Co byste měli vědět, než koupíte Vegu
Nebudeme se již vracet k technologickým informacím, které jsme rozebrali v předchozím článku (s doplňky o taktovacích frekvencích a režimech spotřeby). Následující tabulka rekapituluje specifikace včetně nových údajů a to jak ohledně vydaných modelů (Vega 56, Vega 64 vzduchová, Vega 64 vodní), tak teprve chystaných (Nano).
Radeon RX Vega Nano | Radeon RX Vega 56 | Radeon RX Vega 64 | Radeon Vega FE | |||
---|---|---|---|---|---|---|
GPU | Vega 10 12,5 miliard tranzistorů | |||||
Plocha jádra | 484 mm² | |||||
Výrobní proces | 14nm LPP GlobalFoundries | |||||
Architektura | Vega / GCN 5 | |||||
Základní takt | ? | 1156 MHz | 1247 MHz | 1406 MHz | neuv. | |
Typ. takt / boost | ? | 1471 MHz | 1546 MHz | 1677 MHz | 1382 MHz | |
Max. boost | ? | 1640 MHz | 1630 MHz 1670 MHz | 1750 MHz | 1600 MHz | |
SPs | 4096 | 3584 | 4096 | 4096 | ||
TMUs | 256 | 224 | 256 | 256 | ||
ROPs | 64 | 64 | 64 | 64 | ||
Výkon (32bit FP) | ? | 10,5 TFLOPS | 12,7 TFLOPS | 13,7 TFLOPS | 13,1 TFLOPS | |
Výkon (16bit FP) | ? | 21,1 TFLOPS | 25,3 TFLOPS | 27,5 TFLOPS | 26,2 TFLOPS | |
Paměti | 8 GB HBM2 | 8 GB | 8 GB | 16 GB HBM2 | ||
Frekvence pamětí | 1600 MHz | 1600 MHz | 1888 MHz | 1887 MHz | ||
Dat. propustnost | 410 GB/s | 410 GB/s | 483 GB/s | 483 GB/s | ||
TGP | 150 W | 165 W | 220 W | 264 W | ? | ? |
TDP / TBP | ? | 210 W | 295 W | 345 W | 300 W | 375 W |
Napájení | 8-pin | 8+8 pin | 8+8 pin | 8+8 pin | ||
Výstupy | HDMI 2.0b | HDMI 2.0b 3× DP 1.4 | HDMI 2.0b | HDMI 2.0b | HDMI 2.0b | |
TrueAudio | Next | Next | Next | Next | Next | |
XDMA CF | ||||||
FreeSync | ||||||
Rozhraní | PCIe 3.0 ×16 | PCIe 3.0 ×16 | PCIe 3.0 ×16 | PCIe 3.0 ×16 | PCIe 3.0 ×16 | |
API | DirectX 12 | DirectX 12 | DirectX 12 | DirectX 12 | DirectX 12 | |
Vydání | 2017 | 30. 7. 2017 28. 8. 2017 | 30. 7. 2017 14. 8. 2017 | 30. 7. 2017 14. 8. 2017 | 16. 5. 2017 27. 6. 2017 | |
Chlazení | vzduch. | vzduch. | vzduch. | vodní | vzduch. | vodní |
Cena | ? | $399 $499 pack | $499 $599 pack | $699 pack | $999 | $1499 |
Co se v tabulce změnilo: Údaje o maximálních taktech, které může karta ve výchozím nastavení použít, jsou podle ComputerBase mírně vyšší než údaje, které zveřejnil Sapphire. V praxi ovšem např. vzduchový Radeon RX 64 dosahuje max. 1630 MHz, takže nehraje roli, zda je teoretickým stropem tato hodnota, nebo údaje o 40 MHz vyšší. Dále se změnilo datum dostupnosti Radeonu RX 56, který by měl být k dostání již v srpnu (nikoli až v září). A nakonec byly doplněny některé údaje TGP (total graphics power, limit spotřeby pro pouzdro s GPU+HBM2). U toho se rovnou zastavíme.
