Ty „jenže“ jsou dokonce dvě. Podstatou zprávy je, že na Linked In profilu jednoho inženýra AMD se objevilo, že pracuje na implementaci GDDR6, na základě čehož vznikla zpráva o tom, že AMD připravuje grafickou kartu s GDDR6, kterou převzaly a rozšířily stovky dalších webů. Možná si říkáte, proč informujeme o události jak dvoustý, kdoví jestli ne třístý web v pořadí. Tím se dostáváme k prvnímu „jenže“. Zprávu, která se 2. prosince začala šířit z webu WCCFTech, jsme vám totiž exkluzivně přinesli už 24. května, tedy více než o půl roku dříve. Informace v profilu na Linked In ve skutečnosti visí od jara, nejde tedy o nic nového.

• AMD nevsadila vše na HBM, počítá i s GDDR6 ^{24. květen 2017}

Druhé „jenže“ se týká tvrzení, že AMD pracuje na grafické kartě s GDDR6. Tato část informace je v podstatě spekulací, protože potvrzené je pouze to, že AMD pracuje na přípravě GDDR6 rozhraní. To ale automaticky neznamená, že máme čekat grafickou kartu, která jej nabídne. AMD sice může pracovat na GPU s GDDR6, ale stejně tak může pracovat na APU s GDDR6 a nakonec existuje i možnost, že je GDDR6 rozhraní pouze plánem Bé pro případ, že by nevyšel jiný plán - např. s HBM2, s HBM3 nebo něčím jiným.

Dokonce se zdá, že první možnost, tedy nasazení GDDR6 na grafické kartě, není pravděpodobnější než možnost druhá nebo třetí. Víme, že velké čipy architektonické generace Vega (Vega 10 a Vega 20) jsou a budou doplněné HBM2. Víme, že v roce 2018 nepočítá AMD s GPU řady Polaris o nic méně než v letošním roce.

• Exkluzivně: Na mainstreamovou Vegu to nevypadá, i v roce 2018 povládne Polaris

Je teoreticky možné, že AMD přejde se stávajícími čipy řady Polaris na 12nm výrobu GlobalFoundries, zvýší její takt o ~10 % (ze 1340 MHz Radeonu RX 580 na 1450-1500 MHz) a vznikne tedy důvod zabývat se možností osazení rychlejšími pamětmi než jsou stávající 8GHz GDDR5, nicméně zůstává otázkou, zda by pro typický mainstreamový produkt bylo rentabilní nasadit novinku, která jistě nebude levná a navíc bude začínat na 12GHz čipech. O 50 % vyšší paměťová propustnost oproti GDDR5 je sice na papíře hezká, ale pokud čipu pro optimum stačí ~10 % navýšení a cokoli přes by nepřineslo adekvátní výkonnostní posun a pouze zvyšovalo výrobní náklady, nemělo by nasazení GDDR6 smysl. Nakonec lze zmínit i architekturu Navi, ale i u té je (podobně jako u Vegy) očekáváno nasazení HBM. Prozatím se tedy zdá, že u Vegy a Navi je použití GDDR6 téměř vyloučené a u Polaris nepravděpodobné.

AMD ale nevyrábí pouze grafické čipy, důležitým zdrojem příjmů je výroba herních konzolí, kde rovněž požadavky na rychlou grafickou paměť stoupají. Xbox One X kombinuje 384bit sběrnici s GDDR5 a sem tam lze zaslechnout, že Sony pracuje na nástupci Playstation 4 Pro.

359mm² jádro Xbox One X obklopuje 12 GDDR5 čipů připojených přes 384bit sběrnici

I když vezmeme v úvahu APU Xbox One X, máme co k dočinění s jádrem velkým 359 mm². Na tak velký čip, který integruje vše od GPU přes CPU, čipset, multimediální obvody a společnou paměťovou sběrnici, se 384bit rozhraní vejde celkem bez problému. Trendem ve světě konzolí je ale využívat nových výrobních procesů a zmenšovat jádro (čímž se sníží výrobní náklady, spotřeba, zahřívání a nároky na chlazení). Jenže kdybychom stávající 16nm 359mm² jádro zmenšili řekněme na 7nm proces, bude rázem sotva poloviční a 384bit sběrnice se na jeho obvod již nevejde. To staví před Microsoft a AMD otázku, jak zajistit nadcházející verzi čipu zachování datové propustnosti ~330 GB/s, když nebude možné zůstat u 384bit sběrnice. Jednou z možností by byly dva kanály HBM v kombinaci s 1,4GHz HBM2 čipy. To by ale znamenalo umístit APU na křemíkovou podložku, která umožňuje osazení HBM2 čipů. Jenže tento způsob pouzdření zvládá jen několik výrobců a jejich kapacity nestačí ani na to, aby zajistily širokou dostupnost stávajících produktů s HBM2 (byť se situace v poslední době lepší).

Mikrosnímek jádra Scorpio ukazuje, že zhruba 2/3 obvodu jádra využívá 384 bit sběrnice (šest zeleně vyznačených 64bit částí) a další část obvodu je využita pro další vstupní a výstupní rozhraní. Při výraznějším zmenšení plochy čipu nezůstane na obvodu čipu pro 384bit rozhraní dostatečný prostor.

Alternativou by tedy bylo zůstat u technologie GDDR a pouze zúžit sběrnici a pokles propustnosti kompenzovat rychlejšími čipy. V úvahu připadají GDDR5X nebo právě GDDR6, do nichž se vyplatí investovat spíš, protože půjde o rozšířený standard (počítá s ním Samsung, Hynix i Micron). Jednou možností je zúžit sběrnici z 384bit na 256bit a pokles v propustnosti kompenzovat nasazením 10-11GHz pamětí. Problémem by ale mohla být kapacita, ze současných 12 GB by bylo buďto 8 GB nebo 16 GB - podle kapacity osazených čipů. Snížení kapacity není akceptovatelné a zvýšení by s sebou neslo zvýšení nákladů, které nepřináší žádný praktický bonus (aplikace by stejně musely zůstat navržené pro původní 12GB model, jinak by jim nestačil). Druhou možností by pak bylo zúžení sběrnice z 384bit na 192bit v kombinaci s osazením 14GHz GDDR6. Krom toho, že tato kombinace vychází teoreticky, by byla realizovatelná i prakticky, neboť Samsung má v katalogu s poznámkou „ve vývoji“ uvedené právě 14GHz GDDR6 čipy s kapacitou 16 Gb (2 GB) a 32bit sběrnicí, jejichž použitím v kombinaci se 192bit rozhraním by bylo dosaženo žádaných 12 GB.

Pokud tedy AMD s nasazením GDDR6 najisto počítá, zdá se být pravděpodobnější, že k tomu dojde spíše ve světě konzolí, kde pro jejich nasazení po přechodu na 7nm výrobní proces vznikne prostor. Vzhledem k tomu, že lze první 7nm čipy pro PC očekávat nejdříve na samém konci roku 2018, bude cena procesů na úrovni dostatečně nízké pro použití v konzolích nejdříve ve druhé polovině roku 2019. Tehdy by se i cena GDDR6 mohla dostat na úroveň zajímavou z hlediska výrobců konzolí.