David Huang publikuje testy nových procesorových architektur krátce po jejich vydání. Většinou se zaměřuje na IPC, přínos HT/SMT, efektivitu a podobné aspekty.

IPC

Podíval se na IPC v setu deseti testů SPECint2017 (jednojádrově). Pokud výrobci uvádějí IPC architektury, jde zpravidla o průměr z desítek různých zátěží. V různém kódu se architektura může chovat různě. Nicméně pro produkty jednovo výrobce je obvyklé, že mezigeneračně IPC prakticky ve všech typech zátěže navyšují.

To se v případě Meteor Lake nestalo. Je pravdou, že na tuto skutečnost již v polovině prosince upozornil YouTube kanál MLID, který vycházel z testů naměřených a zveřejněných Intelem. Již ty ukazovaly, že starší Raptor Lake má o 8 % vyšší výkon, ačkoli jeho takt je pouze o 4 % vyšší. Jinými slovy IPC velkých jader Meteor Lake v testu zvoleném Intelem vychází o 4 % nižší než IPC velkých jader Raptor Lake:

1T test Meteor Lake (Intel)

Měření Davida Huanga degradaci IPC potvrzuje, ale navíc ukazuje, že se netýká jen velkých jader, ale trápí i jádra malá. I u nich IPC pokleslo.

Vzhledem k poklesu u obou typů jader lze hledat příčinu problému spíše než v samotných x86 architekturách na straně cache a paměťového řadiče. Již krátce před vydáním se totiž objevily výsledky, které ukazují velmi vysoké latence a/nebo nízkou propustnost na všech úrovních cache i řadiče (LP)DDR5.

Meteor Lake v tomto ohledu značně připomíná Tiger Lake, který rovněž v některých typech zátěže dosahoval nižšího IPC než jeho předchůdce Ice Lake (rovněž si nenašel cestu do desktopových procesorů). Nezbývá než doufat, že se tyto neduhy Intelu podaří s Arrow Lake vychytat podobně jako s Alder Lake po Tiger Lake.

Energetická efektivita LP-E jader

Huang dále měřil energetickou efektivitu jednotlivých typů jader při konkrétních energetických limitech. Z grafu je patrné, že jádra LP-E, která jsou (v počtu dvou) integrována v centrální čipsetové dlaždici, aby bylo možné při nízké zátěži deaktivovat procesorovou dlaždici, mají ve skutečnosti podstatně horší energetickou efektivitu než standardní E jádra (Atomy) v procesorové dlaždici. Zatímco LP-E (v grafu tmavomodře) při cca 5 wattech dosahují výkonu cca 2,5 bodu, standardní malá E jádra (v grafu zeleně) při cca 5 wattech dosahují téměř dvojnásobného výkonu, cca 4,8 bodu. LP-E (low-power efficient) jádra tedy při stejném limitu spotřeby dosahují podstatně horšího výkonu než LP (low-power) jádra a naopak pro dosažení stejného výkonu stačí standardním LP jádrům podstatně méně energie.

Energetická efektivita (David Huang) 

Jistý rozdíl by se dal přičíst faktu, že centrální dlaždice je vyráběná 6nm procesem, ale při nízkých taktech, na nichž LP-E jádra běží, by měl být rozdíl poměrně nízký, zatímco reálně naměřená energetická efektivita je téměř 2× horší než u atomů v procesorové dlaždici.

• Velký únik specifikací Lunar Lake: Výroba u TSMC, vyšší TDP a bez jader v SoC

Tyto výsledky v podstatě vysvětlují, proč Intel Lunar Lake (mobilní low-power varianta Arrow Lake, jejíž vydání má nastat zhruba za rok) malá jádra z centrální dlaždice zcela vypouští.