Výkon a poměr spotřeba / výkon
TGP limit je uživatelsky nastavitelný např. přepínačem BIOSu, případně ve třech dalších krocích prostřednictvím profilů. Jak přesně ho tato nastavení mění, je uvedené v tabulce výše. Jaký to má dopad v praxi, si můžeme ukázat na grafu od TechPowerUp:
Vzduchový Radeon RX Vega 64 dosahuje ve výchozím nastavení (zelené) výkonu srovnatelného s GeForce GTX 1080. S použitím režimu PowerSave klesá výkon o 4 %, v kombinaci se sekundárním BIOSem o 8 %. Jak se mění poměr spotřeba / výkon:
Zatímco ve výchozím nastavení dosahuje Vega 64 poměru spotřeba výkon na rozhraní generací Maxwell a Pascal, tedy úrovně generace Polaris, v úsporném režimu, který stojí (podle nastavení) 4-8 % výkonu, se dostává na úroveň generace Pascal. Jak je v posledních letech u vyšších modelů AMD běžné, karta ve výchozím nastavení běží na taktech, které jsou poněkud mimo energetické optimum.
Rovnou se můžeme zastavit i u výkonu jako takového. Radeon RX Vega 56 podle TechPowerUp dosahuje výkonu 11 % nad GeForce GTX 1070, což je zhruba na úrovni toho, co předváděl Radeon Vega Frontier Edition. Vega 56 ovšem díky zprovoznění několika původně neaktivních architektonických prvků toho dosahuje při spotřebě o 90 wattů nižší, při pamětech o 20 % pomalejších (a samozřejmě i při ceně, která je 2,5× nižší).
Radeon RX Vega 64 se vzduchovým chladičem pak nabízí výkon na úrovni GeForce GTX 1080 (ve 4k rozlišení o nějaké to procento vyšší, ve 1440p o nějaké procento nižší). Radeon RX Vega 64 s vodním chladičem je pak o 11 % výš, alespoň podle průměru testu webu lab501, který měl jako jeden z mála možnost srovnat vzduchový a vodní model a zároveň je oba otestoval v širokém spektru her a nastavení: nabízí 40 grafů, které se týkají herního výkonu. Některé hry a nastavení jsou ovšem poměrně nenáročné a dosahují přes 100 i přes 200 FPS, takže FPS nejsou limitovaná výkonem GPU, ale zbytku systému, což průměrný rozdíl mezi kartami mírně sráží.
Multimediální podpora
Při čtení oficiálních materiálů od AMD lze narazit na zajímavý údaj ve věci multimediální podpory. Zatímco specifikace generace Polaris uváděla:
„The Polaris architecture has also been updated to include support for the VP9 codec at up to 4K resolution, which dovetails with YouTube’s transition to VP9 encoding.“
U Vega 56 a 64 je uvedeno:
„Vega can also decode the VP9 format at resolutions up to 3840x2160 using a hybrid approach where the video and shader engines collaborate to ofload work from the CPU.“
Polaris podporuje hardwarový dekodér formátu VP9, Vega tento standard řeší podporou dekomprese s využitím výpočetních jednotek. To více-méně potvrzuje informace, že Polaris a Vega vznikaly paralelně jako projekty dvou různých týmů a zároveň to naznačuje, že počátky projektu Vega sahají dál do minulosti než počátky projektu Polaris.
Vega dorazila / nedorazila
Uvedení Vegy tak trochu připomíná pohádku o královně Koloběžce I. Ani po vydání herní RX Vega není jasné, co vše oproti Vega Frontier Edition bylo v ovladačích aktivováno. Výkon se sice o něco posunul, poměr spotřeba / výkon dokonce více než o „něco“, přesto není jasné, zda stávající pozice je taková, jakou AMD od počátku plánovala.
