Pevné disky

Všeobecně si můžeme rozdělit úložné prostory na tři typy: magnetické, optické a elektronické. Co je zřejmé již nějaký čas – a troufáme si říci, že loňský rok byl jedním ze zářných zástupců – nastává boom úložišť elektronických. Mezi ně počítáme SSD a obecně všechny „flash disky“, přestože to má s diskem společného asi tolik, co termín „čipová sada“ s dnešními moderními čipsety.

Z magnetických úložišť se s dovolením budeme zabývat téměř výhradně pevnými disky, protože jde o média tohoto typu drtivě nejpoužívanější. Začneme v podstatě od konce, harddiskový byznys se nám loni už v podstatě scvrknul na čtyři výrobce: Western Digital, Seagate, Hitachi GST a Toshibu. Těsně před koncem roku jich bylo pět, ale Seagate již definitivně pohltil Samsungovu HDD divizi. Western Digital je v procesu akvizice Hitachi GST, avšak v cestě mu stojí Evropská komise se svými požadavky na de facto vytvoření někoho „třetího“, kdo by dělal 3,5” HDD. Pokud to dopadne tak, jak si EK přeje, zůstanou i v příštím roce na trhu čtyři výrobci, případně pouze tři, pokud by se tím třetím stala Toshiba, která však podle zvěstí po internetu kolujících o tuto roli zájem nemá. Toshiba už dříve spolkla HDD divizi Fujitsu, která dělala 3,5” disky, jejichž výroba je již utlumena na minimum. Kdyby firma měla o trh 3,5” HDD zájem, jejich výrobu by netlumila.

Další událost loňského roku, kterou považujeme za velmi důležitou, nám osud přihrál také do jeho druhé poloviny. Řeč není o ničem jiném než záplavách v Thajsku, které postihly kompletně celý harddiskový průmysl, nejvíce pak firmu Western Digital, nejméně pak zrovna Toshibu, kterou, jak již bylo řečeno, nechává trh s 3,5” HDD v podstatě chladnou. Ceny pevných disků vyletěly nad svá dosavadní maxima, tedy často překonávající ceny v době jejich uvádění. S tímto problémem se podle různých zvěstí budeme potýkat letos minimálně během prvního kvartálu, obecně se očekává, že ceny budou vyšší než loni před povodněmi prakticky po celý rok. Nejoptimističtější odhady hovoří o srovnání cen na úroveň před záplavami ve druhé polovině roku, spíše v jeho poslední třetině. V této souvislosti se pochopitelně na přetřes dostala otázka, zda díky tomu není nejlepší čas na přechod na SSD.

Krátce si shrňme další zmíněníhodné události loňského roku na poli pevných disků. Nebude to přímo chronologicky, začneme něčím, co s pevnými souvisí jen okrajově a v prvním kvartálu loňského roku se to objevilo víceméně shodou okolností, to když Intel uvedl technologii Thunderbolt kombinující do DisplayPortu také PCI Express. Ta se zpočátku vyskytovala výhradně v počítačích od Apple (MacBook) a stále je téměř výhradně jejich doménou, letos by se to mělo zlepšit. Thunderbolt se používá především pro svižné připojení externích boxů s pevnými disky, přestože univerzalita PCI Express umožňuje napojit sem v podstatě cokoli včetně grafické karty.

 

Dalším specifickým rozhraním stavějícím na existujících standardech se loni stalo USM neboli Universal Storage Module, což není nic jiného než klasická kombinace napájecího a datového SATA konektoru pro externí použití, které již dříve používal Seagate pro své řešení zvané GoFlex umožňující na samotný box s diskem připojit libovolnou redukci na jakékoli další rozhraní (typicky USB 2.0/3.0, FireWire, případně pouze drátově eSATA). Tím se také GoFlex stalo v podstatě prvním řešením kompatibilním s USM. Od té doby se však o tomto rozhraní moc nehovořilo, snad kromě skutečnosti, že se stalo součástí specifikace SATA 3.1, která zahrnuje mimo jiné i mSATA a další drobnosti.

No, a pak už to bylo celkem nudné a vše se neslo ve jménu zvyšování kapacit, neboť pevné disky vzhledem k tomu, že z mechanického hlediska dosáhly téměř maxima možností, už nic zajímavějšího než více prostoru nabídnout nemohou. A tak se i Samsungu povedlo vyrobit 1TB plotny pro 3,5” a 500GB pro 2,5” disky, aby po čtvrt roce tuto schopnost přetavil v uvedení prvních 2,5” disků s kapacitou 1 TB a výškou jen klasických 9,5 mm. Dva měsíce na to pak přikvačila se svými 1TB 9,5mm 2,5” disky i Toshiba (pozoruhodný sled jednotek coby vlastností pevného disku ;-). Pokud jde o 1TB 3,5” plotny, začaly se zajímavé věci dít až v září. Nejprve Hitachi uvedla své 1TB disky s pouze jednou plotnou a když už to vypadalo, že bychom se z dílen této firmy mohli dočkat i větších kapacit (vzhledem k tomu, že Hitachi uměla pracovat s pěti plotnami, tak až 5TB disky), tak se náhle probral Seagate a vyfoukl všem prvenství v uvedení 4TB pevných disků, byť zpočátku jen v externím provedení. Hitachi to se svým 4TB (rovněž externím) modelem ihned napravila a později (minulý měsíc) pak oficiálně uvedla interní 4TB modely, které však u nás zatím neseženete.

„Není lepší způsob“ jak začít nový rok s pevnými disky než způsobem, kterým to učinili dva největší výrobci pevných disků. Ti v podstatě „pod stromeček“ nadělili svým zákazníkům „skvělý dárek“ v podobě oznámení snížení záruky na některé své produkty od letošního roku.

Magnetické pásky

Co se nám jinak nikam nehodí, ale za zmínku to určitě stojí, je průlom v oblasti ukládání na pásky, proto jsme to vmáčkli na stranu s pevnými disky coby majoritním zástupcem technologií využívajících k záznamu magnetické pole. StorageTek v únoru představil 5TB kazety s nekorodujícími BaFe pásky vyvinutými firmou Fujifilm. Mechanika T10000C, která s nimi pracuje, má pro zajímavost úctyhodný 2GB buffer a spotřebu při práci 67 W.