Vstupní filtrace

Filtrace začíná zlehka, na vstupní vidlici (která je prosím pěkně stíněná) jsou dva X kondenzátory, vodiče vedoucí na desku jsou potom propleteny feritovým jádrem. Na vstupu je minimaturní pojistka, což je hezký způsob, jak ušetřit trochu místa (při ceně o pár haléřů vyšší).

Přímo na desce pokračujeme dvěma fóliovými X kondenzátory, dvěma keramickými Y kondenzátory a celkem třemi tlumivkami. Z toho dvě tlumivky mají vinutí pro fázi i nulovací vodič na společném jádře, třetí má sama o sobě pouze vinutí pro fázi. Pod jedním z X kondenzátorů je nachystána pozice pro čip k pokročilému vybíjení tohoto kondenzátoru, ovšem v rámci výrobních úspor byl nahrazen nejspíše zenerovou diodou 22 V. Termistor ani varistor se ve zdroji nenachází.

Porůznu jsem našel nějaké zmínky o pokročilých ochranách, to ale vesměs má ochránit až komponenty zdrojem napájené. To, že napěťové špičky mohou dlouhodobě pomalu opotřebovávat PFC či vstupní kondenzátor až do té míry, že tyto mohou odejít a vzít s sebou zdroj za třináct stovek je asi FSP jedno. No mě to jedno není, body dolů…

Jen připomínám, X kondenzátory (mezi fází a nulovacím vodičem) a Y (mezi fází a zemí/nulovacím vodičem a zemí) slouží pro filtraci vysokofrekvenčního zvlnění ze sítě (obvykle ze zařízení, které filtraci v rámci úspor nemají, ale i z jiných zařízení, u kterých je filtrace jaksi těžko proveditelná) a zabraňuje naopak jejímu vyzařovaní do sítě tímto zdrojem. Totéž v podstatě obstarávají cívky. Současně tyto součástky (částečně) mohou pomoci k zachycení menších napěťových špiček v síti.

Primární strana

Primární strana začíná usměrňovačem GBU1506, který zvládne proud až 15 A (dlouhodobě, 240 A špičkově) při napětí maximálně 600 V. Napěťový úbytek je přitom 1,1 V. Na můstku je chladič (samozřejmě z té špatné strany, takže jsem ho musel sundat) a celý je obalen izolační páskou, tak přemýšlím, jaký je v tom chladiči vlastně smysl, když se pak odizoluje páskou nejen elektricky, ale i tepelně.

Pokud přejdeme k PFC, zde je masivní cívka izolovaná zespodu plastovou deskou a ze stran silnou vrstvou pásky. Obvod pro korekci účiníku zvýšením napětí dále tvoří dva MOSFETy JCS18N50FH (18/72 A při 25 °C, 500 V, R_DS(On) 0,27 Ω při 9 A) od Jilin Sind Microelectronics a dioda STTH8R06FP (8/80 A při 85 °C, 600 V, napěťový úbytek 1,4 V) od ST Microelectronics. PFC pak nabíjí kondenzátor Teapo LH (na 85 °C) s kapacitou 270 uF při 420 V.

Primární stranu tvoří dva tranzistory zapojené v topologii "active clamp reset forward". To je druhá evoluce forward designu, která sice vyžaduje o něco vyšší komplexnost, ale nabízí nejvyšší účinnost, nejmenší proudovou zátěž na polovodiče a současně odstraňuje nutnost vinutí pro demagnetizaci jádra (=menší transformátor pro stejný výkon, zde je ale i přes to transformátor poměrně masivní). Konkrétně máme výkonový tranzistor Infineon SPA11N80C3 (11/33 A pulzně při 25 °C, 800 V, 0,45 Ω při 7,1 A a 25 °C) a resetovací Fairchild FQPF3N80C (3/12 A při 25 °C, 800 V, 4,8 Ω při 1,5 A), který nahrazuje diodu nutnou v předchozích inkarnacích forward topologie.

Větev +5 V SB je tvořena klasickou forward topologií, konkrétně tranzistorem CEF02N7G (1,9/6 A, 700 V, 6,6 Ω při 1 A). Ztráty na něm budou hrozné, jsem tedy zvědav, jak se u toho chce FSP poprat s direktivou o spotřebě ve stand-by režimu. Případně jestli tu FSP jede na uvedení v době, kdy ještě nebyla povinná a kašle na nízkou spotřebu. Všechny dosud jmenované prvky jsou vyrobeny v plastových pouzdrech TO-220F a přimontovány na společný a pěkně masivní, černě eloxovaný hliníkový chladič.

Pro filtraci napájení řídicího čipu je zde větší Taicon 100 uF/50 V, který sice má štěstí, že chladič s tranzistorem +5 V SB je dost masivní, ale stejně se trochu hřát bude a je otázka, jak to zvládne. Přímo u dceřinné desky s tímto čipem je ještě malý Teapo 47 uF/35 V. Řízení PFC i primární strany konkrétně obstarává proprietární kombo čip FSP6600D, o kterém není nic víc známo.