Asi málokoho překvapí, že na nové konzoli pracuje Nintendo - to je ostatně známo od začátku roku a téměř třetinový pokles prodejů za poslední fiskální rok pouze vysvětluje, proč má Nintendo zájem Wii U nahradit novinkou, která nebude zatížená aurou propadáku.

Vypadá to ale, že na náhradu stávající generace začíná pomýšlet i Microsoft a Sony. Podle Devindera Kumara z AMD je pravděpodobné, že éra současné generace konzolí bude kratší, než bychom mohli předpokládat. Jejich výrobci totiž začínají hovořit o nástupní generaci. Tato slova samozřejmě nelze chápat jako snahu o co nejrychlejší náhradu současné generace čímkoli novějším, k tomu ani není důvod - vypadá to ale, že se novinek dočkáme výrazně dříve než za osm let (~éra Xboxu 360). Pokud bychom mohli odhadovat z časového intervalu, který uplynul od prvních zmínek o současné generace konzolí až po jejich vydání, pak bychom mohli novinky očekávat v horizontu zhruba čtyř let.

To by přibližně odpovídalo i dosavadním diskusím na toto téma. Připomeňme si některé: Prakticky přesně před rokem, v první polovině června 2013, zmínil zástupce Sony na Expo 2013, že Playstation 4 čeká zhruba desetiletá cesta. Jen o měsíc později se vyjádřili vývojáři společnosti Ubisoft, že obě nové konzole budou mít zhruba pětiletou životnost. To Sony kontrovala v srpnu téhož roku slovy, že počítá s životností sedmi let, stejně jako u Playstation 3. V listopadu už i Sony zařadila zpátečku a konstatovala, že tak dlouhý život jako Playstation 3 (tedy 7 let) nová Playstation 4 mít nebude. Budeme-li předpokládat období 5-6 let za obecně přijatý úzus, pak „kratší než očekávaná“ doba může být někde kolem 4-5 let.

Jedním z řady důvodů kratšího cyklu může být i určitý rozpor mezi teoretickým výkonem konzolí a high-endových PC. To souvisí především se spotřebou. Když se chystalo uvedení Xboxu 360 a Playstation 3, dosahovala high-endová desktopová GPU jako GeForce 7800 GTX nebo Radeon X1800 XT TDP kolem 100 wattů. Nebyl proto problém do konzolí integrovat grafické jádro, jehož výkon nebyl výrazně nižší. V současnosti, kdy se TDP jednočipových desktopových top-modelů pohybuje mezi 250-300 watty (a u duálních karet mezi 300-500 W), zkrátka není možné tento výkon přesunout do konzolí, jejichž celková spotřeba se má vejít do 150 wattů.

Kratší cyklus obměny je v takové situaci jedním z nejschůdnějších řešení situace. Pokud by skutečně šlo o námi odhadované ~4 roky, pak by další generace konzolí mohla vycházet z 1x-nanometrových čipů, což by v kombinaci se současným rychlým vývojem na poli energetické efektivity mohlo přinést zhruba pětinásobné zlepšení poměru spotřeba/výkon. To ale jen pro ilustraci směru; pokud jde o budoucnost vzdálenou v řádu let, může situaci ovlivnit celá řada nečekaných faktorů.