Selectric III

Poslední verzí strojů Selectric, byla počátkem 80. let třetí generace. Selectric III již ale neslavil takový úspěch jako první modely a že jsou stroje tohoto typu na ústupu, bylo zřejmé již koncem 70. let. IBM byla pod konkurenčním bojem s novými typy strojů využívajícími tzv "typové kolečko" (alias daisy wheel), kde jsou znaky uspořádány v otáčejícím se kruhu - stroje typu Xerox 800 byly schopné tisknout 35 až 45 znaků za vteřinu včetně proporcionálního tisku, objevovaly se systémy využívající CRT obrazovky pro psaní textu (AES, Lexitron, Vydek, Wang či Xerox), ostatně i sama IBM uvedla na trh Office System/6 a 5520, oba využívající CRT obrazovky a nové inkoustové tiskárny 6640 schopné tisknout rychlostí 96 znaků za vteřinu. Nicméně s ohledem na velkou základnu věrných zákazníků mělo smysl uvést ještě tento inovovaný model.

Selectric III nesl 96znakovou tiskovou hlavu, většina strojů ale nesla klávesnici s 92 znaky (zbývající 4 byly nadstandardem - jejich přidání si vyžádalo zmenšení klávesy Return, což nesli písaři v nelibosti).

Roku 1984 uvádí IBM první stroj Wheelwriter s typovým kolečkem a tím končí éra strojů Selectric s "golfovým míčkem" uvnitř. Stroje Selectric se ale nesmazatelně zapsaly do historie. Psalo s nimi a často dodnes píše mnoho vynikajících spisovatelů či scénáristů. Jmenujme například Isaaca Asimova (v 70. letech vlastnil hned čtyři Selectricy, dva u sebe doma, dva u své pozdější manželky Janet Jeppson), Johna Irvinga či Stephena J. Cannela (oba též více kusů v průběhu let).

  

Dnes již svět pochopitelně patří textovým procesorům a počítačové sazbě. Stroje IBM Selectric vyrobené před mnoha desítkami let však nadále slouží v domácnostech mnoha spisovatelů profesionálů i amatérů, v nejednom malém rodinném podniku či všude tam, kde jejich věrné služby jsou nadále potřeba. A kdo kdy seděl třeba před 16kg strojem Correcting Selectric III, poslouchal jeho vrnění a každým úhozem si vychutnával tu unikátní klávesnici, ten nezapomene…