Kam s daty v roce 2012?
Kapitoly článků
Pokud si kladete stejnou otázku jako nadpis této závěrečné kapitoly, měli bychom pro vás pár tipů. Začneme asi tím, kam bychom ukládat data nedoporučovali tím víc, čím víc si jich ceníte. Cloud. Magické slovo minulého roku a jistě i let nadcházejících. Ne, že bychom vás chtěli vyloženě odradit od ukládání dat ke třetím stranám, ale rozhodně takovou kopii nepovažujte za všespásnou. Spíše ji považujte za jednu z mnoha
, rozhodně ne za tu, na kterou se můžete spolehnout. Cloud je úložiště, jehož stálost a dostupnost nemáte pod kontrolou, to už je spolehlivější pevný disk. Když vám totiž odejde disk, existují firmy, které z něj dokáží data zachránit (na tomto místě musíme jmenovat DataHelp, kterému se loni podařilo rekonstruovat celé rozbité pole našeho starého CD-R serveru). Když vám odejde poskytovatel cloudového úložiště, data vám bude zachraňovat kdo?
Kam bychom naopak data určitě uložili s tím, že tam dlouho vydrží, jsou DVD média Data Tresor Disc. Je asi jasné, že vám prozrazujeme hodně, ale to nejlepší si přeci jen necháváme v rukávu jako eso na pozdější dobu (v zásadě hledáme něco, co by dokázalo z těchto médií data zlikvidovat a jednalo se o simulaci podmínek, které mohou nastat a nejsou úplně extrémní, máme dojem, že nakonec stejně skončíme jako extrémisti). DTD mají samozřejmě i pár negativních vlastností, ty se ale netýkají trvanlivosti dat.
Co pevné disky? Tady se víc než kdy jindy hodí říci babo, raď
. Spolehlivost nových disků z post-apokalyptické, pardon, pozáplavové éry prověří čas, přičemž my máme takové tušení, že žádná zásadní změna kvality k horšímu nenastane, a to i přes skutečnost, že se to z jistého úhlu pohledu nabízí, navíc když výrobci disků ohlásili, že pro letošek budou záruku krátit, pak se obavám o kvalitu HDD nedivíme. Na druhou stranu – počítáme, že pevný disk, který si koupíte za opět rozumnou cenu
, už bude časově vzdálen od záplav natolik, že by mohlo být všechno v suchu a v pohodě ;-).
SSD obecně nepovažujeme za médium vhodné pro ukládání dat. Možná se ptáte proč, odpověď je jednoduchá: SSD hrají v životě výpočetní techniky úplně jinou roli. Na data jde o médium stále katastroficky předražené, naprosto zbytečný luxus. To, proč si uživatel koupí SSD, je na prvním místě rychlost, pak rychlost, pak dlouho nic a pak znovu rychlost. SSD skutečně o ničem jiném nejsou, kapacita hraje nad 128 GB podružnou roli (dobrá, pro někoho až nad 256 GB ;-), tyto produkty jsou na ukládání dat overkill. Ne, že by to nefungovalo, dokonce se dá říci, že scénář využití SSD na ukládání dat by mu mohl prodloužit životnost (ta se totiž zkracuje se zápisy, ne se čtením), ale data na SSD prostě ne. Když už, tak jen ta, se kterými potřebujete často pracovat (definici termínu často
ponecháváme individuálně na vás).
Takže kam s těmi daty? No, ono to tak nakonec zase dopadne, že na pevné disky :-). Neočekáváme v letošním roce příchod žádné převratné technologie, která by pevné disky poslala na smetiště dějin. Pevné disky jsou s ohledem na kapacitu, rychlost a i přes zdražení stále i cenu nadále asi nejvhodnějším médiem na ukládání dat. Čím více si dat vážíte, z tím většího množství disků si postavte pole odolné proti selhání některého z nich. Pokud si dat vážíte hodně, ukládejte je ve vícero kopiích na různá místa. Stejně jako loni i letos bude platit staré dobré heslo: zálohovat, zálohovat, zálohovat
.