Jak již jsme avizovali na Facebooku a Twitteru, rozhodli jsme se vám přinést dva různé pohledy na tuto kauzu. Důvod je prostý, s WIFTem jsme se neshodli na tom, jak celou věc pojmout, každý na to máme jiný názor, takže vám prezentujeme oba. WIFTův jste před chvíli dočetli, dovolte mi tedy také pár slov. Nejprve klíčová fakta, která se budou mladíka týkat:

1. Práva občanů ČR jsou zakotvena v Ústavě České republiky a zejména Listině základních práv a svobod - to píši jen pro případ, že by se někdo chtěl v diskusi ohánět svobodami a právy (která v nejmenším nepopírám).
2. Tyto svobody ale mají jisté limity. Stejně jako trestní zákoník říká, že nemáte právo zabít druhého nebo jej okrást o peníze či majetek (a oboje trestá), platí v České republice i Autorský zákon a další právní předpisy, které vymezují mantinely (tj. omezují "svobody a práva" občanů) v nakládání zejména s uměleckými díly a duševním vlastnictvím.

Druhý bod je klíčový pro pochopení věci. Je totiž naprosto jedno, jestli se "Hollywoodská mašinérie" chová jako "zloději" účtující si za svá díla nehorázné částky na vstupenkách či cenách filmů na DVD/BD. To je jejich právo, oni vytvořili produkt a ten za nějakých podmínek nabízejí. Nikdo vás nenutí tento produkt konzumovat. Na druhou stranu, jakkoli by bylo morálně ospravedlnitelné po Jánošíkově vzoru ten zkostnatělý kapitalistický systém autorského práva přebudovat a bojovat proti němu, jakékoli aktivity v tomto směru jsou jasně limitovány zákony této země.

Člověk tak může lobbovat, může pořádat demonstrace, může třeba držet hladovku za zlevnění Blu-ray disku s filmem "Cool as Ice", ale nemůže, opakuji a zdůrazňuji: nemůže jej volně vystavit na svém webu bez souhlasu majitele práv, což je typicky ten, kdo dílo vytvořil, nebo ten, kdo jeho tvorbu objednal a zaplatil (filmové studio či jeho smluvní zástupci jako MPAA a OSA). Na to by musel majitele práv či jejich zástupce oslovit s obchodní nabídkou na provoz portálu se streamovanými filmy. A všichni dobře víme, jak by 14letý klučina „odkudsi z Čečny“ pochodil.

Moje polemika s WIFTem se vede hlavně nad jeho názorem, cituji:

"Ani z jedné tiskové zprávy není zřejmé, že by mladík sám obsah nabízel."

Tisková zpráva ČPU říká, že mladík zpřístupňoval díla "prostřednictvím tzv. embeddingu". To je metoda, kterou my sami dáváme na naše stránky videa vlastní produkce, stejně jako videa z YouTube a dalších služeb. Je to legitimní cesta, jak se vyhnout přílišnému trafficu a spotřebě diskového prostoru video soubory z vlastního serveru, Google a další takové služby provozují a vše běží ke spokojenosti celého internetu. Jenže to je jen technická stránka věci.

Kdyby mladík nabízel svá vlastní domácí videa či amatérské filmy, pak ČPU neřekne ani "píp" a trestní oznámení nepodá. Jenže mladík nabízel na své vlastní stránce přehrávání filmů bez patřičné licence. V tu chvíli je dle mého logického postupu jedno, jestli byla videa streamována z jiných serverů, protože dílo zpřístupňoval mladík sám, a to na svém vlastním webu.

V oblibě "pirátů" je přirovnání k tomu, že nezavřete prodavače nožů, když jeho nožem byla spáchána jinou osobou vražda. Dovolte mi toto přirovnání obrátit: To, že prodejce nožů prodává nože, přece neznamená, že si musíte nůž koupit a jít spáchat vraždu, resp. jej půjdete koupit s úmyslem spáchat vraždu. Já vím, je to silně přitažené za vlasy, ale podobnost zde je. Mladík moc dobře, po prvním varování ČPU, věděl, že je "v hledáčku vlastníků práv k dílům" skrze tuto společnost a byl varován, že jeho jednání nebylo vlastníky práv schváleno, přesto v činnosti pokračoval.

Bohužel tento případ poukazuje na nízké právní povědomí dospívající generace. Je to stejný problém jako sdílení až intimních informací na službách jako "libimseti" a "facebook" - nízká povědomost mladých lidí a dětí o rizicích, která internet skýtá. Není to dle mého ani tak selhání rodičů (ti v internetové době nevyrostli a nemohou mít všichni do jednoho dostatečné právní povědomí), jako spíše obrovský průšvih českého školství, které nutí děti memorovat v Občanské výchově a Informatice a dalších předmětech doslova mraky nepotřebných "hovadin" (promiňte mi ten ostrý výraz), namísto toho, aby je připravila na život v moderní informační společnosti, kde je člověk již od 15 let věku právně zodpovědný za své činy.

