MSI vymyslela SLI můstky s aktivním chlazením
Zařízení není ničím jiným než troj- až čtyřcestným SLI můstkem doplněným o nízkoprofilový 120mm ventilátor, který má za úkol zvýšit proudění vzduchu v okolí bloku spojených grafických karet. Není žádným tajemstvím, že vrchní karta (v případě dvoucestného SLI), prostřední karta (u třícestného SLI), případně obě středové karty (pro čtyřcestné SLI) dosahují v důsledku omezeného přístupu vzduchu a prohřívání zdola (případně i shora) vyšších teplot, které mohou vést ke snižování taktovacích frekvencí dané karty a v důsledku toho k celkovému snížení výkonu. Vždy se totiž čeká na nejpomalejší z karet.
Můstek s chladičem tak na jednu stranu dává smysl - na druhou by bylo třeba otestovat, nakolik skutečně situaci zlepší. To může být velmi individuální s ohledem na konfiguraci grafických karet i skříně, ve které se nacházejí. Mnohé totiž mezi grafickými kartami a bočnicí neponechávají příliš velký prostor, v takovým případech by přídavný chladič neměl zajištěný ideální přísun vzduchu a jeho smysluplnost by bylo třeba ověřit v praxi.
trojcestný SLI můstek | ||
čtyřcestný SLI můstek |
Ať už bude důsledek osazení jakýkoli, nelze se při pohledu na toto řešení ubránit určitému retro-dojmu. Přináší závan doby po roce 2000, kdy byla móda přetaktování v plném proudu a začali se jí přizpůsobovat i výrobci hardwaru. Vše, na čem byl přídavný větráček, bylo „OC-friendly“, testované a žádané. Větráček na procesoru, na severním můstku, na jižním můstku, na pevném disku, na přední stěně skříně, na zadní stěně skříně, svůj větráček měla i leckerá vypalovačka, další mohl být v bočnici a samozřejmě nechyběl větrák ve zdroji a na grafické kartě. Snad díky tomu, že SLI tehdy nebylo v kurzu (3Dfx byla po smrti a Nvidia onehdy kritizované SLI exhumovala a resuscitovala až v polovině roku 2004 s příchodem PCIe, konkrétně s PCIe modely řady GeForce 6800) nepřišly chlazené SLI můstky už tehdy a primát si nyní odnáší MSI.