Sony už zřejmě nemá veškerou dokumentaci k novému modelu Playstation plně pod kontrolou, což se ostatně dalo čekat. Jakmile jsou materiály v rukou vývojářů, je jen otázkou času, než si najdou cestu do světa. O existenci tzv. Playstation 4,5 či Playstation 4k už se mluví nějaký pátek; hlavním cílem novinky je zvýšení grafického výkonu - jednak z důvodu nástupu virtuální reality, jednak z důvodu nástupu 4k televizorů, které není stávající model z důvodu limitů specifikace HDMI 1.4 schopný krmit 4k výstupem při 60 Hz. Interní název Sony však nezní „4,5“ ani „4k“, ale NEO. Jen tak mimochodem, název projektu, jehož cílem byl vznik VR setu pro Playstation, se nazýval Morpheus.

Redakci webu Giant Bomb se dostaly do rukou právě materiály a doporučení pro vývojáře pocházející od Sony. Ještě než se podíváme na samotné parametry, je třeba předeslat, že Sony v různých obměnách zdůrazňuje, že nechce rozdělit ekosystém čtvrté generace na dva - stále půjde o jednu řadu. Co to znamená: Nebudou existovat žádné NEO-exkluzivní hry ani NEO-exkluzivní fíčury ve hrách. Každá hra bude muset podporovat i standardní verzi Playstation 4. Z opačného pohledu: Hry vydané v září musejí vývojáři doplnit podporou pro NEO patchem připraveným nejpozději na den vydání Playstation NEO, hry vydané v říjnu již budou muset být na podporu NEO připravené a pokud se herní vývojáři budou chtít na podporu připravit s předstihem, nebude jim Sony bránit ve vydání oboustranně kompatibilních her třeba už v červenci nebo v srpnu.

Výkonnostní posun na straně grafického jádra je patrný na první pohled. Namísto 18 CU (CU = skupina 64 stream-procesorů a 16 texturovacích jednotek) bude použito 36 CU, tedy dvojnásobek, navíc o několik generací architektury novějších. Srovnání architektury je v tomto ohledu obtížné, Playstation 4 je někde mezi úrovní GCN 1 a GCN 2, přičemž Neo ponese Polaris, tedy jádra generace GCN 4. Taktovací frekvence jádra vzrostla o 14 %.

Procesorová jádra Jaguar zůstávají v počtu osmi, což není překvapením - procesorový výkon není tím, co by omezovalo vysoká rozlišení, o která v tomto případě jde. Přesto o 31 % (500 MHz) stoupla taktovací frekvence.

jádro Playstation 4

Jedno číslo udávající kapacitu RAM naznačuje, že jde opět o sdílenou paměť, tzn. že GPU a CPU je integrováno v rámci jednoho čipu. Opět jde o GDDR5 s 256bit sběrnicí, ovšem namísto efektivního taktu 5,5 GHz stoupla frekvence na 6,8 GHz. Všechny tyto údaje dohromady naznačují, že mluvíme o jednom 14nm SoC o ploše 250-300 mm².

Za pozornost stojí, že nárůst hrubého grafického výkonu odpovídá (+)127 %, zatímco nárůst datové propustnosti „jen“ 24 %. Limitace datovou propustností je ovšem jen zdánlivá, hned si vysvětlíme proč. Původní Playstation 4 má sice výpočetní bloky odpovídající architektuře GCN 1/2, ale ROP jsou z důvodu úspory tranzistorů jednodušší a spíše se blíží těm, které používalo GPU Cayman, tj. Radeon HD 6900, architektura VLIW4. Nároky na datovou propustnost jsou proto vyšší než u čipů postavených na nové architektuře. Během dalšího vývoje byly dále požadavky snižované, naposledy s GCN 3, která zavedla delta-kompresi.

Připomeňme, že například Radeon R9 380X, která má obdobný aritmetický výkon jako Playstation NEO (resp. jen o pár procent nižší), má k dispozici výrazně nižší datovou propustnost (182 GB/s oproti 218 GB/s Playstation NEO) a přesto k limitaci nedochází. Pokud tedy srovnáváme s GPU Tonga, je naopak nárůst datové propustnosti výrazně vyšší než nárůst hrubého výkonu.

Otázkou zatím zůstává počet ROP jednotek. V úvahu připadá jak 32 (Tonga), tak 64 (očekáváno od Polaris 10). V tomto případě už záleží spíš na tom, zda je prioritou výkon (a nevadí tudíž vyšší plocha čipu = vyšší výrobní náklady) nebo cena a nižší množství odpadního tepla.