Srovnávání energetické efektivity různých produktů má několik zásadních úskalí. První je spíše filozofického až principielního rázu a jde o otázku, jak přistupovat k tovární konfiguraci. Tedy zda srovnávat výhradně produkty nastavené na parametry specifikované výrobcem, nebo srovnávat i upravené nastavení. V prvním případě se totiž musíme vypořádat se situací, kdy nějaký z produktů uvádí ve specifikacích jeden limit spotřeby, ale ve výchozí (tovární) konfiguraci má nastavený jiný nebo žádný. V takovém případě je asi nejlepší porovnat obě nastavení (byť by asi měl být kladen důraz na tovární, neboť v něm je nejčastěji měřen výkon většinou recenzí).

Ve druhém případě, tedy srovnání mimo výchozí specifikace a tovární nastavení, se dostáváme trochu na tenký led. Důvodem je, že i u stejného produktu může malý rozdíl ve výkonu znamenat velmi značný rozdíl ve spotřebě. U vysokých taktů a vysokého TDP může být i procento výkonu navíc vykoupeno nárůstem spotřeby až o desítky procent. Příkladem může být rozdíl výkonu u Core i9-13900K mezi oficiálním TDP limitem 253 wattů a vypnutím limitu, kdy spotřeba dosahuje 315 wattů. Rozdíl výkonu v průměru deseti aplikací byl naměřen 1 % (viz graf níže), rozdíl spotřeby je skoro 25 %.

Proto i když co do energetické efektivity (výkon na watt) porovnáváme dva produkty s limitem TDP nastaveným tak, aby měly velmi podobný výkon, velmi zásadně zvýhodňujeme ten produkt, který má v daném nastavení (i nepatrně) nižší výkon.

Zkusme se navzdory tomu podívat na vzájemnou pozici Core i9-13900K vs. Ryzen 9 7950X v energetickém testu, který provedla redakce ComputerBase:

graf: ComputerBase

Ryzen 9 7950X dosahuje o 2,1 % vyššího výkonu než Core i9-13900K bez limitu spotřeby. Ryzen je omezen limitem 230 wattů, Core dosahuje reálné spotřeby 315 wattů. Ryzen je tedy o (315*1,021/230) 40 % efektivnější. Reálně by to mělo být o něco více, neboť 2 % výkonu navíc ho z výše vysvětlených důvodů stojí podstatně více než 2 % spotřeby navíc.

Velmi blízko co do výkonu si oba procesory stojí i při omezení Ryzenu na 88 wattů a omezení Core na 125 wattů. V této situaci je Ryzen o (125*1,013/88) 44 % efektivnější. Opět je realita o něco vyšší, neboť ~1 % výkonu navíc nese více než 1 % spotřeby navíc. Navzdory omezení obou produktů je však rozdíl v energetické efektivitě velmi podobný jako u předchozího srovnání. Argument typu: „Ale produkt XY mohu omezit a energetická efektivita bude lepší!“ tím padá, neboť omezit lze oba produkty a výsledný poměr energetické efektivity obou dvou je i po omezení v tomto případě plus mínus stejný.

Ještě si můžeme ilustrovat, jaký rozdíl v energetické efektivitě může znamenat 1-2% rozdíl ve výkonu srovnávaných produktů. Tentokrát proto nezvolíme tu dvojici výsledků, kde je o 1-2 % rychlejší Ryzen, ale tu, kde má malý náskok Core. Tedy Ryzen při omezení na 142 wattů a Core při 253 wattech (3. a 4. výsledek shora v grafu). V takové situaci vychází Ryzen jako o (253*1,022/142) 82 % efektivnější.

Pokud tedy některé recenze ve vyjádření energetické efektivity zanedbávají zdánlivě minimálních pár procent výkonnostního rozdílu, může to v praxi znamenat, že místo ~40 % rozdílu jim vyjde ~80 %, nebo opačně, zatímco realita bude někde mezi (tj. blízká 60 %). Dále je potřeba nezobecňovat výsledky měřené v jediné aplikaci. Ta může extrémně vyhovovat jedné nebo druhé architektuře a předkládat obraz podstatně rozdílný od celkového chování produktu.