Xeony řady 7100, jak se těmto posledním výstřelkům NetBurstu oficiálně říká, jsou vyráběné 65nm technologií. Přitom nejde zrovna o „anorektické procesory“, vyžadují poměrně slušnou porci energie, od 95 až po 150 W. Oproti svým předchůdcům s jádrem Paxville (vyráběným 90nm technologií) však nabízejí až třikrát lepší poměr výkonu na watt a až dvojnásobný výkon. Pokud se hned ptáte, jak na tato čísla u Intelu přišli, vězte, že co se spotřeby týče, šlo o měření celých sestav a pokud jde o to srovnávání výkonu samotného, pak do tohoto výsledku je započítáno srovnání serveru se čtyřmi Xeony 7140M (Tulsa - 3,40 GHz, 800MHz sběrnice, 2×1 MB L2 a 16 MB L3 cache) se serverem se čtyřmi Xeony 7041 (Paxville - 3 GHz, 800MHz sběrnice, 2×2 MB L2 cache), což jsou v obou případech nejvyšší modely.

Pojďme si představit tabulku nových a pro srovnání i dosavadních dvoujádrových Xeonů MP. Ve stručnosti jen připomeňme společné znaky: Dvě jádra, HyperThreading, virtualizační technologie (IVT), EM64T a XD (NX bit). Demand Based Switching (DBS) je přítomen jen u některých modelů a jde ve stručnosti o něco podobného, jako EIST, tedy snižování spotřebovávané energie v případě nevyužití (jako první s DBS přišly Xeony s jádrem Irwindale).

Sami vidíte, že onen procesor, který má dvakrát větší výkon a třikrát lepší „performance per watt“, je navíc ještě o poznání levnější. Zatímco za nejrychlejšího Paxvilla dáte přes tři čtvrtiny stovky tisíc korun, nejrychlejší Tulsa vyjde „jen“ na něco přes polovinu statisíce. Náznaky, že by měl Paxville MP zlevňovat, jsme zatím nezahlédli a pokud se tak nestane, je jasné, že jej bude chtít Intel vytlačit z trhu.

Pokud se ptáte na TDP u procesorů Paxville, o těch se Intel ve svých srovnávacích materiálech moc nezmiňuje. Tu a tam však náznaky zahlédnete, v době uvedení „Sossamanu“ (LV Xeonu) se o Xeonu 7030 tvrdilo, že má TDP 135 W a mezi řádky v Intelových materiálech se říká, že Xeon 7041 (nejrychlejší „Paxville MP“) má dokonce až 165 W. Za takovéto situace je dnes „Tulsa“ bezesporu výhodnější volbou.

Čipset E8501

Pokud jde o čipset, který je pro Tulsu, tedy Xeony MP 7100, určen, pak vězte, že je pro ně určen Intel E8501. Ten byl k dispozici už pro Paxville MP procesory, ale tehdy se Intel zmínil jen o E8500. Oba čipsety jsou si však dost podobné. Skládají se ze dvou základních komponent. Jednak je to samotný severní můstek, který je jakýmsi komunikačním rozhraním mezi procesory a zbytkem, přičemž druhou komponentou je XMB (eXternal Memory Bridge), což je jeden z těch „zbytků“. XMB čipy mohou být až čtyři. V současné době podporuje XMB pro E8501 DDR2-400 paměti, a to pouze registered ECC. Díky rozhraní IMI (Independent Memory Interface) je XMB „hot-plug“, tedy lze připojit a odpojit od severního můstku za chodu.

Intel E8501

K dalším „zbytkům“ pak patří staré známé komponenty, jako jižní můstek ICH5 či ICH5R (komunikuje se severním přes tzv. HI 1.5, což je 66MHz 8bitové rozhraní o propustnosti 266 MB/s), které znáte již od čipsetů i865 a i875 a 64bitový PCI hub Intel 6700PXH, který je zase známý od čipsetu E7525 pro Xeony s jádrem „Nocona“. Tento PCI-X řadič se severním můstkem komunikuje skrze osm PCI Express linek, tedy výrazně rychleji než ICH5. Jemu ale 266 MB/s bohatě stačí, neboť podporuje vedle staršího PATA jen 1,5Gbitové SATA v podobě dvou portů. Servery navíc často používají tato rozhraní jen pro optické mechaniky (CD/DVD), pevné disky bývají nezřídka modernější (SCSI a podobně).