Evolve Pulse 80+ 500 W: „omylem“ uvedená certifikace 80+?
Kapitoly článků
Kvalita provedení
Výtky k použitým součástkám jsou tradičně zmíněny již dříve, zde se zaměřím zejména na kvalitu pájení a elektrickou bezpečnost. Kromě pár elektrod a konců vodičů není obužírkováno v podstatě nic. Deska zdroje celkově působí levným dojmem, což samozřejmě ničemu nebrání, když to dobře funguje. Zdá se mi hůře očištěná, ale nic hrozného. Plus bych dal za podlepení celé primární strany nehořlavou pěnou (vyzkoušeno (:), na druhou stranu, tam ta prasečinka s keramickým kondenzátorem na sekundární straně. To opravdu ne…
Elektrody jsou zkráceny celkem rozumně (resp. jsou trochu delší, ale díky gumovým podložkám mají ke krytu daleko, a izolační folie zde samozřejmě je). Kvalita pájení je dobrá, výstupní kabely byly jak se zdá pájeny komplet ručně, opravy jsem nenašel žádné. Zesílení vodivých cest celkem rozumné (v jednom místě sekundární strany dokonce nějakými drátovými spojkami navíc, otázka ale je, proč jen takto uprostřed a ne jinde). Oddělení primární a sekundární strany je dobré, nachází se zde i nějaké vrtání pod optočleny a transformátorem. Na druhé straně tu není osazen obvyklý Y kondenzátor mezi primární a sekundární stranou, což sice může o ždibítek vylepšit bezpečnost, ale bůhví, jaké vysokofrekenční zvlnění ze zdroje díky tomu možná leze.
Našel jsem také celkem čtyři kuličky pájky na sekundární straně (na primární byly také, ale fixované pěnou, tudíž se nemohou hnout). S fixační srajdou bylo zacházeno rozumně, izolační lepidlo pod SMD součástkami ovšem někdo aplikoval trochu moc, zákazníci tedy musí doufat, že je kvalitní a časem vlivem vysoké teploty nezuhelnatí, jako to dělají některé fixační tmely. Celkově kvalita neurazí, ale ani nenadchne, plusy jsou vyváženy mínusy. Tak ať se v tom neztratím: dle hesla nula s nulou pojde bych nechal hodnocení za kvalitu provedení beze změny.
Měření kombinované zátěže
Aby nedocházelo k neustálému popisování stohů stránek, shrnul jsem popis vybavení a metodiky do samostatého článku. Jelikož došlo ke změně testovací metodiky jak po zjištění chyby v ní, tak díky přidání nějakých drobných vylepšení, zdroj jsem z toho důvodu měřil dvakrát a mám tak exkluzivní možnost porovnat dvojí výsledky (samozřejmě srovnáním pouze hodnot, které nejsou zatíženy chybou). Při testu s nulovou zátěží větve -12 V vystoupalo její napětí až na -13,88 V, což je velmi daleko za hranicí stanovenou normou. Zajímavé také je, že účinnost byla vždy horší až o dvě procenta. Je tedy zřejmé, že s větví -12 V může být problém, pokud zátěž na ní bude nulová, což může ovšem být problém naprosté většiny počítačů.
