Všechny testy na této straně byly prováděny vždy na frekvencí 2,5 GHz max. (vypnuto Turbo), ponecháno Cool'n'Quiet, ve Windows 7 se zapnutou funkcí Core Parking (výchozí nastavení). Všechny procesory měly zapnuty jen čtyři jádra (v případě A-Series tedy šlo o standard, v případě Phenomu II X6 jsme vypnuli dvě, v případě AMD FX jsme ponechali zapnuté dva Bulldozer moduly).

Kódování zvuku: OggDropXPd

První výsledek je standardní průběh, ve druhém je nastaveno přiřazení (spřažení) aplikace pouze na jedno vlákno z osmi dostupných. Smyslem tohoto měření je mimo jiné zjistit, jak se systém k procesoru chová, pokud pracuje jen jednovláknová aplikace. Ve výchozím stavu „pendluje“ jednovláknová zátěž mezi všemi dostupnými jádry (vlákny), spřažení aplikace na jedno vlákno tomuto „pendlování“ zamezí.

Nastavení spřažení žádnému procesoru nepomohlo, spíše ublížilo. Pro někoho možné překvapivé, pro někoho ne, ale Llano je vítězem tohoto testu.

Připomínáme: nejde o test srovnání procesorů, ale efektivity architektury na takt, testovalo se ve všech případech na 2,5 GHz.

Kódování videa pomocí x264

Delší stupnice zde značí první průchod kódování (je typicky značně rychlejší, neprobíhá tak velká analýza), kratší stupnice značí druhý průchod (na výsledný čas má větši vliv a je tedy důležitější pro posouzení celkového výkonu).

Opět vítězí Llano, byť o pověstný fous nad Phenomy. Máme dojem, že Llano je momentálně nejpovedenější architektura, jakou AMD má, škoda jen, že je určena do jiného segmentu.

Dodejme, že všechna měření v tomto testu děláme třikrát a z toho počítáme průměr.

CineBench R11.5

Náš pocit z efektivity architektury trvá. Bulldozer navíc hůře škáluje, protože dvě a dvě jádra v modulu hodně věcí sdílí, otázkou je, zda jeden Bulldozer modul považovat za jednojádro s nadupanou variací na Hyper-Threading (takový by ani Intel neměl ;-), anebo spíše lehce „přidušené“ dvoujádro. Spíše bychom to viděli na „přidušené“ dvoujádro, přestože by asi bylo pro AMD výhodnější to prezentovat jako jednojádro s Hyper-Threadingem na steroidech, takže procesor dnes prodávaný jako FX-8150 by na trhu vystupoval za čtyřjádrový s Brutal-Threadingem (aneb zde se krásně hodí fráze z divadelní hry Světáci: „Já bych dal přednost tomu prvému, ale přikláním se k tomu druhému.“)

Podívejme se ještě na výkon jednovlákna ve srovnání s úlohou spřaženou na jedno jádro:

Spřažení na jedno jádro nejenže v žádném případě výkonu nepomohlo, ale tentokrát ve všech případech ublížilo. Nepatrně, ale ublížilo.

POV-Ray 3.7 RC3

Znovu vidíme, že nejlépe si vede Llano následováno Phenomem II (jejich mikroarchitektury jsou si velice podobné), za zády jim funí Bulldozer. Ovšem Llano zaperlilo ;-) (viděli bychom to spíše na nějakou anomálii danou spíše chováním aplikace a především Windows).

Opět se podíváme také na práci jednovlákna se spřažením:

Zde jsou výsledky tentokráte trošku jiné, než bychom po předchozím testování jednovláknových úloh čekali. Spíše než skutečnost, že by Llanu v tomto případě spřažení svědčilo, bychom to svedli na fakt, že testování touto aplikací probíhá ve výchozím nastavení, tedy v situaci, kdy práce aplikace má sníženou prioritu, takže se mohou projevit nálady operačního systému.

WinRAR 4.1 Beta

WinRAR, jak už bylo v předchozí recenzi řečeno, je asi jediná aplikace v naší sadě testů, ve které Bulldozer exceluje. Poráží předchozí procesory z vlastní stáje dokonce i ve srovnání takt na takt, což už je co říct. Ani škálování zde nevypadá vůbec špatně, z tohoto pohledu už bychom skutečně mohli Bulldozer modul považovat za opravdové dvoujádro, nikoli jednojádro s Hyper-Threadingem na steroidech.

Opět se podívejme, jaký vliv bude mít v jednovláknové práci spřažení na jedno jádro:

V zásadě žádný, pozitivní určitě ne.

Dodejme, že WinRAR testujeme vzhledem k poměrně rozptýleným výsledkům vždy třikrát a děláme z těchto tří měření průměr.

7-Zip 9.22 Beta

Provedli jsme znovu kromě měření vícevlákna také měření jednovlákna. To je zobrazeno jako kratší stupnice, vícevlákno je stupnice delší. V závorce je uvedeno, kolikrát byla práce ve vícevláknu rychlejší oproti jednovláknové práci.

Sami vidíte, že dekomprese více těží z vícevláknovosti, u procesoru Llano dokonce nastala taková anomálie, že čtyři jádra udělají svou práci 4,02× rychleji než jedno jádro. Přisuzujeme to optimalizacím přímo v aplikaci, které pro jednovlákno nejspíše nebudou kdovíjaké.

Nicméně Bulldozer v této aplikaci výkon škáluje opět způsobem, že bychom spíše o jednom modulu hovořili jako o jednom jádru s HT na steroidech. Je zajímavé, že jako jedinému mu jde lépe komprese než dekomprese (to samozřejmě neznamená, že bude balit rychleji než rozbalovat, na jednu operaci za sekundu v 7-Zipu připadá v reálu podstatně více dat rozbalených než zabalených, přibližně o řád).

Jen slovně konstatujme, že spřažení jednovláknové práce na jedno jádro mělo ze všech testovaných aplikací úplně nejmenší vliv, u FX naprosto žádný (stejné množství MIPS jak pro rozbalování, tak kompresi), u Phenomu II to bylo velice nepatrně horší, u AMD A-Series to bylo velice nepatrně horší u dekomprese a ještě méně patrně lepší u komprese.