrovni chyby měření, je vidět, že používané čipy mají spotřebu naprázdno opravdu někde na desítkách/stovce mW.

Zvlnění +5 V SB, zleva: 0 A, 2,52 A, 2,97 A

Crossloading, přetížení

Napětí v křížové zátěži se moc dobře nedržela, větev +3,3 se skoro nevešla do tolerance, za výstřelek o hodnotě 4,5 % tedy moc dobrý výsledek nebude. Navíc s ohledem na tvorbu napětí přes magampy je účinnost také docela špatná. Kapitolou samou o sobě je přetíží; hodnoty v tabulce jsou maximální hodnoty zátěže, kdy se napětí držela na minimálních hodnotách daných ATX.

Při přidání jakékoli se propadlo napětí na větvi +12 V do kanálu, při zapnutí skoro všeho jsem klesnul až na 9,96 V. Ochranu proti přetížení i podpětí bych tak označil za nefunkční a odebral pět bodů, protože toto prostě nemělo vůbec nastat. Jestli zdroj nějaký vyšší výkon není schopen zvládnout, tak to má ochrana v ten moment zaříznout, hotovo, tečka, a ne jako zde, že to nechá jet v tomto stavu. Následky dalšího zatěžování mohly být katastrofální, jak jsem již jednou ověřil u OCZ CoreXStream. Ochrana na sekundární části by nezareagovala vůbec, protože s klesajícím napětím by klesal i proud procházející zátěží, a buď by došlo k průrazu sekundárních usměrňovačů, nebo saturaci jádra a výbuchu na primární straně (což mi přijde pravděpodobější, jádro není moc velké a problém je podle mne právě zde).

Zvlnění

Zvlnění dopadlo v křížové zátěži dobře, ne již ale tak dobře v přetížení. Na oněch 115 % nominálního výkonu, kdy ještě napětí byla jakž-takž v toleranci, sice absolutní hodnoty zvlnění nebyly stále nějak kriticky vysoké, ale stačí se podívat na snímek a je to jasné. Komu to nápadně připomíná síťovou sinusovku, ten je na správné stopě. Toto se ve zdroji nesmí nikdy stát a obvykle to znamená těžce poddimenzovaný obvod PFC a/nebo vstupní kondenzátor (kdo si vybavuje mou poznámku v rozborce?). Při takovém průběhu napětí to totiž znamená smrt výstupních kondenzátorů za velmi krátkou dobu. Tyto kondenzátory s nízkým ESR na takovou nízkofrekvenční zátěž nejsou zrovna stavěny, a zvlášť ten použitý čínský odpad…

Je dobré si všimnout, že podobně nízkofrekvenční zvlnění se nachází na větvi -12 V (a to obecně v mnoha zdrojích). Nevím, jak je to zde konkrétně řízeno, ale podobné výsledky jsem viděl při přepísknutí tlumivky u modifikace zdroje Eurocase, kterou jsem prováděl, kdy to zpětná vazba usekávala, když napětí šlo moc nízko, a naopak opět propouštěla výkon, když začalo rychle růst. Kondenzátorům to naštěstí nevadí tolik, protože se z -12 V obvykle neodebírá žádný výkon, ale brát trvale 0,5 A u zdrojů, které zde dávají tolik a mají tento průběh napětí, tak podle mého názoru (i) tento kondenzátor na -12 V odejde dost rychle.