Sekundární strana

K aktvnímu usměrnění větve +12 V slouží dva tranzistory IRF1018EPbF od International Rectifier, kde každý zvládne až 79 A kontinuálně (315 A pulzně) při 25 °C a napětí maximálně 60 V. R_DS(On) činí pouze 8,4 mΩ (max.). Zvláštností je, že jsou použity pouze elektrody gate a drain, source je zvednutá do vzduchu a nemá vodivý kontakt. Na druhou stranu jsou ovšem tranzistory doplněny SMD diodami. Oba dva jsou přišroubovány k poniklovanému měděnému chladiči.

Trochu netradiční jsou tlumivky pro +12 V a +5 V, vypadají zprvu jako drátové bočníky, pak ale prochází feritovým toroidem. Na spodní straně desky jsou čtyři SMD tranzistory ST Micro STD95N3LLH6 (81/320 A při 25 °C a max. 30 V, 4,7 mΩ při maximálním otevření a 40 A), vždy pár pro aktivní usměrnění každé jedné nižší větve (+3,3 a +5 V). Filtraci zajišťují povětšinou kondenzátory Teapo SS  v kapacitách 3300 a 4700 uF, jeden je tam Teapo SZ a na větvi -12 V jakýsi Taicon 1000 uF/16 V.

Typická levná produkce FSP… Mohlo to sice být horší, to ale není omluva, proč to není lepší, že… Větev +5 V SB je na tom zdánlivě dobře, má dva tučné 3300uF kondenzátory, ale oba Teapo, navíc jeden z nich se peče v těsné blízkosti usměrňovací diody. Mám k tomu něco dodávat, nebo je zřejmé, že toto není zdroj, který by byl vyroben tak, aby vydržel dlouho?

Řízení sekundární části a zpětnou vazbu čipu FSP6600 na primáru provádí opět proprietární FSP6601, kromě toho je zde ještě Weltrend WT7527 umístěný na dceřinné desce. Ten samostatně hlídá podpětí/přepětí a přetížení větví +3,3 V, +5 V a dvou +12 V. Ty zde fyzicky mají bočníky, konkrétně v SMD provedení, připájené opět na spodní stranu, tudíž by snad hlídání přetížení u jednotlivých 12V větví fungovat mělo.

Kvalita provedení

Ačkoli zde jisté úspory jsou vidět, izolace součástek pod síťovým napětím provedena je, oddělení primární a sekundární strany je v pořádku. Izolační folie pod deskou nechybí, přímo v ní se nachází i vrtání pod optočleny. Škoda, že v návrhu není počítáno s hroty pro výboje velmi vysokého napětí. Je každopádně poznat, že deska sjíždí ze stejné linky jako Aurumy, až na jedno mírně horší propájení a jakési opálení části země při úplném okraji sekundární části (až se z toho loupe lak) je to v pořádku.

Našel jsem jen jedinou kuličku pájky, což je snad zatím nejméně, a to ještě držela celkem pevně v laku, ale za extra body to nebude, to bych dal až za nulu…