Jak se vyrábí DVD-R média v srdci Evropy
Kapitoly článků
Než se pustíte do čtení tohoto článku, tak vám vřele doporučuji si pročíst martinovo povídání o výrobě CD-R, protože tam zmíněné informace již znovu nebudu popisovat, pokusím se na jeho článek navázat a ukázat i nějaké odlišnosti mezi výrobou CD-R a DVD-R. Od napsání zmíněného článku uběhly už tři roky a mezi tím samozřejmě v Eximpu proběhly nemalé změny. Z dřívějších šesti linek na výrobu CD-R se stalo osm, dále jsou v provozu dvě linky na výrobu lisovaných audio CD a konečně nyní začíná výroba DVD-R médií.
Nejprve se podíváme, kde to začíná. Jako prvním na DVD-R lince je stejně jako u CD-R lis. Narozdíl od CD-R linek jsou zde lisy dva a to z toho důvodu, že pro jedno DVD-R je nutné vyrobit dva disky - tzv. layer 0 a layer 1. Tady bych možná měl drobet odbočit, protože ne všichni musí vědět, jaký je rozdíl mezi CD-R a DVD-R, konkrétně uložení samotné drážky se zapsanými informacemi. U CD-R je tato drážka na vrchní straně média (tedy kousek pod potiskem), kdežto u DVD-R je drážka uprostřed. To je mimochodem důvod, proč DVD mohou být oboustranná, kdežto CD nikoli - takové oboustranné CD by totiž muselo mít dvojnásobnou tloušťku.
Jedná se o lisy typu e-Jet švýcarské značky Netstal. Lis musí mít z čeho lisovat a v tomto případě, stejně jako u CD-R, je zdrojem roztavený polykarbonát, zahřátý na teplotu 300 °C. Ještě před roztavením se tento polykarbonát dodává ve formě malých bezbarvých granulí, které jste měli šanci také vidět, například na každém Invexu, kde jimi Eximpo doplňuje výzdobu svých stánků (i letos, na prostředním obrázku mezi baňkami s barvivem).
Polykarbonát musí být vstříknut do formy velmi rychle pod obrovským tlakem, protože každých pět sekund z lisu vypadne výlisek, který již obsahuje předlisovanou drážku. V této formě je na jedné straně zrcátko a na druhé lisovací nástroj, kterému se odborně říká „stamper“ a vypadá jako takové větší kovové CD:
Po vylisování se musí stále ještě velmi teplé disky zchladit. To se musí dít ve svislé poloze disku při držení za středový otvor, protože je disk ještě příliš ohebný a vlastní vahou by se zkroutil. Na následujícím obrázku máte šanci vidět na každé straně jeden lis a uprostřed dvě kola, kde jsou nasázeny disky, podobně jako na ruském kole.
Další dva obrázky ukazují, jak se takový čerstvý výlisek upevňuje na kolo pro vychlazení a jak je už vychlazený disk pokládán na pásový přepravník, který jej dopraví na další část výroby. Od této doby až do konce už jsou disky stále v poloze ležmo.
Koukám, že jsem to nedopovídal s těmi layer 0 a layer 1. Při výrobě DVD-R je tedy nutné vyrobit dva disky, které potom dohromady utvoří jedno médium. V případě jednostranných médií pouze jeden z těchto disků (layer 0) na sobě má zápisovou vrstvu, kdežto druhý (layer1) je vlastně jen průhledný polykarbonát. Někdy se mu také říká „dummy“ disk. Ovšem i on musí být vyroben za pomoci stamperu, bez něj to nejde. Nemusí však obsahovat drážku potřebnou pro zápis, může být čistý, může mít i celkem nesmyslný vzor, pokud výsledek nebude příliš hrbolatý.
Jeden z lisů tedy produkuje disky, na které se pak nanáší barvivo a druhý generuje dummy disky. Na výše ukázaném pásovém přepravníku už jsou oba dva typy disků dohromady a putují dále...