Loni se začátkem podzimu AMD velmi dařilo, ale s koncem roku chytil Intel nový dech díky osmé generaci procesorů. Především šestijádrové Core i7-8700K pomohlo stabilizovat situaci a později dokonce smazat náskok AMD a v objemu prodejů poslat Intel s několikatisícovým náskokem nahoru.

Nynější statistika největšího německého prodejce hardwaru ale přinesla naprosto nečekaný boom prodejů procesorů AMD. I když se očekávalo, že z důvodu nedostatku procesorů Intel získá AMD určitou výhodu, reálné výsledky jsou mimo mantinely, které naznačoval Intel. Ten totiž při několika příležitostech zdůrazňoval, že kapacita výroby stoupá, objemy prodejů rovněž stoupají, takže pokud bude procesorů nedostatek, není to nedostatečným objemem výroby, ale přílišnou poptávkou.

Německé statistiky toto od základu vyvracejí. Procesorů Intel se prodává méně než v létě. Výšky sloupečků v grafu výše, které udávají počet prodaných procesorů, jsou za poslední tři měsíce nižší. Pozoruhodné pak je, že nárůst prodejů procesorů AMD tento nedostatek procesorů Intelu nejen kompenzuje, ale dokonce násobně překonává. Zatímco se v říjnu prodalo přes 5000 procesorů Intelu, AMD prodala přes 13 000 procesorů. V listopadu to bylo zhruba 7500 procesorů Intelu a zhruba 17 000 procesorů AMD.

Zajímavá je i skladba jednotlivých sloupečků. Začněme low-endem. Ten v případě Intelu prakticky neexistuje. V grafu jsou zahrnuté všechny modely, které se na prodejích podílely alespoň 1,25 %. Tuto hranici dokázalo překonat pouze Core i3-8100. Žádné další Core i3, Pentium či Celeron se nedokázalo dostat do rozlišovací schopnosti grafu. U AMD v tomto segmentu stojí Ryzen 3 1200, Ryzen 3 2200G a pokud budeme brát ohled na cenu a nejen na značení, tak i Ryzen 5 2400G.

Překvapivě nízký zájem je i o mainstream Intelu. Všechny modely Core i5 dosáhly prodejů zhruba 2000 kusů za listopad, zatímco Ryzenů 5 se prodalo asi 10 000. Jen Ryzenu 5 2600 (bez X) se v listopadu prodalo více než všech procesorů Intelu za říjen. Ryzenu 5 2600 s X i bez X dohromady se pak prodalo více než všech procesorů Intelu v listopadu.

Přesuňme se k high-endu. Je patrné, že se Intel snaží - když je omezen objemem výroby - dávat přednost nejdražším procesorům, aby nižší počet vykompenzoval na příjmech vyšší prodejní cenou. Modelů Core i7 a Core i9 se co do počtu prodalo více než modelů Core i5 (o low-endu nemluvě). Téměř 4000 kusů.

Z grafu orientovaného finančně - sloupečky nevyjadřují počet kusů, ale množství peněz, které zákazníci utratili za (jednotlivé) procesory AMD a Intelu - je patrné, že si Intel jisté příjmy zajistil právě orientací na high-end. Přes zdánlivě hrozivý první graf tedy na situaci nebude finančně bit. To ovšem nic nemění na faktu, že z letošní předvánoční sezóny půjde (alespoň z německého retailu) o něco více do pokladny AMD. Pokud tyto výsledky plus mínus odpovídají i situaci na ostatních trzích, mohla by se (při současném schopném vedení společnosti) promítnout na produktech vydaných někdy za čtyři roky, jejichž vývoj bude financovaný právě ze současných prostředků.

Graf uvádějící počet prodaných procesorů pomáhá pochopit situaci ve společnosti GlobalFoundries. Ta před nedávnem prohlásila, že jí strmě roste zájem o 14/12nm výrobu a z ekonomického hlediska je pro ni výhodnější zůstat u jejich výroby než linky převádět na 7nm proces s nejistými výsledky. Pokud zohledníme, že objednávky na výrobu procesorů se zadávají čtyři měsíce (někdy i více) před uskutečněním prodeje procesoru, pak je opět o něco pochopitelnější, proč se GlobalFoundries takto rozhodla. Ukrojit si z takových příjmů kvůli nejistému zájmu o 7nm proces by v krátkodobém a zřejmě i střednědobém horizontu nebylo výhodné.

Zároveň se vysvětluje, proč AMD část výroby 12nm GPU Polaris 30 zadala k Samsungu. Zdá se, že 12nm výrobní kapacity GlobalFoundries skutečně dosáhly vrcholu.

Na celé situaci je pozoruhodné i to, že zájem o 12nm Ryzeny razantně stoupá i po více než půl roce od jejich vydání a to navzdory tomu, že se oproti předchozí generaci neliší počtem jader, jen mírně vyššími takty, vyšší energetickou efektivitou, mírně vyššímu IPC díky čilejší cache a podpoře o něco rychlejších pamětí. Nelze tedy předpokládat, že by se na těchto prodejích nějak citelně podepsala skupina uživatelů, která si pořídila první generaci Ryzenu (pokud nešlo vysloveně o nějaký Ryzen 3, kterým měl být pouze dočasně ucpán socket čekající na výkonnější model druhé generace).