AMD už několik generací využívá pro grafiky integrované v procesorech architekturu Vega a její deriváty obohacené některými prvky z první generace RDNA. Její éra již končí a APU Rembrandt vybavené architekturou RDNA 2 disponující vyšší energetickou efektivitou dává prostor pro výraznější výkonnostní posun. S ohledem na posun datové propustnosti pamětí DDR5, které v současných verzích nabízejí zhruba 50% navýšení datové propustnosti, ani z této strany nebude výkon takového řešení omezený, takže zbývala poslední otázka: Jak rychlá tato grafika bude.

Ač je jasné, že přesnou odpověď dají až podrobné recenze, orientační údaje přinesl leaker HXL, podle něhož můžeme očekávat zhruba 2700 bodů v testu Time Spy. Pro kontext si tento údaj zařadíme do grafu z údaji naměřenými na ostatních integrovaných grafikách webem Guru 3D a dalšími zdroji:

Nárůst výkonu je skutečně skokový a v integrovaných desktopových grafikách téměř bezprecedentní. Srovnání snese pouze s přechodem z A10-7890K na Ryzen 5 2400G, ovšem tehdy šlo o dvougenerační posun výrobního procesu (28nm → 14nm), kdežto tentokrát je řeč pouze o implementaci EUV litografie do 7nm výroby TSMC (které pak TSMC říká 6nm).

61% výkonnostní posun tak posouvá výkon integrované grafiky někam mezi GeForce GTX 1050 a GeForce GTX 1650, čímž by za normálních okolností tento low-end ztratil smysl, za současných (kdy stejně není dostupný) získají uživatelé alespoň možnost pořídit low-endovou grafiku. Grafika s integrovaným procesorem se těžařům prostě nevyplatí, navíc nemohou osadit do desky více kusů, což dále navyšuje pořizovací i provozní náklady.

Při srovnávání údajů ve výše uvedeném grafu je potřeba mít na paměti, že samostatné grafické karty byly testované na high-endových sestavách vybavených v dané době nejvýkonnějšími herními >100W procesory, zatímco testovaný vzorek APU Rembrandt je pravděpodobně mobilním kouskem (ty půjdou na trh první; desktopové až cca o půl roku později), který může mít TDP seškrcené na nízké desítky wattů.