DELL Latitude C840 jako kdyby z oka vypadl svému předchůdci DELL Latitude C810. Je to dáno tím, že notebook je vlastně identický, liší se hlavně základní deska a některé další komponenty, například klávesnice a nutnost používat 90W adaptér namísto 70W adaptéru.

DELL Latitude C840 totiž přináší zcela nové procesory Intel s novou architekturou NetBuřt, tedy Pentium IV. Po nepříliš povedenému pokusu se socketem 423 a RIMM pamětí Intel provedl menší revizi Pentií IV a čipsetů. Dnes testovaný notebook tak vychází z desktopových Pentií IV generace Northwood. Tyto procesory jsou vyrobeny 130 nm procesem a typicky párovány s čipsety podporující běžnější paměti typu DDR. Došlo také na navýšení taktovacích frekvencí oproti předchozí generaci.

Mobilní Pentium 4-M využívá stejný socket 478 jako desktopové modely, ale TDP a taktovací frekvence jsou samozřejmě nižší. DELL Latitude C840 šel na trh v roce 2002, já jsem testovaný kus získal tak trochu náhodou, jeden můj kamarád mi totiž C840 zapůjčil, ale problém je v tom, že notebook vyžaduje pro plný výkon 90W napájecí adaptér. Lze použít slabší 70W adaptér, ale procesor se podtaktuje na 1200 MHz a výkon je pak doslova nedobrý. Jenže oba máme jen 70W adaptéry s podivným DELL třípinovým konektorem.

A tak jsem se jal hledat napájecí adaptér, nakonec se mi povedlo v ceně adaptéru koupit i celý další Latitude C840 s adaptérem a dokonce i dokovací stanicí, která má design, za který by se nemusel stydět ani Ing. Kaplický.

Dokovací stanice, nebo spíše replikátor portů je větší, než samotný notebook. Ten se do replikátoru portů zasune a lze ho i zamknout zámkem typu Kensington. Vedle konektoru notebooku je pak velký kovový hák, takže notebook nelze od doku nedestruktivně oddělit.

Portová výbava replikátoru portů je podobná jako na notebooku samotném, vyjma mechanik, PCMCIA slotů a také zde najdeme pouze jeden 3,5mm audio jack. Před vyjmutím notebooku z replikátoru, je třeba použít tlačítko na bezpečné odpojení, jinak může dojít k pádu systému.

Zároveň jsem měl štěstí a můj kus má variantu GeForce4 440 Go s 64MB VRAM, zatímco původní kus má 32MB verzi. Oba dva notebooky mají vtipně stejných 768 MB RAM, notebook byl iniciálně zakoupen s 256 MB RAM a 512 MB modul byl přidán až někdy později.

DELL Latitude C840 je opět hi-endová téměř náhrada desktopu, byť v dobách Pentií IV to platilo méně, protože mobilní procesory nedosahovaly taktovacích frekvencí, jako modely v desktopu. To později Intel vyřešil vydáním notebooků, které používaly desktopová Pentia IV s TDP přesahující 80 Wattů.

Chtěl jsem do testů získat rychlejší Pentium 4-M, než jen 1800 MHz model. Bohužel z nějakého důvodu jsou rychlejší Pentia 4-M bazarově extrémně drahá, klidně dražší, než samotný notebook. Ale ve své sbírce procesorů jsem našel Intel Celeron, který vychází z těch mobilních Pentií 4-M. Má taktovací frekvenci celé 2 GHz a poloviční L2 cache. TDP je o fous vyšší a procesor nepodporuje Speedstep, takže pořád běží na 2GHz. V grafech tak uvidíte dva procesory, jelikož jsem notebook otestoval s P4-M 1,8GHz a Celeronem 2GHz.

Nevím přesně kolik tato konfigurace v roce 2002 stála, ale rozhodně to bylo více, než 100 000 Kč bez DPH, dokovací stanici nepočítaje.

DELL Latitude C840 je stejně jako jeho předchůdce (Latitude C810) celkem velký a dle konfigurace i těžký notebook. Rozměry jsou 331 x 276 x 44,5 milimetrů a hmotnost činí 3,6 kilogramu, ale může se lišit podle použitých modulů a baterií. Horní víko je opět plastové s velkým logem DELL veprostřed.

Stejně jako u Latiude C810 má i C840 bohatou a modulární výbavu. V přední části notebooku se nachází dvě šachty, v jedné je disketová mechanika a v druhé baterie(jedná se o osmičlánkovou baterii s kapacitou 66Wh). Je samozřejmě možné osadit dvě baterie vepředu, nebo místo disketové mechaniky osadit optickou mechaniku pro disky typu CD či DVD.

Na levé straně notebooku najdeme optickou mechaniku, která podporuje i disky typu DVD. Dále se zde nachází S-Video výstup, zdířka pro zámek typu Kensington, RJ11 připojený do modemu PCTEL 2304WT a RJ45 připojený do 3Com 3C920 síťové karty, která podporuje rychlost až 100 Mb/s. Nechybí i jeden reproduktor pro nějaké ozvučení.