Kdyby na základních školách působili náležitě vzdělaní a kvalifikovaní učitelé informatiky (všechna čest těm dobrým a kvalitním, jejich práce si velmi vážím), možná by k tomuto případu nedošlo. Na straně rodičů vinu hledat těžko, provozovat z "počítače v pokojíčku" takovýto web je velice snadné a při letmém "pohledu do pokojíčku cestou ze záchoda" se to rodiči jednoduše jeví jako že "si synek surfuje".

Nicméně nějaký skutek se stal, trestní oznámení bylo podáno, probíhají další právní procesy v případu. Toto je již vlak, který nelze zastavit. Přitěžující okolností pro chlapce nepochybně bude to, že měl mít na stránkách reklamu a z ní profitovat. Technicky by se tak dalo argumentovat tím, že na svém webu "prodával audiovizuální díla bez patřičného oprávnění" a to je opravdu problém.

Dále se zastavím u druhého WIFTova rozhořčení:

"Nelze se nezeptat: proč se policie zabývá dohazovačem? Proč se nezabývá tím, kdo skutečně bez svolení ty filmy na veřejnosti promítá? "

Toto je sice hezký povzdech, ale v kontextu tohoto případu zcela irelevantní. Policie sice sama provádí různá šetření, ale obecně platí, že Policie ČR se zabývá ve většině jen trestními oznámeními podanými třetí stranou. Navíc nikde nebylo řečeno, že v rámci šetření se Policie nezaměřila i na server, ze kterého byla ona videa "embeddována" (to totiž opravdu s mladíkem nesouvisí).

Nic nebrání například onomu mladíkovi podat trestní oznámení na skutečného provozovatele onoho "embeddovaného systému sdílení filmů", třeba s tím, že jej uvedl v omyl, že předpokládal, že autorská práva či práva k veřejným projekcím má tento provozovatel vyřešen a tak podobně (připomínám, že nevíme, o jaký web jde a jaké mohl mít varování na své homepage). Ale to nic nemění na faktu, že zpřístupnění videí na svém webu provedl mladík sám a šlo o jeho vědomý úkon.

Policie ČR se pak nepochybně nebude zabývat skutečným sdílečem například v situacích, kdy by tento provozoval své aktivity například z Ruska. Může předat podklady Ruské straně, ale sama někoho z cizí země obvinit nemůže.

Posledním bodem je pak otázka vyčíslení škod: ČPU samozřejmě postupovala podle obvyklého mustru, kdy se vezme počet stažení a vynásobí se cenou (zde asi třeba Blu-ray disku). Samozřejmě když na webu proběhne milión přehrání film v ceně 300 Kč, jsme na 300miliónové škodě. To je samozřejmě dle selského rozumu nesmysl, ale vždy tomu tak bylo a je veřejně známo, že se takto škody ve filmové oblasti prostě vyčíslují. Debata o vyčíslení škody je v tuto chvíli bezpředmětná, i u ní nakonec bude mít slovo soud.

Věc samozřejmě bude řešit státní zastupitelství a pak případně soud. Ten bude rozhodovat o vině a trestu. Já zde nebudu v žádném případě komentovat či předjímat výsledky policejního šetření, státním zástupcem učiněné kroky ani případný soud a rozsudek. Pokud je něco zakotveno v Listině základních práv a svobod, pak je to hlava pátá, článek 40, bod druhý:

"Každý, proti němuž je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena."

Dále tu máme citaci z tiskovky ČPU:

"I když se trestné činnosti dopouštěl až do dubna 2010, policie ho obvinila podle trestního zákona platného do konce roku 2009, neboť je pro pachatele příznivější. Podle nového trestního zákoníku je totiž za trestný čin porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi možné uložit až osmiletý trest vězení."

V tomto kontextu se však mladíka dotýká i bod šestý článku 40:

"Trestnost činu se posuzuje a trest se ukládá podle zákona účinného v době, kdy byl čin spáchán. Pozdějšího zákona se použije, jestliže je to pro pachatele příznivější."

Proto Policie ČR nemohla volit novější znění zákona, protože by tím narušila jeho práva definovaná jedním ze dvou nejdůležitějších právních dokumentů tohoto státu.

A ještě jednu citaci mi dovolte na závěr, než se pustíte do jistě ohnivé diskuse.

"Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy."

My sice nepochybujeme o mimosoudním vyrovnání jako v případě filmu Simpsonovi, ostatně tento mladík je jen obětním beránkem (neboť sám sebe poškodil svojí hloupostí danou neznalostí zákonů a důsledků jejich porušování či možná přílišnou důvěrou v to, že "jemu se přece nic stát nemůže"), ale nepochybně se mladík a jeho rodina "opravdu hodně prohnou".

V diskusi rádi uvítáme kultivovanou debatu bez nějakých větších osobních invektiv.