Zátěž | Zátěž/ napětí +5 V SB | Zátěž/ napětí +3,3 V | Zátěž/ napětí +5 V | Zátěž/ napětí +12 V | Zátěž/ napětí -12 V | Příkon | Účinnost/účiník | Teplota Vstup/výstup |
5,8 %/ 28,84 W | 0 A/ 5,11 V | 0 A/ 3,31 V | 0,3 A/ 5,16 V | 1,94 A/ 12,22 V | 0,31 A/ -11,68 V | 42,0 W | 68,7 %/ 0,81 | 24 °C/ 27 °C |
20 %/ 100,30 W | 0,52 A/ 5,08 V | 2,92 A/ 3,32 V | 2,26 A/ 5,16 V | 5,95 A/ 12,23 V | 0,30 A/ -11,84 V | 115,5 W | 86,8 %/ 0,98 | 24 °C/ 28 °C |
40 %/ 200,12 W | 1,00 A/ 5,05 V | 7,27 A/ 3,34 V | 5,11 A/ 5,17 V | 11,49 A/ 12,24 V | 0,31 A/ -11,98 V | 232,4 W | 86,1 %/ 1 | 24 °C/ 32 °C |
60 %/ 306,99 W | 1,47 A/ 5,01 V | 10,16 A/ 3,35 V | 8,45 A/ 5,17 V | 17,83 A/ 12,24 V | 0,30 A/ -12,14 V | 357,2 W | 86,0 %/ 1 | 24 °C/ 36 °C |
80 %/ 396,69 W | 1,95 A/ 4,98 V | 11,63 A/ 3,36 V | 10,86 A/ 5,18 V | 23,70 A/ 12,24 V | 0,32 A/ -12,29 V | 471,2 W | 84,2 %/ 1 | 25 °C/ 40 °C |
100 %/ 501,53 W | 2,32 A/ 4,94 V | 15,69 A/ 3,38 V | 15,29 A/ 5,19 V | 29,10 A/ 12,17 V | 0,31 A/ -12,36 V | 604,6 W | 83,0 %/ 1 | 25 °C/ 46 °C |
Dle údajných informací od výrobce má být větev zatížena odběrem minimálně 0,1 A, ale to v manuálu nikde není, což je každopádně chyba dodavatele. Zajímavý fenomén je ale s účinností, v dalších zátěžích se mu pokusím občas věnovat experimentálně prostor. Je totiž šance, že pokud se podobné chování týká většiny zdrojů, tak i při zatížení větve -12 V balastní zátěží pouze propalující teplo se dá v konečném důsledku ušetřit proud.
Drobná výzva pro čtenáře jako zajímavost: pokud by někdo měl při stavbě nové sestavy/upgrade pár minut na kutění a byl ochoten přispět na dobrou věc, nechť zkusí vytáhnout z konektoru Main ATX modrý vodič (-12 V) a střelit mezi něj a desku ampérmetr, jestli pak za chodu naměří nějaký odběr.
Nevím o ničem, kde by se dnes -12 V běžně využívalo, namátkou vybraný kodek Realtek ALC882 je napájen výhradně napětí +3,3 V a u většiny ostatních je tomu podobně, tudíž odběr se týká když zvukových karet, tak skutečně jen karet s rozhraním PCI. Je tedy otázka, zda na základních deskách existují nějaké balastní rezistory, na které se dá spoléhat pro minimální zátěž -12 V, nebo by to měl mít zdroj ve své režii. Zde konkrétně je ve zdroji pozice alespoň na malý SMD rezistor, ale neosazená.
Zvlnění
Zátěž % | Zvlnění +5 V SB | Zvlnění +3,3 V | Zvlnění +5 V | Zvlnění +12 V | Zvlnění -12 V |
5,8 | 15,6 mV | 9,6 mV | 9,6 mV | 12,8 mV | 20,8 mV |
20 | 22,4 mV | 22,0 mV | 18,4 mV | 11,6 mV | 24,4 mV |
40 | 22,8 mV | 39,2 mV | 37,2 mV | 15,6 mV | 27,2 mV |
60 | 27,2 mV | 28,4 mV | 21,6 mV | 22,0 mV | 31,2 mV |
80 | 30,0 mV | 29,2 mV | 31,6 mV | 19,6 mV | 30,0 mV |
100 | 36,0 mV | 40,8 mV | 32,0 mV | 20,4 mV | 25,2 mV |
Po stránce zvlnění jsem velmi překvapen, z části za to nejspíše může změna místa měření, kde jsou místy rozdíly větší, než jen třetina. Každopádně zejména na větvi +12 V jsou výsledky dobré, to má nejspíše na svědomí v podstatě dvojitá filtrace. Jak jsem psal u rozborky, je zde náznak dělení na dvě větve pomocí tlumivek a jelikož z praktických důvodů zatěžuji obě rovnoměrně, proud tekl přes obě dvě tlumivky a byl filtrován dvěma balíky kondenzátorů. U větve +3,3 V je to ovšem horší, tam zvlnění vystoupalo až na 81,6 % tolerance, což je na mainstreamový zdroj trochu moc.
Při tom zmatku jsem samozřejmě zapomněl získat snímky zvlnění na 100% zátěži…