Na pravé straně notebooku najdeme druhý reproduktor, šuplík pro 2,5" PATA HDD, infračervený port, FireWire konektor a tři audio 3,5 mm jacky připojené do Crystal 4205 zvukového kodeku. Nad audio jacky se pak nachází dva PCMCIA sloty, přičemž zde existuje problém stejný, jako u C810. Při osazení druhého slotu se nám může stát, že dojde na kolizi s FireWire a audio jacky.

Zadní část notebooku obsahuje zbylou portovou výbavu, najdeme zde dva ventilátory stejně jako u starší C810, zde jsou však na chlazení mobilního Pentium 4-M procesoru potřeba. Dále zde najdeme DELLovský napájecí třípin, PS/2 konektor podporující Y kabely, 15-pin D-sub výstup, port replikátoru portů, paralelní port, sériový port a dva USB-A 1.1 porty.

Po otevření notebooku nás přivítá DELL klávesnice, která má překvapivě dobré rozložení a přijde mi vlastně lepší, než co nabízí mnoho dnešních notebooků. Není samozřejmě podsvícená, to přišlo až o mnoho let později. Jediná podivnost je poněkud nezvyklé umístění Context Menu klávesy. Nechybí dotyková ploška a TrackStick, ten má bohužel jen dvě tlačítka myši a řekl bych, že IBM má svůj TrackPoint trochu přesnější a kvalitnější. Nad klávesnicí najdeme LEDky NumLocku, CapsLocku a ScrollLocku, pod displejem pak ještě LEDky aktivity disku, zapnutí notebooku a stav baterie.

Displej samotný má úhlopříčku 15" a rozlišení 1400x1050 pixelů, tedy Super XGA+. Existuje možnost do notebooku namontovat i panel s rozlišením 1600x1200 pixelů, ale to je příplatková výbava.

Spodní strana notebooku má hromadu dvířek, stejně jako předchůdce.

Pod největšími dvířky najdeme dva SODIMM sloty pro paměti typu DDR, přičemž je možné osadit až 1GB RAM! V době vydání tohoto notebooku na trh byl osazen jedním 256MB DDR-266 modulem, později byl přidán druhý 512MB modul a notebook tak má k dispozici celkem 768 MB paměti, což není špatné. Čipová sada Intel 845MP nepodporuje dvoukanálové zapojení paměti, ale i tak by měl být výkon velmi dobrý. Vedle SODIMM slotů najdeme ještě 56K modem, který je připojen do RJ11 konektoru v notebooku.

Pod dalšími menšími dvířky se nachází miniPCI slot, do kterého někdo osadil bezdrátový modul WLAN, konkrétně Atheros AR5005G, ten má k dispozici jednu anténu připojenou přes minipigtail konektor. Notebook tak můžeme připojit k 2,4 a 5GHz bezdrátovým sítím rychlostí až 54 Mbps.

Pokud chceme vyčistit chlazení notebook, vyměnit procesor, nebo grafický adaptér, musíme demontovat klávesnici. Klávesnice trochu slouží jako chladič grafického adaptéru nVidia GeForce4 440 Go, v tomto případě se jedná o verzi s 64MB pamětí. Jako ovladače jsem použil ty, které nabízí přímo DELL na svých stránkách, tedy ForceWare 94.20, což má za následek to, že se grafický adaptér tváří jako DELL C840, což je poněkud zvláštní, ale C810 to měla stejně.

GeForce4 440 Go je zatím papírově nejvýkonnější grafický adaptér, jaký jsem měl možnost testovat a v kombinaci s Pentiem 4-M očekávám parádní 3D i 2D výkon. Nicméně i tento model podporuje jen až DirectX 7.

Část chladiče lze snadno demontovat a procesor můžeme vyměnit, jak bylo zmíněno dříve, testoval jsem mobilní Pentium 4-M 1800 MHz a mobilní Celeron 2000 MHz, Celeron nepodporuje podtaktovávání a pořád tiká na frekvenci 2000 MHz.

Velkou novinkou Pentia IV je podpora instrukční sady SSE2 a také fakt, že je párován s čipovou sadou, která podporuje rychlé paměti typu DDR. Dále tyto procesory dosahují vysokých taktovacích frekvencí, takže se máme na co těšit.

Pro zajímavost přidávám i screenshoty ze Správce zařízení, kde můžeme vidět většinu připojeného hardwaru v notebooku.

Plotnový disk v notebooku není původní, jedná se o novější 80GB HDD, ale na pořádný notebook to sedí a tak jsem ho nechal být. Testoval jsem ve Windows XP Professional SP3 s nejnovějším dostupným BIOSem, ten byl ve verzi A13 z roku 2004.

BIOS používá stejný styl zobrazení, jako DELLy předchozí generace, můžeme toho relativně hodně nastavit a stránky se listují přes klávesovou zkratku Alt+P.