Intel mění strategii: Před dosažením cíleného výkonu upřednostní vydání včas
Intel Meteor Lake měl být původně procesor s osmi velkými a šestnácti malými jádry (8+16). Poté se začalo proslýchat, že Intel v rámci zvýšení výtěžnosti (procesorová dlaždice má být premiérou procesu Intel 4) dojde k omezení na konfiguraci 6+16. V poslední době už se hovoří o tom, že Meteor Lake vyjde dost možná jen v mobilním segmentu a pouze v konfiguraci 6+8. Na druhou stranu chce Intel stihnout vydání (tohoto mobilního modelu) ještě ve druhém pololetí letošního roku.
Podobné zprávy se objevují i o Arrow Lake, který má cílit na desktop. Namísto konfigurace 8+32 to však vypadá na 8+16. Byť se o malých jádrech této generace proslýchají velmi optimistické zvěsti, znamená to de facto třetinové snížení vícejádrového výkonu, což není málo.
Granite Rapids
Vypadá to však, že PC procesory nejsou jedinými produkty, kterých se podobné změny dotknou. Podle zdrojů YouTube kanálu MLID se ořezání dotkne i nadcházejících serverových produktů. V první řadě Xeonů Granite Rapids, které měly se třemi 44jádrovými dlaždicemi dosáhnout celkem 132 jader, z čehož mělo být aktivních 128.
Roadmapa Intelu s (již patrně) neaktuálními popisky
Nyní to vypadá, že výrobní proces Intel 3 (Intel chce nejspíš v serverech přeskočit Intel 4) není zdaleka v takovém stavu, který by dosažení takového cíle v první polovině roku 2024 umožňoval. Namísto čtyř neaktivních jader bude vypnuto minimálně jader 12, což znamená v nejlepším případě 120jádrovou konfiguraci.
Sierra Forest
To by ještě nebylo nijak zásadní, stále jde o méně než 10 % vypnutých jader. Horší osud podle všeho potkal Xeony z malých jader. Ty měly konkurovat procesorům AMD Epyc Bergamo (Zen 4c) a serverovým procesorům na bázi ARM architektury. Intel pracoval na dvou variantách Xeonu Sierra Forest: První s fyzicky 344 jádry a druhý ambicióznější s fyzicky 528 jádry. Problém je, že nejmenovaný klíčový zákazník dal Intelu nůž na krk a vznesl ultimátum: Buďto Intel ve 2. kvartálu roku 2024 bude reálně dodávat konfiguraci s minimálně 144 jádry (malými jádry, samozřejmě), nebo tento zákazník opustí Xeony od Intelu a přejde na Epycy od AMD.
Tento zákazník je pro Intel natolik důležitý, že společnost odstavila na vedlejší kolej 528jádrovou i 344jádrovou variantu a plánuje pouze dlaždici se 144 jádry, na které se postaví klíčový 144jádrový model (Sierra Forest-SP) a v případě, že situace půjde dobře, i dvoudlaždicový 288jádrový Sierra Forest-AP. Změna plánů se týká i platformy. Namísto samostatné platformy s velmi vysokým počtem paměťových kanálů (3× 8) dojde (s ořezáním počtu dlaždic a jader) i k ořezání počtu paměťových kanálů, který skončí na dvanácti, aby zůstala zachována kompatibilita s deskami pro Granite Rapids.
Ze Sierra Forest se tedy stává fragment o 27 % či 42 % jader původního plánu. Pro 256vláknový Epyc Bergamo, který AMD chystá na cca letošní jaro, tak 144 Atomů nebude představovat konkurenci (navíc o rok později). Intel si tím ale může zachovat klíčového zákazníka. Podle MLID však není jediným důvodem rozhodnutí Intelu uspokojení klíčového zákazníka. Společnost se obává, že když by nad ní zlomil hůl odběratel těchto proporcí, byl by to impulz i pro další menší zákazníky, kteří by ho následovali.
Pokud odložíme lupu a podíváme se na situaci z určitého odstupu, lze si všimnout jednoho společného prvku. Zatímco donedávna Intel (především u serverových, ale částečně i u některých uživatelských produktů) držel strategii, že produkt bude vydán teprve po dosažení plánovaného výkonnostního cíle (plánované konfigurace) bez ohledu na to, jakého zpoždění bude dosaženo, nová strategie je jiná: Dodržet termín vydání (v rámci možností) i na úkor ořezání parametrů.
V tomto světle je tedy možné (a pravděpodobné), že ořezání Meteor Lake není důsledkem toho, že by jej Intel nebyl schopný produkt dotáhnout, ale snahou o vydání produktu co nejdříve i na úkor vícejádrového výkonu. Dává to smysl. Pokud Intel ve druhém pololetí 2023 vydá mobilní Meteor Lake v konfiguraci 6+8, nebude mít sice zdaleka nejvýkonnější mobilní procesor. Bude mít ale na trhu mobilní procesor s podstatně nižší spotřebou než krátce vydaný mobilní Raptor Lake a zároveň bude mít na trhu mobilní procesor s podstatně vyšším IPC (a tudíž i jednojádrovým / herním výkonem) než stávající AMD Zen 4. Pokud by totiž Intel trval na dosažení původně plánované konfiguraci, byla by hotová až v roce 2024, kdy AMD vydá Zen 5 včetně 3nm mobilního APU Strix Point.
Intel by podle všeho neměl navrch ani co do spotřeby (těžko očekávat, že směs procesů Intel 4, Intel 7 a TSMC 5nm dosáhne nižší spotřeby než 3nm Strix Point). Neměl by navrch ani co do jednojádrového nebo herního výkonu (od Zen 5 se očekává mírně vyšší nárůst IPC než u Meteor Lake) a neměl by navrch ani v celkovém výkonu (očekává se, že Strix Point doplní jádra Zen 5 menšími jádry Zen 4c, která jsou podstatně výkonnější než Atomy Intelu). Meteor Lake vydaný v letošním roce se tedy může chytit podobně jako třeba Tiger Lake. Také nedosáhne nejvyššího výkonu, ale po krátkou dobu nabídne lepší jednojádrový výkon než AMD, to vyzdvihne každá recenze a tyto pochvalné recenze zůstanou na webu i po vydání Zen 5. V případě vydání v roce 2024 by takové recenze vůbec nevznikly. Tiger Lake, byť dávno překonaný, si díky podobně pochvalným hodnocením drží prodeje dosud.
Krátce ohlášené / vydané serverové produkty Intelu: Sapphire Rapids, Sapphire Rapids HBM a Ponte Vecchio
V případě Xeonů je situace trochu jiná, ale společným jmenovatelem je preference časnějšího vydání před dotažením cíleného výkonu. Byť jsou důvody trochu jiné, výsledkem je opět zachování určité skupiny zákazníků a zajištěním nějakých prodejů (které by se v případě zpoždění, byť s dosažením vyššího cílového výkonu, nekonaly).