Tak například - zatímco redakce ComputerBase dostala informaci, že ve stávajících ovladačích nejsou aktivní Primitive Shaders, redakce Anandtechu má informaci, že aktivní jsou.
Podobná nejasnost se týká tile-based rasterizéru. Z dostupných výsledků, které ukazují na snížení datových přenosů, vyplývá, že „fetch once“, tedy třídění na úrovni čipu je funkční a snižují se přístupy do paměti. Co ale není zřejmé, je, zda je aktivní i „shade once“, occlusion culling, tedy funkce, která umožňuje krom datových přenosů ušetřit i aritmetický a texturovací výkon vykreslováním pouze viditelných povrchů.
Přestože top model Vegy dosáhl výkonu, který jsme dlouhodobě očekávali (tedy na úrovní OC modelů GeForce GTX 1080), ceny nejsou neúměrné a technologická výbava je na výši, nelze se ubránit smíšeným dojmům. To je důsledek několika faktů. Jedním je zpoždění samo o sobě. Každé zpoždění obvykle zvyšuje očekávání a byť je tento princip sám o sobě iracionální (protože za zpožděním vždy stojí nečekané problémy, které nikdy nemají pozitivní dopady na spotřebu ani výkon), zkrátka už to tak funguje a byť je nakonec výkon takový, jaký se předpokládal před více než půl rokem, není zkrátka takový, jaký by dokázal uspokojit stávající očekávání.
Druhým důvodem je, že se AMD jako klíčový model rozhodla propagovat Radeon RX Vega 64 ve vzduchem chlazeném provedení. Přestože jde o nejlepší vzduchový chladič, jaký se kdy na referenční kartě AMD objevil, TDP je zkrátka vysoké a vyvážení mezi teplotou a hlučností je zkrátka do jisté míry kompromisní, což oproti vodnímu modelu limituje výkon. Vodní model sám o sobě na příčku původně očekávaného modelu dosáhl (po Radeonu Fury X se i očekávalo, že hlavní produkt bude vodou chlazený), ale AMD se z nějakého důvodu rozhodla dát zelenou vzduchovému provedení, které otestovala většina webů.
Velmi zajímavý je nicméně model Radeon RX Vega 56. Výkon je pouze 10 % pod Radeonem RX Vega 64, zatímco spotřeba je o 20 % níže a cena taky. V podstatě i datová propustnost nebo texturovací a aritmetický výkon klesly plus mínus o 20 %, ale celkový herní výkon je jen o 10 % níž, což patrně reflektuje fakt, že fillrate a trianglerate klesly pouze o 5 %. Zdá se, že právě fillrate je primárním limitujícím prvkem výkonu. Radeony RX Vega jsou vybaveny 64 ROP, které navíc běží na taktech o desítky procent nižších než 64 ROP GeForce GTX 1080 nebo 96 ROP GeForce GTX 1080 Ti.
Kapitola sama pro sebe je spotřeba. Byť se 210 wattů Radeonu RX Vega 56 zdá být vcelku akceptovatelných (srovnatelně výkonné OC modely GeForce GTX 1070 se blíží 200 wattů), 295 wattů vzduchového Radeon RX Vega 64 je zkrátka o ~100 wattů vyšší hodnota než u GeForce GTX 1080, které k podobnému výkonu stačí o bezmála 40 % nižší spotřeba.
S ohledem na vše zmíněné se jako nejzajímavější jeví Radeon RX Vega 56, na druhé místo bych si dovolil postavit vodou chlazený Radeon RX Vega 64 a na místo třetí Radeon RX Vega 64 se vzduchovým chladičem. Jsem si ale vědom, že co člověk, to názor - nakonec osob, které to vidí zcela opačně, může být poměrně velké množství. Kupříkladu britský e-shop OC.uk za necelou první hodinu prodal přes 1000 Radeonů RX Vega… Že by první ovoce technologie FreeSync?