2007 – Co bylo?

Odhad loňského roku (2007, kdyby vám to náhodou uniklo ;-) se zpočátku celkem vydařil. Intel stále s Core 2 Duo kraluje a jeho pozice je v tuto chvíli pevná a neotřesitelná. Má zkrátka navrch, a to technologicky i výkonově. To však neznamená, že by konkurence neměla co nabídnout, AMD má zajímavé procesory za zajímavou cenu a dá se předpokládat, že pokud se nepoloží (a to se také dá předpokládat), bude tomu tak i nadále. Od AMD jsme se prakticky dočkali jen slibovaných „hvězdných“ čtyřjádrových procesorů (Opteron „Barcelona“ a desktopový Phenom), které však vedle ne zrovna dvakrát ohromujícího výkonu ještě navíc provázejí porodní bolesti v podobě chybičky v TLB kolem L3 cache, což nahrává Intelu do karet natolik, že si může dovolit zatím neuvést již prakticky skoro hotové a připravené levnější 45nm procesory, prostě proto, že zatím nemá důvod a může tak podpořit prodej stávajících již zcela vyspělých 65nm kousků.

To už jsme nakousli situaci u konkurence, která s poměrně velkým halasem uvedla 45nm procesory, kde využívá nových high-k materiálů a tranzistory s kovovými hradly na bázi slitiny hafnia. Můžeme s klidným svědomím říci, že se loni opravdu (jak jsme předpovídali) začaly čtyřjádrové procesory více dostávat do povědomí uživatelů, kteří se stále častěji ptají, který si koupit. Stejně tak se dvoujádrové staly naprosto jasným mainstreamem a po jednojádrových už do běžných počítačů málem ani pes neštěkne. To je také důvod, proč brzy uvede Intel i do nejlevnějších desktopů dvoujádrové Celerony. Samozřejmě že jednojádrovým procesorům stále neodzvonilo, setkávat se s nimi budeme ještě určitě celý příští rok, ale budou doménou trochu jiných zařízení a z tradičních desktopů a notebooků budou pomalu mizet, spíše je potkáme v netradičních noteboocích, miniaturních zařízeních typu UMPC a dalším hardwaru nikoli běžné denní spotřeby.

Kde se nám však věštecká koule poněkud sekla, byla osmijádrová platforma. Tu totiž AMD v podobě upgradu Quad FX nakonec zavrhla, naopak s tím hodlá přijít Intel a aktuálně to nazývá „Skulltrail“ (ve skutečnosti to nemá být nic víc než vytuněný dvouprocesorový server, Intel se narozdíl od AMD ani neobtěžoval sáhnout po dostupnějších a dnes drasticky levných DDR2 pamětech a počítá normálně se serverovými hůře dostupnými a o poznání dražšími FB-DIMMy). Možná jak byla tato vize hodně vzdálená, jsme jen nesprávně vyhodnotili barvu společnosti a zaměnili zelenou za modrou (to se občas lidem se specifickými poruchami barvocitu stává ;-).

A co VIA? Inu, stále si jede tu svou, tedy hraje si na svém písečku s nevýkonnými, ale značně úspornými procesory. V pozadí se však i u ní už rýsují procesory se 64bitovým rozšířením.

2008 – Co bude?

Příští rok očekáváme na poli procesorů několik málo překvapení, prakticky od každé firmy jedno. U Intelu je to samozřejmě nová mikroarchitektura „Nehalem“ s mnoha novými vlastnostmi, jako je integrovaný paměťový řadič, nová komunikace „Quick Path“ mezi procesorem a čipsetem a v neposlední řadě nativní čtyřjádro. Tím by měl Intel získat další značný náskok před AMD, ale nepředbíhejme, kdo ví, jak to nakonec s tím náskokem bude.

Od AMD zatím neočekáváme nic víc než přechod na 45nm proces, zatím bez materiálů, které používá Intel, pročež vyvstává otázka, zda vlastně mají nějaký zásadní význam (jistě se to dozvíme, až AMD své 45nm procesory uvede). Další technologické pokroky u AMD očekáváme až s příchodem integrace procesoru a grafiky.

A pokud jde o VIA, v očekávání je vlastně jen ten 64bitový procesor „Isaiah“ alias „CN“.

Možná vás také bude zajímat, jak to vidíme s budoucností AMD, která je poslední dobou propírána stále častěji. Ano, AMD má jisté potíže, o kterých ví, které chce řešit a nehodlá se do nich znovu dostat (jinak řečeno nechce udělat znovu tytéž chyby). Náš odhad je, že k tomu bude mít příležitost ještě minimálně celý příští rok. Nejčastěji zmiňovaná koupě firmou Samsung totiž spíše nehrozí, Korejci jistě vědí, že by jim USA takovou firmu nepřikleply a tak se ani nesnaží vytvářet akcionářům AMD nějaké zajímavé nabídky. A ačkoli se dá rok 2007 u AMD považovat za jeden z nejnepovedenějších v historii firmy, nic není tak černé, jak by se mohlo na první pohled zdát. Z principu fungování hospodářské soutěže být konkurence musí a svět si nelajsne přijít o jedinou konkurenci majoritního výrobce x86-kompatibilních procesorů, což je jedno velké tržiště, na kterém se odehrává spousta dalších obchodů (představte si, že by byl Intel s x86-procesory na trhu sám – vznikla by stejná situace, jako na trhu, kterému se dá říkat Windows – Intel by měl v dané chvíli de-facto monopol, nic by jej netlačilo snižovat cenu a vyvíjet lepší a lepší produkty a kdejaké úřady by si nenechaly ujít jedinou příležitost se po něm vozit). Už z tohoto důvodu vidíme budoucnost AMD spíše růžově, a to i v případě, že by AMD někdo opravdu koupil. Prostě by Intelu konkurovala stále „AMD“, i když s jiným názvem. Stejně jako je dnes dominantním telekomunikačním operátorem na trhu společnost Telefónica O2 Czech Republic, a.s. a pořád se jí říká „telekomáci“.