V odpovědi na otázku ohledně problémů s přechodem na 90nm výrobní proces to Dave vidí takto: Vývoj grafického čipu R500 Xenos pro Microsoft a jeho herní konzoli Xbox 360 byl obrovským úspěchem, který sám o sobě způsobil, že se o tomto výrobním procesu začalo uvažovat pro celou rodinu R5xx. Čipy RV515, určené pro nejnižší segment trhu, pracovaly od začátku taktéž bez jakýchkoliv problémů při výrobě. Všechny simulace čipů R520 a RV530 nasvědčovaly, že vše bude probíhat hladce i nadále, ale skutečnost byla posléze jiná. Samotnou ATI překvapilo, že čipy RV515 a RV530, navržené stejným týmem a vyráběné stejným výrobním procesem ve stejné továrně, dopadaly ve výsledku z hlediska výtěžnosti výroby úplně opačně. Dle Davea byl čip R520 taped-out v listopadu 2004 a bylo v plánech oznámit jeho uvedení na období červen/červenec letošního roku. Další zpoždění způsobily právě problémy s výtěžností, jimž museli inženýři ATI čelit.

Poté byl Dave dotázán na to, proč, když při předchozím přechodu ze 130 na 110 nm tento přechod provedli jen u nižšího a středního segmentu karet, nyní při přechodu z 110 na 90 nm provedli přechod celého spektra, tedy včetně hi-end karet. Dave opět připomněl úspěch s 90nm technologií při tvorbě hi-end čipu R500 Xenos, který byl právě zodpovědný za velkou důvěru v nasazení tohoto procesu na čipy nejvyšších parametrů. Dodal, že nedávné výsledky jichž dosáhly R520 a RV530 ukazují, že z hlediska výkonu a kvality obrazu se 90nm proces vyplatil.

Poté přišlo (možná) malinké dloubnutí do vosího hnízda v podobě otázky „Byli jste nuceni odstranit z původní verze R520 nějaké vlastnosti, abyste dosáhli funkční verze R520, kterou nyní chcete uvést na trh“? (patrně narážka na dřívější spekulace o 24 nebo dokonce 32 pipeline). Dave začal odpověď jasným „Ne, nebyli.“ Dodal, že jsou stále ve stádiu stanovování frekvencí, nicméně 90nm proces byl v podstatě i nezbytný, protože čip je i tak dost velký, což by ztěžovalo nasazení 110nm procesu. Dle Davea pak paměťový řadič v čipu prošel kompletním předěláním, ATI pak vypustí více informací v době uvedení na trh. Otázce počtu pipeline se tak „elegantně“ vyhnul, i když na jeho obranu nutno podotknout, že ATI snad nikdy neřekla jednoznačně a oficiálně, že „R520 bude mít 32 (24) pipeline“.

Dále byl CEO ATI dotázán na vícegrafické technologie a jeho názor na ně. Nejprve podotkl, že ATI vždy tyto technologie podporovala a koneckonců pro trh PC přinesla v roce 1999 kartu Rage Fury Maxx a také vlastní patent na metodu vykreslování Alternate Frame Rendering (AFR). Pro průmyslové a armádní aplikace pak ATI dodává vícegrafická řešení již celá léta, partnery jsou společnosti jako Evans and Sutherland nebo SGI. Před uvedením CrossFire si však chtěli být jisti, že přinesou na trh výkon, výjimečnou kvalitu obrazu (že by narážka na SLI?) a plně flexibilní a kompatibilní řešení za optimální cenu a na tomto se stále nic nemění. V budoucnu pak vidí řešení v podobě podpory duálních ×16 linek (tedy naprosto plnohodnotném řešení) a snižování ceny.

Další dotaz bylo další dloubnutí do vosího hnízda: “Nebylo by čestné přiznat, že vypuštění CrossFire je reakcí na tlak SLI řešení od nVidie?“. Dave se zachoval plně diplomaticky, nVidia si dle něj zaslouží uznání za SLI řešení, jeho přivedení na trh a za vytvoření zájmu spotřebitelů o vícegrafické řešení. pozn. David: no podle mě by si zde měl Dave doplnit znalosti z historie, s SLI technologií přišla poprvé společnost 3Dfx a masově se mezi lidi dostala v podobě karet Voodoo 2, toto uznání si tedy zaslouží spíše zaniklá společnost 3Dfx, kterou nVidia kdysi odkoupila (a s ní i SLI technologii). Opět pak Dave nezapomněl podotknout, že CrossFire má za cíl navýšení výkonu a kvality zobrazení a dodal, že věrní zákazníci ATI jsou připraveni si počkat trochu déle na „lepší uspokojení jejich potřeb“.

Další dotaz se týkal ohledně názoru na budoucnost vícegrafických řešení o počtu GPU čtyři a více. Dave opět zmínil společnost Evans and Sutherland, které ATI dodává vícegrafické systémy o počtu GPU až 64. Pro běžný trh pak vidí v budoucnu grafické karty o počtu dvou GPU, což dá ve výsledku právě čtyři GPU.

Vícejadernost se dotkla i tohoto rozhovoru a tak byl Dave dotázán, zdali očekává grafické čipy se dvěma jádry, tedy obdobu nových AMD (x2) a Intel (Pentium D) procesorů. Dave odpověděl tak, že grafické procesory implementovaly vícejadernou technologii již před lety a dnes mají 16 či více jader operujících v jednom ASIC (Application-Specific Integrated Circuit). Umístění dvou GPU do jednoho jádra pak prý příliš velký význam nemá, logičtější je dle něj umístit více samostatných GPU na jedné kartě.

Závěrečný dotaz jistě potěší každého: „Už jste někdy přetaktoval svojí grafickou kartu?“. Dave odpověděl, že osobně nikoliv, většinou prý používá notebook. ATI však považuje tento aspekt za velmi důležitý a sami se považují za důležitou část overclockerské komunity. Například sponzorují overclockerské soutěže, při uvedení R420 v Barceloně hostili dva ze světových nejlepších overclockerů a také chystají příručku pro přetaktování plnou rad a triků, jak dosáhnout nejlepších výsledků.